Agatha Christie's Poirot

Obecně se mi u těch kratších dílů (zatím viděny první čtyři z první série) zdá, že těch 50 minut je prostě na pořádný poirotovský příběh málo. Ve srovnání s delšími (od šesté série - viděny všechny díly, z prvních pěti sérií jen ty delší, čili Smrt na mysu, Záhada na zámku Styles a celá čtvrtá serie) o dost horší, totiž pachatel se určuje dost jednoduše, vzhledem k tomu, že zjednodušený musí být, kvůli době trvání epizody, i děj a počet osob. Kdybych asi hodnotila ve správném pořadí (rozuměj od první série po poslední) bylo by možná hodnocení jiné (celkově seriál hodnotím jako velmi povedený), v pořadí, jak jsem díly zhlédla, hodnotím zjeména originalitu epizod a jen ty, co se nějak vymykají z průměru, mají šanci na víc jak tři. Znovu viděno 3.1.2015 a musím doplnit, že je velmi zajímavé tento díl vidět po tom úplně posledním, jaké změna nastala u pánů Poirota i Hastingse, stejně jako u slečny Lemonové... (18.01.2012)

Tak by mě zajímalo kolikrát vlastně Agatha ve svých detektivkách použila podobné zápletky. Ale vždycky ji buď ona nebo tvůrci seriálu dokáží něčím „ozvláštnit“, takže vlastně nikdy není přesně tatáž. :-)) Z těch 50 minutových, které jsem zatím viděla, tedy z první série, je to podle mě (a jak vidím, tak nejen podle mě) ten nejpovednější Poirot. (26.01.2012)

Jako detektivka samozřejmě mizerné, ale jako příběh perfektní. Inu, Rusky jsou krásné a neodolatelné, ať už se jedná o modelky, herečky či hraběnky. A tak není divu, že tentokrát kvůli nim ztratil rozum i onen slavný belgický detektiv ... (12.05.2013)

Volně inspirováno Cyankáli v šampaňském, což je má oblíbená detektivka od Agathy. Úvod příběhu situován do Argentiny za vojenského převratu, některé osoby vypuštěny, květinová jména sester (Rosemary a Iris) pozměněna, zavraždění i pachatel také a Anthonyho Browna (jenž zde není ani Browne ani detektiv) hraje poručík čekatel Simps z Hornblowera. Přesto nejlepší dosud viděné zpracování románu. Ale nedám mu plný počet hvězdiček, jelikož kvalit románu prostě nedosáhlo. I když ostatní zpracování byly mnohem horší... (15.05.2013)

Tak nějak jsem malinko váhala s hvězdičkami, to proto, že zápletka byla skoro totožná se zápletkou v epizodě . Zrcadlo mrtvého muže Ale jinak dobré, takže jsem zůstala na čtyřech...(hvězdičkách :-))) (21.05.2013)

Teprve vidouc francouzské zpracování http://www.csfd.cz/film/105925-vrazdy-podle-agathy-christie-nemy-svedek/prehled/ jsem dokázala ocenit toto britské a změnit hodnocení na plný počet. Obsahuje vše, co má, Poirotovu noblesu, zamotané rozuzlení i logickou úvahu, jež k němu vede. A za to jim ode mne patří poděkování a absolutorium... Robert Arundel se vzdáleně blíží usque ad komisař Rex... PS: a krásný komentář od paní Filomény (I.) (16.11.2015)

Člověk neznalý situace by řekl, že prestižní dívčí škola v Anglii musí být pěkná nuda. Opak je ale pravdou. Revoluce, princezny, tajní agenti, vydírání, falešné identity a ještě ke všemu se tam vraždí oštěpem... (No a všechno to rozlouskne Poirot, jako vždy). (01.06.2016)

Že jsem si po třech adaptacích románu Deset malých černoušků chtěla spravit náladu v tom ohledu, že detektivka je jako pohádka pro dospělé, v níž dobro vítězí nad zlem, tak to se moc nepovedlo, ale jinak ... (až dost). (24.09.2015)

Po každém skončení filmu z osmdesátých let, které u příležitosti 125. výročí narození Agathy uvedla česká televize a v němž hráli slavného detektiva Peter Ustinov a Albert Finney, jsem si vždy pustila televizní verzi a mohla souhlasně s mnoha dalšími napříč fóry a databázemi říci, že David Suchet na rozdíl od dvou výše uvedených Poirota nehraje, on jím, s noblesou sobě vlastní, je. Ale Vražda v Orient expresu se odlišuje, nejen od předchozích zpracování, ale i od všech ostatních částí tohoto britského tv. cyklu a podle mě patří k tomu nejlepšímu a rozhodně nejpůsobivějšímu, co se v něm natočilo; se scénami, při kterých mrazí v zádech úplně stejně jako krajina někdejší Jugoslávie, již po dlouhý čas sledujeme. Setkáme se s mnoha projevy spravedlnosti (které se nám, stejně jako některým protagonistům nemusejí líbit - od kamenování za cizoložství, až po rekonstrukci odkrývané vraždy) a všechno to, stejně jako různé kontrasty zde zobrazené (včetně víry v Boha – nějak k tomu totiž ta oblast i námět příběhu vybízí) a všechno to v člověku zůstává ještě dlouho po zhlédnutí a musí si, chtíc nechtíc, udělat názor. A tohle se, při vší úctě k hvězdným představitelům i Finneyově nominaci na Oskara, u předchozích zpracováních a dokonce ani adaptaci jiného Poirotova příběhu ( s výjimkou Opony) nestalo. Zcela bez výhrad.... (21.09.2015)