Zloděj z Bagdadu

Zloděj z Bagdadu je v podstatě krásná, na tu dobu technicky velmi vyspělá romantická pohádka na rozdíl od zloděje z Pražského hradu, což je i na dnešní dobu silný a nepříjemně depresivní horor. Zloděj z Bagdadu je člověk se srdcem na správným místě, který své zlodějství nijak nezkrývá na rozdíl od zloděje z Pražskýho hradu, tvorá bez svědomí a morálních zábran, které své zlodějství skrývá, ale stejně o něm každý ví. Zatímco zlodějům v Bagdádu hrozí za jejich činy velmi tvrdé tresty, zloděj z Pražskýho hradu naopak ty největší zloděje co rozkladli celou zem pouští na svobodu a dělá z nich nevinné občany. Zatímco při sledování Zlodejě z Bagdádu zasněně sníte o svých přáních a láskách, tak při sledování zloděje z Pražskýho hradu je jen bezmocnně přihlížete jak se fackuje slušnost a právo a sníte o živiotě v jiný zemi, třeba v tý, kde by vládnul zloděj z Bagdádu. (13.01.2013)

Tak toto je anglická orientální klasika a asi nejlepší dobrodružný příběh z Pohádek tisíce a jedné noci jaký jsem kdy viděl, pominuli ovšem ještě starší verzi filmu Thief of Bagdad z roku 1924 který jsem ale bohužel neměl ještě možnost shlédnout.Kordův Zloděj z Bagdádu je skvěle realizovaný především po vizuální stránce ( pestrobarevné kostýmy, barvy všeho druhu) a dokonalé trikové scény které jsou s barvitým vyprávěním příběhu v rovnováze a nezastiňují ho.Z hereckých výkonů se mi nejvíce líbil a určitě svým způsobem vynikal zejména Veidt v roli darebáka Jaffara a Malleson jako neschopný sultán, zcela propadlý hráčské náruživosti.Efekty a scény jako ty s létajícím kobercem se staly určitě na dlouhou dobu světově proslulé podobně jako postava Džina.Pozdější remaky všeho druhu už bohužel neměli takovéto kouzlo a sílu jako tento.Film získal čtyři oskary, což si myslím že už samo dokládalo tehdejší vysokou kvalitu zpracovaného témata a dané látky.Pro zajímavost:Snímek nebylo tehdy možné natáčet přímo v Bagdádu, pro evropský válečný konflikt. Korda však tehdy nechal vybudovat části pohádkového města Bagdád v kalifornské poušti Mojave.Jak věrohodně..Takže za obřího džina (Rex Ingram), malého chlapce Abu (Sabu), za zlého a úskočného vezíra Jaffara v podání Conrada Veidta a za opravdu věrohodně působivé záběry dávám plný počet *****. (12.10.2006)

,,TVOJE STRAVOVANIE NÁS ZABIJE." ,,BEZ JEDLA ALE ZOMRIEME." __ ,,Zlodej z Bagdadu" je zázrakom Technicoloru, o tom nemôže byť najmenších pochýb. Také úžasné farby a celkovú vizuálnu prepracovanosť neponúkli ani mnohé filmy po ňom (dnes niečo podobné môžeme vidieť u skôr gýčového Burtona), čím si naozaj drží istý prím ako ťažiskové dielo svojej doby. Kúzlo tohto všetkého je nepopierateľné a film MÁ svoju dušu, avšak aspoň z môjho pohľadu, ma za celú svoju dĺžku nevedel poriadne vtiahnuť do deja, čo považujem za obzvlášť závažný problém. Dokonca aj finále mi prišlo veľmi vynútené, akoby musela byť striktne dodržaná vopred dohodnutá minutáž a nič nesmelo byť ani o chvíľku natiahnuté aby sa tým dosiahla väčšia plastickosť a prepracovanosť. Prekvapujúcim je koľko málo priestoru často dostáva hlavný hrdina princ Ahmad, dokonca sa v poslednej tretine na neho takmer úplne zabudne a nahradí ho Sabu. Hviezdou filmu je rozhodne nie čiernobiely zaporák Conrad Veidt, ba čo viac, jeho činom sa dá chápať ako kompenzácií za nedostatok osobného šťastia, ktoré nevedel nájsť. Spomínané slávne triky sú väčšinu času skôr úsmevné (pavúk), niektoré dokonca až okato jednoduché (lietajúca figúrka džina). (52. hodnotenie, 12. komentár k filmu) (26.12.2012)

Rozprávky z Tisíc a jednej noci majú v sebe vždy čaro kúzelnosti. Aj v tomto spracovaní to tak je, s tým rozdielom, že sa niekedy kúzelnosť zamieňa s prostoduchosťou. A to nemám na mysli jednoduché triky, ktoré súvisia s rokom výroby. Zlodej z Bagdadu je príjemnou orientálnou ozprávkou pre všetky vekové kategórie, ale neposkytuje žiaduce uspokojenie, možno pre réžijnú roztrieštenosť. (03.02.2013)

Film, který má kouzlo jak stará krásná pohádková knížka s barevnými ilustracemi Artuše Scheinera, po mnoha letech znovu nalezená. Neboť jsem tento kus viděl kdysi dávno, kdy ta scéna v pavučině byla pro našince těžkým horrorem. Kupodivu ani ty triky, které ve své době musely budit úžas, nejsou po letech nějaké směšné, a děj je stále napínavý, byť, jak už to u pohádek bývá, občas velmi předvídatelný. (13.07.2012)