Otázka života a smrti

Druhý břeh. To je, oč tu jde. Jest hřebem andělského biřice. Impresária - pokušitele pozemské konečné. Prodloužený čas si žádá, zaslouží si jen ten, kdo má doopravdy rád citový nektar, který bere dech. Rozplyne se kříž nad ním, prozatím. Svět "tam nahoře" posvětí světla bytí. Žíznit budou hroby těla. Zelenat se vzlety léta duše. (04.04.2021)

Žízeň po životě rovna žízni po Technicoloru. Výtvarně nejenom úchvatný, ale také pečlivě promyšlený film v sobě skrývá víc než naivní lobbing za anglo-americké přátelství. Zpochybňuje snahy racionalizovat smyslově nepostihnutelné jevy i neprůstřelnost uvažování ve striktně legislativních pojmech (love above the law). Platnost jeho humanistického poselství nevypršela s koncem druhé světové války také (a doslova) díky neochotě vidět záležitosti života a smrti černobíle. Není ozřejměné, zda jsou Peterovy vize „reálné“, nebo vše probíhá pouze v jeho poraněném mozku. Lékař je sice představen jako skeptik, pokud jde o jevy, které nedokážeme vědecky podchytit, na druhou stranu se mu však dostává výsady být protagonistovým obhájcem ve sporu se smrtí. Podobně dvojznačně se film staví k tradicím. Lpění na nich brzdí vývoj (přesněji brání lásce), myšlenek velkých mužů je nicméně při soudní při použito k prokázání vyspělosti civilizace, stojící na velmi solidním kulturním základu. Otázka života a smrti je ale právem oceňována především pro práci s barvou a prostorem, který působí i na zemi abstraktním, lehce pohádkovým dojmem (futurologický design druhého světa, v duchu Langovi Metropole, naopak vyvolává dojem vědecké strohosti, který ještě posilují četné symetrické kompozice). Barevné ladění scén nám dopředu napovídá, v jakém duchu se následující minuty ponesou. Červená v úvodu značí nebezpečí, ale také rodící se milostné pouto mezi Peterem a June (její sytě červené rty jsou připomínkou dominující barvy této scény později ve filmu). Žlutá po prvním probuzení na zemi může značit hrdinovu nejistotu, kde se octnul, ale také nově nabitou životní energii (barva slunce). Následná romantická scéna je vsazena mezi zelené rostliny s výraznými růžovými a červenými květy – milence se ocitají v pohádce, možná dokonce v ráji. Scény s přirozenými barvami bez jednoho dominujícího tónu jsou vyplněné snahou vědecky vysvětlit, co se Peterovi stalo. Obdobně funguje sterilně bílá barva nemocnice. Posléze, ve scéně z doktorova domu, se význam zelené (zastupované stolem na stolní tenis, rostlinami nad ním nebo Philidorovými šaty) mění. Je barvou něčeho nepřirozeného (jedovatého), co ohrožuje Peterův život. Kromě toho, že si Powell s Pressburgerem (a kameramanem Jackem Cardiffem) hlídají, aby jim záběry nerušily nežádoucí barvy, také si vtipně hrají s přechody mezi barevným a černobílým obrazem, které slouží jako sebereferenční vizuální metafora jiných přechodů (mezi životem a smrtí, americkou a britskou kulturou, racionálním a paranormálním). Na každý pád jde o snímek mnoha barev. Ve více významech, než byste od šedesátileté fantasy zřejmě čekali. 85% (02.01.2016)

Moderní pohádka o válečném pilotovi, síle pouta lásky a dvou světech Nebe a Země mě bavila svým fantaskním romantickým dějem natolik, až jsem se nestačil po skončení divit, jak může 100 minut filmu naprosto rychle uběhnout. Tahle chytlavá záležitost sice zde není zařazena mezi komedie, ale přesto jsem se u ní v doprovodu typického nádechu filmu pro pamětníky a neustálého kouzelného nadhledu po většinu doby usmíval a zároveň jí v dialozích či postavách určitě neschází kouzek vtipu. Velmi sympaticky zahrané především Davidem Nivenem, velmi zdatně nasnímané, včetně akční scény s motorovými vozidly, vizuálně podmanivé, tvůrčí prací s na svou dobu originálním fikčním světem hravé a milé, s příjemnými pocity jedním dechem odkoukané... Závěr lze více méně od začátku předvídat a může působit dojmem nejlacinějšího dobového klišé, na druhé straně podobné prvky a konce k starším filmům tohoto druhu prostě tak nějak patří. [85%] (21.08.2021)

Squadron Leader RAF pilot Peter D. Carter se vrací se svým Lancasterem hustou mlhou z náletu nad Německo. Mašina to zle schytala od flaku, hydraulika zničena, podvozek nefunkční, dvojka motor v plamenech, a tak nařizuje osádce opustit stroj. Sám však zůstává, protože ošetřuje svého těžce zraněného přítele, který však rychle umírá. Poté nastaví autopilota směr kanál a chce také vyskočit, avšak zjistí, že šrapnely potrhaly padák nejen jeho, ale i ten přítelův. Smiřuje se tedy se svojí nevyhnutelnou smrtí a přemýšlí, zda je lepší skočit jedním z nouzových výlezů, nebo uhořet po nárazu neovladatelného bombardéru do země... Než se tak stane, spojí se ještě s pozemní rádiovou stanicí v Anglii a odvysílá rozsah poškození i krátký vzkaz své matce a sestrám. Službu konající Američanka WAAF s níž letec naváže spojení jménem  June si uvědomuje, že tento mladý muž, s milým hlasem už za několik chvil nebude... Rozhovor mezi oběma je vřelý avšak krátký. Zničený stroj přestane držet výšku a začíná klesat. Peter se tedy rozloučí s plačící operátorkou, otevře nouzový kŕyt v podlaze Lancasteru a vyskočí do mlhy. Mezitím v Nebi v sekci pro zemřelé letce, čeká mrtvý přítel (kterého Peter ošetřoval), na svého velitele, který měl za ním po výskoku bez padáku přijít po své smrti 30 minut poté... Jenže Peter nikde. Chyby v Nebi nejsou přípustné a tak tam dolů do světa živých sešlou posla, který má Petera najít, přemluvit a odvést nahoru, mezi ty co už zemřeli.... ------- Přiznávám, že jsem byl z tohoto filmu paf. Jedná se o silně nadčasovou záležitost, byť je film točen v kulisách konce druhé světové války. Spíše než válečný je mysteriózní a spíše než mysteriózní je to vlastně drama. Něco jako současný seriál Svět pod hlavou, avšak odehrávající se v roce 1945. Musím smeknout nad tím jak se tehdejší tvůrci s filmem poprali i se samotným zpracováním. To střídání barev je tak jednoduché a přitom tak geniální! Tento film se právem řadí mezi filmy oslavující sílu ducha a lidský život. Škoda, že se o něm dnes už prakticky neví.... Já osobně dávám za 5 slz, 5 důkazů pro soud... * * * * * (22.02.2017)

Fantastická romantická dráma o otázkach života a smrti a tej nadpozemskej lásky, ktorá je najsilnejšia zo všetkých. Idealizovaný príbeh je pochopiteľný, práve skončila vojna a tento film dokázal rozplakať i potešiť a hlavne dať divákom silu, že láska dokáže poraziť aj smrť. Zaujímavosťou je prelínanie farebných a čiernobielych scén na lepšie zvýraznenie prostredia, v ktorom sa odohrávajú scény. (03.05.2014)