Hrana zlomu

Z nějakého důvodu se tu lidi bojí dát nejvyšší hodnocení, i když v jejich komentáři člověk nenajde jedinou výhradu. Já se 5* nebojím: děj byl pořádně napínavý, o nějaké předvídatelnosti nemohlo být řeči, atmosféra a herecké výkony byly na výbornou, rozdělení příběhu na části ve stylu Pulp Fiction je dnes už osvědčené ozvláštnění... Je tu jen otázka, jestli bude pro diváky Kozub v té roli uvěřitelný i do budoucna; přece jen když jsem tenhle thriller viděl já, tak ještě Kozub nebyl tak známý jako dnes, kdy vystupuje v reklamách, chystají se stand-upy... Ale snad jo. Snad čas potvrdí, že si ten film zaslouží víc než 62 %. (11.12.2022)

úplné nadšení ze sice z Hrany zlomu nedostavilo, nicméně je fakt, že na lokální poměry jde o odvážný a poměrně originální kousek, kterých se u nás moc netočí (rozuměj netočí se vůbec). Chvilku mi sice trvalo, než mi došlo, že styl vyprávění není zrovna lineární, takže zkraje sem byl docela zmaten, ale bohatě mi to vynahrazovala nepříjemná psycho atmosféra ve stylu hollywoodských vidláckých hororů ala Texaský masakr a další. Kozub je jako česká vesnická obdoba Normana Batese velmi dobrý a jen dokazuje, že je docela škoda, že se teď utápí v pitvořících komediích a rolích šišlajících a šilhajících idiotů...silné tři...70% (01.05.2023)

Jsem nadšený, že takovýto film u nás vznikl, a velmi doufám, že jeho tvůrci budou pokračovat tímto směrem dál. A právě proto ho nechci urážet tím, že jej pocitově nadhodnotím ("protože český film"). Radši plnotučná trojka, než neupřímná čtyřka. Hrana zlomu je po většinu stopáže velmi působivá, občas to ale trochu zadrhne. Pro mne nejvíc v momentech, kdy by snímku, vzhledem k tomu, co se na plátně odehrává, slušela hysterická dynamika, ale tvůrci jedou spíš v takovém artověji laděném odtažitém tónu s delšími, často statickými scénami a málomluvností. Na mne to bohužel nepůsobilo jako volba kreativní, ale jako racionální volba začínajícího týmu, který se nechtce pouštět do nějaké střihově dynamické divočiny, protože by to pravděpodobně dopadlo blbě. V několika dalších momentech pak pro mne byla rušivým elementem hudba, respektive zvukové řešení scény. Třeba v nemocnici. A od takhle puzzlově poskládaného filmu by člověk v závěru čekal nějaký zvrat, který vyjeví dosud netušené souvislosti ... a ono prd, obrázek je složenej zhruba půlhodinky před koncem a pak už žádná velká pointa nepřijde. Každopádně těch 86 minut jsem si užil a jsem rád, že jsem si v Praze odchytl projekci, moc jich není. (11.11.2021)

Viktor žije s maminkou v rozpadlé chalupě. Kateřina s manželem a dcerou v luxusní vile. Neznají se a jejich životy spolu nemají nic společného. Během jednoho okamžiku se ale spojí. A bude to mít kruté následky. Emil Křižka natočil malý, ale zatraceně působivý psychothriller, který stojí na zajímavém způsobu vyprávění, kdy si člověk nemůže být nikdy jistý tím, komu vlastně v téhle slezině magorů fandit. Psychicky drtivá a fyzicky hodně nepříjemná podívaná, na kterou budete ještě dlouho myslet. (09.11.2021)

V českých filmových luzích a hájích žánrově nevšední počin- to oceňuju. Možná o to víc mi ale vadily drobnosti typu proudu krve, který nevytryskne z hrobu, ale přiletí odkudsi z levé kantny, skla pod žlutou dodávkou, i když při rozbíjení napadalo všechno dovnitř, dopravní nehody, která se podle všeho odehrála kdesi na polňačce… Taky bych tomu dal celkově jinej look- místy to obrazově vyznívalo děsně lacině a amatérsky. Nepředpokládám, že na to měli neomezenej budget, ale tohle se do něj ještě vejít mohlo. Budu se opakovat, ale Štěpán opět vynikající. Na place ze sebe pokaždé shodil kostým z nějaké řachačky v Divadle Mír, natáhl na sebe ten starej fundus po jednom z vodníků Josefa Dvořáka a nenásilně se proměnil ve vraždící monstrum. Stanislavskij se obrací v hrobě, ale českej píseček je holt specifickej. (29.04.2023)