Icarus XB 1
Voyage to the End of the Universe
Réžia:
Jindřich PolákKamera:
Jan KališHudba:
Zdeněk LiškaHrajú:
Zdeněk Štěpánek, Radovan Lukavský, Dana Medřická, Miroslav Macháček, František Smolík, Jiří Vršťala, Svatava Hubeňáková, Otto Lackovič, Jaroslav Mareš (viac)Obsahy(1)
Dobrodružná cesta vesmírem v jednom z nejslavnějších českých sci-fi filmů. Na jeho počátku se chodbou kosmické lodi potácí pološílený muž s popálenou tváří. Na obrazovce ho sleduje velitel Abajev a jeho myslí probíhají vzpomínky. V retrospektivě můžete sledovat start kosmické lodi Ikarie XB 1, která se v červnu 2163 vydala se čtyřicetičlennou posádkou do vesmíru, k planetám Alfa Centauri. Čtyři měsíce, během nichž loď urazila polovinu vzdálenosti, proběhly v klidu. Navazovala se přátelství, vznikaly lásky, řešily se běžné pracovní úkoly a mladá astronautka Štefa čeká dítě. Časem se však začala projevovat únava a omrzelost, vznikaly spory a hádky. Oslava 110. narozenin nejstaršího člena posádky Anthonyho Hopkinse byla přerušena poplachem - v dráze Ikarie se objevila cizí kosmická loď. Při jejím průzkumu se ukázalo, že jde o vrak pozemské válečné lodi a nakonec došlo nešťastnou náhodou k výbuchu atomových střel, který oba průzkumníky připravil o život. Během další cesty provedou astronauti Svenson a Michal důležitou opravu na povrchu lodi. Krátce nato se u posádky začne projevovat zvláštní únava a ospalost vyvolaná zářením Temné hvězdy, způsobující útlum biochemických pochodů v živých organismech. To mohlo znamenat zkázu celé výpravy, a proto Abajev odeslal dosavadní výsledky výzkumů pomocnou raketou k Zemi. Přestože měla působnost Tmavé hvězdy trvat šedesát hodin, už po pětadvaceti se posádka probudila, protože mezi Ikarií a Temnou hvězdou se objevilo záhadné ochranné silové pole. Odkud, nikdo nevěděl. U Michala a Svensona se však projevily následky ozáření z opravy na povrchu a zatímco lékař zachraňoval Svensona, Michal se v záchvatu šílenství zabarikádoval na jedné z palub. Tady končí Abajevovy vzpomínky. Po dramatickém pronásledování se MacDonaldovi podaří Michala odzbrojit a vědci mezitím zjistí, že silové pole bylo vyvoláno vysílačem z jedné planety Alfa Centauri. V okamžiku, kdy se Štefě narodí dítě, objeví se na obrazovkách Ikarie fantastické město mimozemšťanů...
Film s pracovními názvy Stříbrná kometa a Za dvě stě let koncem června vznikl v roce 1963 a patří mezi nejznámější česká sci-fi díla. Už v době svého vzniku se setkával s příznivými ohlasy kritiků, kteří upozorňovali především na první polovinu, kde nad dramatickým příběhem a technikou budoucnosti převládá popis všedních dní mnohačlenné posádky. Někteří, obzvláště polští recenzenti, zdůrazňovali jeho inspiraci Lemovou knihou K mrakům Magellanovým, ta je však, zvláště v druhé půli, velmi sporná. Za komunistů byl film citován, pouze když se mělo poukázat na fakt, že tu byly všechny celosvětové problémy vyřešeny komunismem. Přestože některé technické postupy a nápady byly později okopírovány a v monstróznější podobě rozvinuty i západními kinematografiemi, je Ikarie připomínána především pro způsob zachycující lidi budoucnosti. Snahu filmařů vyjádřil režisér filmu Jindřich Polák V mnoha utopistických filmech jsou lidé budoucnosti líčeni jako šedivé, nudné figury, bez jakýchkoliv znaků dnešního člověka. My tak k jejich kresbě nepřistupujeme. Lidé budou nadále bojovat o přízeň žen, o uznání, o štěstí, i když samozřejmě v jiné rovině. V hlavních rolích se představí největší hvězdy českého filmu: Zdeněk Štěpánek jako kapitán Vladimír Abajev, Dana Medřická coby Nina Kirová, František Smolík jako Anthony Hopkins, Miroslav Macháček jako Marcel Bernard, Radovan Lukavský jako MacDonald, Otto Lackovič jako Michal, Marcela Martínková jako Štefa a další. Bez zajímavosti není skutečnost, že nákladné dekorace byly využity také v souběžně natáčeném dětském filmu Klaun Ferdinand a raketa, kde si titulní roli zahrál Jiří Vršťala, herec, který v Ikarii ztělesnil postavu Erika Svensona. O čestném postavení filmu v historii české sci-fi svědčí i skutečnost, že byl podle něj v roce 1990 nazván český měsíčník pro sci-fi - Ikarie. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (348)
Nejsem milovnik scifi, ale tohle je rozhodne zajimavý filmový počin. ()
V svojej dobe určite dobré sci-fi, ale čas sa na technickej stránke výrazne podpísal. Futurizmus tu trčí z každého kúta. Je to skôr psychologická dráma takže akcia je tu len v náznakoch. Dej je tak trocha toporný a čierno-biela schéma je evidentná. ()
Ikarie XB 1 rozhodně patří mezi klasiku československé kinematografie a ano, jsem ostuda, že jsem se k jejímu zhlédnutí dostal až dnes. Nicméně ani dnes nevím, jak vyjádřit genialitu tohoto díla. Myslím, že to dobře ukazuje už fakt, že autoři nepotřebují velké množství fantaskních světů, s ještě větším množstvím mimozemských příšerek k tomu, aby dokázali rozvinout napínavou atmosféru. Pravda film obsahuje trikové sekvence, které mohou místy vypadat trochu jednoduše a směšně, nicméně připomeňmě si, že toto vzniklo skoro 14 let před Star Wars, v malé socialistické zemičce uprostřed Evropy. Navíc na uvěřitelnosti jim rozhodně přidává kamera Jana Kališe, která komponuje většinu záběrů tak, že nechává v obraze dostatek prostoru vedle hlavy herce i pro propracovanou mizanscénu. V neposlední řadě pak musíme zmínit hudbu Zdeňka Lišky, ale to je génius sám o sobě, tam by byla chvála nošením dříví do lesa. Myslím, že díky tomuto filmu má naše země světové sci - fi kinematografii co říci a máme být právem na co hrdi. ()
Jistě bez debaty nepřekonané české sci-fi. Je to perla, kterou bychom si měli chránit. Zároveň Ikarie dokazuje, že i bez "super" triků sci-fi film může fungovat. Chce to jen dobrý scénář, režii a herce. ()
Zatím nepřekonané české sci-fi... tématická hudba Zdeňka Lišky je jedním z klenotů české filmové hudby. ()
Na svou dobu u nás zcela vyjímečný snímek, jemuž se v ČR žádný nemůže vyrovnat. Skvělé exteriéry kosmické lodi, kvalitní psychologie postav i příběh samotný, jenž se stal inspirací pro ostatní filmaře sci-fi. Pro mě je neustále českou klasikou, která patří do fondu české kinematografie. ()
Fantastická atmosféra! ()
Nejzajímavější stránkou filmu jsou asi výtvarné dekorace a herecké výkony. Sešla se tu řada nejlepších českých herců té doby. Když filmaři před padesáti lety točili sci-fi, tak měli omezené technické prostředky a museli více zapojit svou fantazii a vynalézavost. Výsledek má tak možná větší půvab a originalitu než některé dnešní velkofilmy s neomezenými trikovými možnostmi. Samotný příběh se ale poněkud nudně vleče. Chtělo by to každopádně trochu živější a bohatší děj. Inspirace knihou Stanislawa Lema je opravdu jen velmi obecná. Lemova kniha má mnohem širší záběr a větší hloubku. Pokud někdo film srovnává se Solaris nebo Vesmírnou odyseou, tak mi tu chybí jejich magická atmosféra. ()
Ve své době to musela být fakt pecka! ()
ceske sci-fi svetoveho formatu ()
Klasika a korunní klenot české sci-fi. Mohu vidět kdykoli a kdekoli. ()
Snad jediný český sci-fi ,který má opravdu smysl.Nakonec - o jiném vlastně ani nevím,alespoň takto koncipovaném.Ano,technické možnosti v roku 1963 byli takové,jaké u nás byli.Ale o nich zjevně v tomto filmu nejde a nejen proto se mi docela líbí.76% ()
Ve své době naprosté zjevení. Ostatně myslím, že takhle čistokrevná sci-fi u nás už poté nevznikla. Osobně mě vždycky vadil patos jednání hlavních postav, ale i tak velmi dobré. ()
Nevadí mi naozaj jednoduchý príbeh, ani absencia špeciálnych efektov.↵ Vadia mi bizarné interiéry, ktoré sú len pre efekt, ale reálne sú nepoužiteľné - steny deravé ako ementál; prístrojové dosky bez klávesnice a displeja, za ktorými sedia ľudia a pozerajú na pár kontroliek (chýbajú už len dierne štítky); telocvičňa bez podložiek na cvičenie, zato s detskými preliezačkami, relaxačnými lehátkami, gigantickou diskoguľou a sprchou na vyvýšenom pódiu (to by sedelo tak do stripklubu).↵ Vadia mi trápne surrealistické hlášky typu "Země není, Země nikdy nebyla." či "Myslíš? Nemyslím, vypočítal jsem to." a naťahovanie filmu o malicherné záležitosti typu - prečo neletí tá osoba, ale letí iná.↵ Vadí mi scéna s prvoplánovým prorežimným kydaním hnoja na západnú spoločnosť z 20. storočia a celková nadradenosť nad 20. storočím, a pritom už za pár desaťročí od vzniku filmu je väčšina technológií vo filme na smiech.↵ Film sa snaží vyvyšovať nad civilizáciu 20. storočia, výsledkom je o to väčšia patetická úbohosť, tých pár zaujímavých nápadov to nezachráni. ()
Na tak nákladné kulisy pokulhává příběh. Jinak za výbornou atmosféru prvního českého sci-fi za **** ()
Osvěžující záležitost, ale čtvrtá hvězda jako poklona za rok, kdy film vznikl. ()
Krásné české sci- fi s dobrým zpracováním. ()
Kultovní film, takže rovnou 5 hvězd a 100% ... nic víc nic miň a opravdu se nemusí nic přidávat ;) ()
Špička českého sci-fi. V podstatě předloha pro star trek . Škoda,že se dnes už české sfi-fi nedělá,i když...... ono už je sci-fi to,že skoro v každém českém filmu se objeví Bolek Polívka. Kdo by to v osmdesátkách předpovídal, byl by za blázna :-D . ()
V dnešní době se tohle špatně hodnotí, protože zub času už provedl své a některé věci a scény působí směšně (robot...). Ale s ohledem na dobu vzniku a na to, že bez toho filmu by třeba nevznikl můj (a nejen můj) neoblíbenější Polákův seriál "Návštěvníci" a také jako poctu Zdeňkovi Liškovi a jeho vesmírné "kakofonii" dávám za 4*. Myslím, že je to v poměru se zmíněnými Návštěvníky a dalšími filmy, spravedlivé. ()