Icarus XB 1
Voyage to the End of the Universe
Réžia:
Jindřich PolákKamera:
Jan KališHudba:
Zdeněk LiškaHrajú:
Zdeněk Štěpánek, Radovan Lukavský, Dana Medřická, Miroslav Macháček, František Smolík, Jiří Vršťala, Svatava Hubeňáková, Otto Lackovič, Jaroslav Mareš (viac)Obsahy(1)
Dobrodružná cesta vesmírem v jednom z nejslavnějších českých sci-fi filmů. Na jeho počátku se chodbou kosmické lodi potácí pološílený muž s popálenou tváří. Na obrazovce ho sleduje velitel Abajev a jeho myslí probíhají vzpomínky. V retrospektivě můžete sledovat start kosmické lodi Ikarie XB 1, která se v červnu 2163 vydala se čtyřicetičlennou posádkou do vesmíru, k planetám Alfa Centauri. Čtyři měsíce, během nichž loď urazila polovinu vzdálenosti, proběhly v klidu. Navazovala se přátelství, vznikaly lásky, řešily se běžné pracovní úkoly a mladá astronautka Štefa čeká dítě. Časem se však začala projevovat únava a omrzelost, vznikaly spory a hádky. Oslava 110. narozenin nejstaršího člena posádky Anthonyho Hopkinse byla přerušena poplachem - v dráze Ikarie se objevila cizí kosmická loď. Při jejím průzkumu se ukázalo, že jde o vrak pozemské válečné lodi a nakonec došlo nešťastnou náhodou k výbuchu atomových střel, který oba průzkumníky připravil o život. Během další cesty provedou astronauti Svenson a Michal důležitou opravu na povrchu lodi. Krátce nato se u posádky začne projevovat zvláštní únava a ospalost vyvolaná zářením Temné hvězdy, způsobující útlum biochemických pochodů v živých organismech. To mohlo znamenat zkázu celé výpravy, a proto Abajev odeslal dosavadní výsledky výzkumů pomocnou raketou k Zemi. Přestože měla působnost Tmavé hvězdy trvat šedesát hodin, už po pětadvaceti se posádka probudila, protože mezi Ikarií a Temnou hvězdou se objevilo záhadné ochranné silové pole. Odkud, nikdo nevěděl. U Michala a Svensona se však projevily následky ozáření z opravy na povrchu a zatímco lékař zachraňoval Svensona, Michal se v záchvatu šílenství zabarikádoval na jedné z palub. Tady končí Abajevovy vzpomínky. Po dramatickém pronásledování se MacDonaldovi podaří Michala odzbrojit a vědci mezitím zjistí, že silové pole bylo vyvoláno vysílačem z jedné planety Alfa Centauri. V okamžiku, kdy se Štefě narodí dítě, objeví se na obrazovkách Ikarie fantastické město mimozemšťanů...
Film s pracovními názvy Stříbrná kometa a Za dvě stě let koncem června vznikl v roce 1963 a patří mezi nejznámější česká sci-fi díla. Už v době svého vzniku se setkával s příznivými ohlasy kritiků, kteří upozorňovali především na první polovinu, kde nad dramatickým příběhem a technikou budoucnosti převládá popis všedních dní mnohačlenné posádky. Někteří, obzvláště polští recenzenti, zdůrazňovali jeho inspiraci Lemovou knihou K mrakům Magellanovým, ta je však, zvláště v druhé půli, velmi sporná. Za komunistů byl film citován, pouze když se mělo poukázat na fakt, že tu byly všechny celosvětové problémy vyřešeny komunismem. Přestože některé technické postupy a nápady byly později okopírovány a v monstróznější podobě rozvinuty i západními kinematografiemi, je Ikarie připomínána především pro způsob zachycující lidi budoucnosti. Snahu filmařů vyjádřil režisér filmu Jindřich Polák V mnoha utopistických filmech jsou lidé budoucnosti líčeni jako šedivé, nudné figury, bez jakýchkoliv znaků dnešního člověka. My tak k jejich kresbě nepřistupujeme. Lidé budou nadále bojovat o přízeň žen, o uznání, o štěstí, i když samozřejmě v jiné rovině. V hlavních rolích se představí největší hvězdy českého filmu: Zdeněk Štěpánek jako kapitán Vladimír Abajev, Dana Medřická coby Nina Kirová, František Smolík jako Anthony Hopkins, Miroslav Macháček jako Marcel Bernard, Radovan Lukavský jako MacDonald, Otto Lackovič jako Michal, Marcela Martínková jako Štefa a další. Bez zajímavosti není skutečnost, že nákladné dekorace byly využity také v souběžně natáčeném dětském filmu Klaun Ferdinand a raketa, kde si titulní roli zahrál Jiří Vršťala, herec, který v Ikarii ztělesnil postavu Erika Svensona. O čestném postavení filmu v historii české sci-fi svědčí i skutečnost, že byl podle něj v roce 1990 nazván český měsíčník pro sci-fi - Ikarie. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (348)
Jistě velmi zajímavý film, kór v kontextu doby. Kulisy a efekty musely být pěkně drahé. Ale co naplat - křečovité přehrávání a strnulé dialogy zastaraly mnohem víc než vizuální stránka a tak se dneska má na fim smysl dívat spíš z historického, než zábavního hlediska. ()
Ponekud komornější, ale na tu dobu? Kdyz si predstavim jak muselo byt lidem, kteri to treba v roce ´65 videli. 75% ()
Slušné... a představ si, kdyby z toho Amíci udělali remake, to by mohlo být něco. ()
Celé je to k smíchu, ale přece jen by odpad nebyl fér, takže něco málo za snahu dám. České sci-fi už nikdy více. 1-* ()
Svým způsobem geniální. Vše už tu bylo, ale největší český herec Zdeněk Štěpánek jako Kirk dávno před Kirkem? ()
Pokud tvůrci dokážou vtáhnout do problémů vesmírného cestování, zaujmout některými postavami, přinést nadčasová poselství a odvést ve své době maximum možné po audiovizuální stránce, tak je dnes ta technická zastaralost vlastně nevýznamná. Příjemné překvapení. 28.4.2024 - ČSFD 78% / 69% IMDb. ()
Nějakých pět let před Kubrickem a v českých podmínkách a reáliích, klobouk dolů ()
Lucas Skunkwalker - Promo 2010 - XB 1 feat James Cole - toto mě nalákalo k shlédnutí Ikarie. A musím říct, že hodbnocení na csfd se divím. Mě to přišlo příliš utahané a bez nápadů. Prvních 20 min. se věnuje posádce a životu na lodi - fádní, v pozdějších sci-fi filmech 100x překonaný přístup. Další je epizoda s objevem opuštené lodi, která je ze země 20.století, na niž kapitán otrávil posádku aby sám déle přežil - zde se "nastavuje zracadlo" a tendenčně se horuje proti osvětimi, hirošimě,... Potom přichází jediná sci-fi zápletka v podobě černé hvězdy - to už je ale soudný divák tak znuděný, že příliš nevnímá. Možná to mohlo být zajímavé v tom roce 1963, když jste vyrůstali odříznutí od západní produkce, ale teď vás ten důraz na "lidství" a soudržnost (soudružnost, soudružskost) posádky pokud ne otrávní, tak určitě nepotěší. ()
Alkoholik inženýr Danda, otec Školastykus s robotem Patrikem a další letí vesmírem v jakémsi pekáči, který zařízením nejvíce připomíná kulturní dům. Tancují na příšernou hudbu a obsluhují přístroje vydávající nesnesitelné zvuky. Nadávají na 20. století a přiletí k hvězdě, která uspává...tak asi proto dávám tak málo. Navíc zkuste skutečně kriticky srovnat kvalitu designu a vizí budoucnosti tohoto filmu a 2001: Vesmírné odysey, která je jen o 5 let mladší...nebe a dudy. ()
I po 50 letech se stejným vyzněním. ()
Staré až trošku primitivní , ale obsahově stále velmi silné!!!!! ()
Trochu naivní, leč svým způsobem průkopnický film s kvalitními dialogy a některými hereckými výkony. Žel děj a scénář je až příliš překombinovaný a působí nevěryhodně. Hodnocení: 60 % ()
Vzhledem k Bodu Obnovy jsem musel vidět i druhé české sci-fi a očekávání byla veliká, nebudu lhát. Nečekal jsem převrat v efektech a tricích, ale očekával jsem psycho příběh, něco jako vesmírnou odyseu. A špatné to nebylo. Vizuálně to bylo i výborné. Futuristické kulisy plavba vesmírem - lahoda. Jen to, na čem příběh stojí a padá je scénář, který je už od začátku prošpikován zbytečnými momenty a špatnými návaznostmi na další děj. Hned od začátku, kvůli úvodu s Michalem, jsem čekal nějakou psychoanalýzu a dostal jsem něco co, ani nebylo převratné v ději a ani to nebylo napínavé. Bylo to tam prostě jen tak (něčemu to pomohlo, ale yk). A takto to bylo ještě hodně krát. V zásadě to mohl být krásný 30ti minutový film, ale i tak oceňuji, že to už tehdy někdo zkusil. 6/10 ()
Úžasný film. A i po letech je ho radost sledovat. V těch filmech, které příšly poté se najde hodně podobného. Ať už byla Ikarie inspirací, nebo jde jen o víceméně nezamýšlenou shodu, to není vůbec důležité. ()
Jsa odkojen space operami s myriádami mimozemských ras, hromadami fotonových torpéd a výbuchy v kosmickém prostoru, byl jsem poněkud rozladěn nejednoznačným směřováním a zacílením Ikarie na vliv vnějších sfér na osudy posádky. To však neubírá na technologické přitažlivosi snímku a na tradičně dobrých hereckých výkonech. Jediné, co mne mátlo, byly některé z příběhových linek, které jako by končily ve ztracenu odbyty jedinou scénou nebo nikam nevedoucím odkazem k lidskému pokroku - vždyť ona americká loď zpustlíků tam musela být jen pro dobové censory. ()
Takový český old-school bizár s hlasem Petra Štěpánka, jehož monolog Jan P. Muchow kdysi velmi povedeně vysamploval do stejnojmenného songu na velmi povedené desce In Dust 3 s výstavním singlem Neon. Film je to jistě povedený a jeden z těch, které si asi zaslouží obnovenou premiéru, jež pár diváků přitáhne. Na druhou stranu, otevřeně, zestárlo to dost, a na rozdíl od Vláčila nebo Leoneho samotné téma filmu bohužel není natolik nosné, aby příběh utáhlo i po padesáti letech v očích diváků zhýčkaných jinačími scifárnami. Takže suma sumárum, rád jsem to viděl, při poslechu Muchowa si na tenhle film vždycky vzpomenu, jsem rád za restaurovanou verzi, poděkuji, ale asi už znovu třeba nebude, jednou stačí ;-). [60%; 2016-06-28 Kino Evald] ()
66%. Shovívavost potřebuje průkopnická Sci-Fi velmi volně podle románu S. Lema (PL) K mrakům Magellanovým. Ve světové kinematografii se nápady a zápletky často kopírují, jak dochází, ozvláštňují se větším dopadem na psychiku diváka (lekačky). Ikárie XB1 je zároveň archivem pro dva světonázory a dnes vidíme, že tomu podobně bude i v budoucnosti. Kosmické velmoci zůstanou ty bohaté, USA, Čína, Rusko, Indie, Evropa... Arábie. Jestli ale budeme hledat inteligentní život, pak spíš z obavy, že vyhraje ten, kdo bude objevitelem prvním. A boj bude na úrovni virů, bakterií, mikrobů. ()
Je těžké soudit v dnešní moderní době československou sci-fi z roku 1963. Ale troufám si říct, že to vzrušení z neznáma, které jsem kdysi poprvé prožívala při sledování tohoto filmu, dodnes nevyprchalo. Na tehdejší režim (social.), možnosti filmařů a vědomosti z oblasti vědy můžu jen říct: Klobouk dolů! ()
I přesto, že děj byl z velké části trochu nudnější a kolikrát měl zbytečně hluchá místa, která se dala zaplnit něčím záživnějším, tak se jedná o opravdu zajímavý film, který vzhledem k době, ve které se natočil neměl obdoby. Efekty sice nebyly nějak extra, ale rozhodně byly povedené a po estetické stránce se film asi nejvíce vydařil. Film mi v určitých okamžicích připomíná i horor a zároveň má i klaustrofobickou atmosféru, dokážu si představit, že v té době to mohlo lidem připadat velmi děsivé. Je to jeden z těch filmů, za které se česká kinematografie určitě nemusí stydět. ()