Hájili jsme hrad

U starších filmů si obvykle pečlivě vybírám, na co se podívám, a obvykle se trefím sám sobě do vkusu - to však v tomto případě není pravda. Sydney Pollack a Burt Lancaster byli příslibem kvality, výsledkem je však nezdařený (proti)válečný patos v podstatě o ničem. Vojáci přijedou na hrad a pak se strašně dlouho děje prázdná vata - Lancaster s páskou přes oko šuká vilnou hraběnku, O'Neal tam furt mele nějaký hovna o umění a ostatní tam ani nevim co vlastně dělaj. Chvíli jsou v bordelu, pak zas na briefingu v hradě, a většinu času pendlují bezcílně někde mezi. Na neexistující příběh navazujou špatný herecký výkony a ještě mnohem horší ozvučení filmu. Na západní frontě klid z roku 1930 mělo lepší zvuk než tohle. Dokoukat tenhle film do konce bylo vážně utrpení a nezachránily ho ani neznámý kočičky z bordelu. (16.10.2016)

Za mňa sklamanie. K bráneniu hradu a teda k akcii dôjde až v poslednej tretine. Dovtedy sledujeme skupinku vojakov, ktorých máme spoznať a mali by nám prirásť k srdcu, ale napriek špičkovému pôvodnému a aj dabingovému obsadeniu, ma prakticky nikto z nich nezaujímal. Snáď len kurevník Peter Falk občas pobavil. No a ani tá akcia to na konci nezachránila. Je tiež len taká tuctová, takže celkovo dosť nudný vojnový film s jedným pekným hradom. 4/10. (06.08.2022)

Tak tedy chvíli nahoře a chvíli dole.Prozaický až vojensky syrový začátek....,pokažený jeep tlačený brblajícími vojáky cosi uvozuje, ale vzápětí jsme z toho "cosi" vytrženi kamsi úplně jinam.Až surreálně krásný obraz hraběte s paní na koních a posléze konfrontace a rekvírování hradu.Směs lidí s různou mírou intelektu,diametrálně odlišnými hodnotovými systémy je na čas sražena dohromady armádou, ale na malou chvíli mohou žít jaksi nacivilno. Projeví se skutečně lidsky a jsme svědky rozkvétání růží.......kunsthistorik, pekař, velitel,páter...i dámy v bordelu.Každý svým způsobem.A hraběti dokonce přinese vytouženého potomka, jemuž ale není otcem.Nicméně všeobjímající matka válka je posléze nutí k tomu, proč uniformu oblékli. Ale jak už to bývá, inter arma silent musae....a vše je poničeno, lidé pozabíjeni a válka triumfuje. Vzpomněl jsem si na Hlavu 22, v tomhle filmu také absurdita války přechází v surreálně obrazy.Ale za tu chvíli vytržení to stojí.....Zajímavý pohled na válku.Ale kdoví, jak tyhle situace probíhaly ve skutečnosti, není-liž pravda?Co? (27.05.2010)

Uměli si to ale pánové rozdělit co? To dlouhé nekonečné čekání, stereotyp a nudu zažehnávali po svém. Ostatně i ve válce se snaží každý jednotlivec něčím zabavit, jak jen to jde:-) O tom je ostatně i tento válečný snímek, který rovnež i trochu komedií a psychologickým filmem. Knihu jsem sice nečetl, ale prý je skvělá, a tento film se ji držel. Ten hrad působil skutečně megalomansky, na konci této velkolepé podívané mi ho bylo až líto:-( Seržant Rossi asi nejlepší a rozhodně nejvtipnější. Petr Falk opět ve válečném snímku, pro mě už ve druhém, tím prvním bylo film Anzio. (19.02.2008)

"Jsou tu nějaké zvířecí stopy. - Kanec? - Ne, Němec!" Absurdní černohumorná satira, která (bohužel) přechází v poslední fázi ve válečnou apokalypsu. Jednak ten přechod působí rušivě a necitlivě, druhak Sydney Pollack nikdy nebyl tvůrce bojových scén, tudíž závěrečná scéna dobývání/obrany hradu je jeden velký chaos. Na druhou stranu velmi potěší několik velmi zajímavých okamžiků z první poloviny (obojživelný VW Brouk, pekárna) a hvězdné herecké obsazení, kde je za největšího sympaťáka Peter Falk v úloze seržanta - pekaře. Knižní předlohu jsem nečetl, filmu dávám 65%. (12.06.2021)