Slovo

Všechno, co je špatně na českém filmu, úhledně na talíři. Mizerně napsané civilní dialogy, které zní jak zaseklá deska, absence jednotící režijní koncepce (část filmu vypadá jako artovka, část jako reklama na Kofolu), toporné herecké výkony a neschopnost ústřední tezi filmu doplnit čímkoli, rozvinout ji, prezentovat morální dilema jinak než jako patetický monolog. Už jsem vzdal naději, že se byť jen přiblížíme schopnosti Rumunů nacházet velké dějiny v obývácích běžných lidí. Tohle mě ale stejně šokuje. I to, jak už část publika otupěla a Slovo bere jako dobrý film. (04.07.2022)

Klidné tempo, dlouhé záběry, přirozeně zahrané situace. Takové byly i Chvilky režisérky a scénáristky Beaty Parkované. Přesto jim chybělo mnohé. Nedochucený portrét jedné mladé ženy. A nic, co by emočně uspokojilo. Tady je to velmi podobné, jen k výše zmíněnému tu navrch máme neklidnou dobu. Má to být o slovech, co jsou jednou dána a která se nikdy neruší. Poctivý a oblíbený notář Martin Finger prostě s blížícím se srpnem 1968 nepodepíše a záhy ze strachu o rodinu a budoucnost o svých zásadách začne pochybovat. Má však své přesvědčení, má však silnou a svéráznou ženu, která při něm stojí. Jednoduchá dějová linka poskytuje velký prostor hercům, kteří příležitost chytili za pačesy, zbytek ovšem nehezky rychle vyšumí. A ve výsledku je smutné, že si nějaké dva týdny po shlédnutí víc pamatuju, že to bylo letos ve Varech, než co konkrétně mi to dalo. (18.12.2022)

(LFŠ 2022) Slovo by se dost možná ztratilo v přehršli dobových dramat, nebýt specifického herectví pro mě neznámé Gabriely Mikulkové a netradičního vizuálního pojetí. Slovo je v podstatě hodně komorní film, jehož cílové dialogy se odehrávají v interiérech - scény z notářské kanceláře byly skvělé. Vedle toho, se mi líbilo zakomponování fotografií do obrazu, které jako by reprodukovaly dotyčné scény z jiného úhlu pohledu. Vedle vážné roviny je film rovněž velice humorný, právě díky svéráznému herectví Mikulkové. (04.08.2022)

Zvláštní forma: učebnicová čeština, divadelní práce s prostorem i herectvím, příběh kolem jednoho morálního dilematu. Jsem schopen obdivovat jednotlivosti, ale film jako celek pro mne nefunguje. A přitom Chvilky od stejné autorky se mi před pár lety velmi líbily. Nevím, z tohohle mám dost rozpačitý dojem. (17.12.2023)

Na tu úmyslně rušivou kameru jsem si musel zvykat asi půlku stopáže a celou jednou hvězdu navíc dávam za téma. Dialogy byly občas tak šustivý, že na to nejde prostě nevzpomenout. Martin Finger je tak přirozenej, že si s tim ještě poradí, ale v případě Gabriely Mikulkový to občas fakt tahá za oči. A taky bych uvítal jednou něco míň komorního. #komunistijsousvině #tečka (70%) (03.12.2022)