Spomienky z Afriky

Tenhle film je silene nadhodnocenej, ale nektere oskary si urcite zaslouzil. Asi nejlepsi je na filmu kamera, coz nebyl zas takovej problem, jelikoz se natacelo v zajimavejch lokacich. Taky hudba se povedla. Herci hrajou taky slusne, ale ackoliv tu nejvic prostoru ma Streep a Redford, me nejvic zaujal Klaus Maria Brandauer. Problem je, ze celej film na me moc nepusobil jako romantika, ale prisel mi takovej prazdnej. V podstate az na dve dramaticky sceny (lvi, pozar) se tu jen tak keca, pripadne se nekam jezdi a cely to vyzni tak do prazdna. Nejvic za to asi muze Meryl Streep, respektive scenarista. Jeji postava mi byla celkem nesympaticka, jeji problemy me nezajimaly a jeji hlas mi prisel otravnej. Nechapu, jak si jeji postavu nekdo muze oblibit, kdyz vecne nespokojena furt nekoho otravovala. Navic sceny, ktery meli docela silnej potencial, napriklad smrt dulezite osoby, jen tak presla, bez nejaky ukazky emoci. Vlasne skoro nikdo tu nedaval nic najevo, takze to vypadalo, ze je vsem vsechno jedno a kdyz se tohle odehrava 150 minut, je jasny, ze film bude nudit. A prestoze me nenudil tak moc, jak jsem cekal, vic jak na tri hvezdicky to nevidim, protoze od romantickyho dramatu bych cekal nejakou tu romantiku a dramaticke sceny a ne jen zabery krasne prirody. (16.10.2006)

Film, který se nehodí sledovat uprostřed týdne, kdy jsme zatíženi myšlenkami na složenky nebo šéfovo permanetní PMS. Klidné sobotní lednové odpoledne vám však dodá náladu, ve které nebudete trpět touhou přeskakovat rozvláčné a poetické záběry, aby jste stihli před upadnutím v koma ještě vyčistit zuby, nebo alespoň zrychtovat starou/ýho. Byla to krásná doba, ona léta budování infrastruktury na černém kontinentu. Kde jen ty staré časy jsou, ostatně - kde je i ta infrastruktura, že. Tehdy se ještě bílá dáma mohla v poklidu pohybovat po britských korunních koloniích, aniž by ji někdo obviňoval ze snahy o vývoz a adopci roztomilých sirotků. I ti domorodci byli nějací uznalejší. Nikoho neprudili s nesmysly typu lidská práva, minimální mzda nebo multikulturní společnost. A když náhodou všechno krachlo, dalo se vždy ještě se zármutkem na tlamě vrátit mezi ten plebs do Evropy. (09.06.2012)

Skvělá hudba, docela dobré záběry z přírody (ale je jich v poměru ke stopáži málo) a roztahaný ucouraný slaďák, který se nečekaným zvratem v závěru pokouší dojit hektolitry slz. Některé části filmu jsou v poměru k realitě 2:1, čili ještě pomalejší, než život. Málo se vytěžilo z postavy prospěchářského manžela a jiný záporák vlastně ani ve filmu není. Ubrat hodinu a zhustit děj, mohl to být skvělý film. (12.09.2013)

Čím opakovaněji si tento film pouštím, tím víc se potvrzuji, že je 5* oprávněných. Nejkrásnější film o Africe, co znám. ■ Ve scéně, kdy je Streep s Redfordem na safari, sedí v noci u stolu a povídají si o Masajích, loupe Redford zelený pomeranč. Nejprve má v rukou zpoloviny oloupaný, pak celý zelený, pak zase z poloviny oloupaný. Jeho tempem nemožné (takto rychle neloupu pomeranče ani já :)). ■ P.S. Hodnotím originální zvukovou verzi, dabing si nevybavuji. Doma máme DVD v angličtině a bez titulků. (02.05.2010)

Příběh o lásce, natočen v africké přírodě fantastickou kamerou a podbarven krásnou hudbou Johna Barryho, který se zde stejně jako v Tanci s vlky vyznamenal. Každý záběr z přírody je jako nádherný obraz namalovaný tím nejlepším malířem, režie pana Pollacka je prvotřídní a o hereckých výkonech dvou hlavních protagonistů se netřeba rozepisovat, to je tradiční nadstandard. Ve filmu je spousta krásných scén, které na diváka udělají dojem, ale kdybych měl vybrat jednu, tak tu, kdy Robert Redford jako pilot pozve Meryl na výlet letadlem a ukáže jí Afriku z ptačí perspektivy takovým způsobem, že to bere dech. Do toho všeho zní ta krásná Barryho hudba a mně přeběhl mráz po zádech - tak mě ta scéna dostala. Navíc se dostaví i trocha příjemného humoru. (27.09.2010)