Posledná noc v Soho

Než se to zvrtlo do jakéhosi pesudohororu, tak se mi to líbilo. Vizuál pěkný, hudba taky, Thomasin McKenzie se mi taky docela zamlouvá, chvílemi mi to až v jistém smyslu připomínalo La La Land, ale pak to nějak šlo do kytek. "Detektivní" část dejme tomu, ale ta "hororová" teda nefungovala ani trochu. (11.04.2022)

Dnešná premiéra. Zvláštny film. Neviem sa rozhodnúť či sa mi tento film páči alebo nie. Na jednej strane by som tomuto filmu dal 100% na na druhej 10%. Herecké výkony sú skvelé. Hudba je fajn. Taktiež v jednej časti je docela fajn efekt ale žeby to bolo prelomové prípadne niečo extra? Za mňa nie. Atmosféra filmu je slušná ale bohužiaľ nedrží sa celý film. Atmosférou som očakával niečo ako Zlé Časy v El Royale. Ono tá atmosféra bola ale prišlo mi to ako nedomyslené. Nedokážem si pomôcť ale prísť so skvelým nápadom a čiastočne originálnym a nedotiahnúť to úplne do konca? Očividne 116 min bolo málo. Prejsť k minulosti cez sny a vyriešiť prípad je skvelý nápad ale prečo tam bola tá móda? A za ďalšie celý film mi prišiel skratkovitý a hlavne ako keby vystrihali 2/3 filmu. Koniec bol na mňa urýchlený. Príde mi to celé ako dlhý začiatok, minimálny stred, kde bola atmosféra slušná ale krátka a koniec ako keby si režisér povedal už to bude dlhé tak to musím skrátiť. Celkové hodnotenie za mňa je 55%. (26.04.2022)

Štýlovka zo 60tych s vypiplaným audiovizuálom, zarezaná nedomysleným scenárom a pre mňa zbytočnými horor-trápnosťami. (06.08.2022)

Škoda až přemrštěného finále, jinak skvělého, ke konci hororově laděného psycho příběhu o sériové vražedkyni. Proplétání fantazie a reality s podezřením na psychicky narušenou dívku, která svůj stav nezvládá, je režijně vedené pevnou rukou, přičemž poslední tóny slavné Downtown vzdávají hold atmosféře 60.let v Soho. (14.12.2022)

Edgar Wright je zkrátka chuligán. Představil nám chytlavý retro karneval narvaný všemožnými žánry – od muzikálu, přes melodrama až k hororu. Mistrovsky se mu podařilo vytvořit magii ve tmě a stínu, děs v hlučných londýnských tavernách a hrůzu v odrazech blikající výlohy. Jde o skvělý mysteriózní film, ale je důležité pochopit, že Wright nepoužil jako žánrový základ banální duchařský příběh, ale giallo – extrémně populární typ detektivního hororu s prvky mystiky, jehož zápletka byla obvykle postavena na vyřešení záhadného zločinu. A ačkoli je rozkvět gialla tradičně spojován s italskou školou hororu, vliv onoho žánru zachvátil celou západní Evropu, Velkou Británii nevyjímaje. Samostatně je třeba vypíchnout hudbu. Není zde jen autentickým pozadím příběhu, ale jeho plnohodnotnou složkou. Samotný název filmu je převzat ze stejnojmenné písně z roku 1968 a další slavné skladby ze šedesátek jsou použity buď pro ironické odkazy nebo přímo jako dějové prvky. Zvláštní pozornost je třeba věnovat Downtownu – hitu z roku 1964, který ve filmu zazní hned dvakrát, ve starém i moderním aranžmá, což také není náhoda. Absurdita replik a celkové vyznění charakterů mnoha vedlejších postav jen zdůrazňují kontrast mezi zářivými barvami minulosti a vybledlou paletou současnosti. Toto srovnávání se táhne celým filmem, avšak ne proto, aby se diváci po hlavě vrhli do nostalgie. Místo působivé žánrové viněty se Wright pokouší o jakési varování. Minulost, jak nám naznačuje režisér, se často zdá omamná jen proto, že paměť je selektivní: každý si vybaví Beatles a stylové vlasy, ale málokdo si pamatuje napětí studené války nebo nárůst drogové závislosti. Minulost, jinými slovy, je krásná právě proto, že skončila. Snad jen finále srazilo film na čtyři hvězdy. Režisér, v jehož scénářích většinou není jediná nadbytečná fráze, se najednou ztrácí v myšlenkách, nenachází správná slova a dochází k nevyrovnanému konci. Jaká škoda. Ale do jisté míry mě tato zmatenost uklidňuje. Ukazuje se totiž, že Wright je stále živý člověk, který je schopen dělat chyby a někdy může selhat – nenatočí dokonalý film, ale jednoduše velmi dobrý snímek. Zkrátka a dobře, Last Night In Soho dělá to nejlepší, co může film udělat – nesplňuje očekávání. Počínaje jako každý film, který idealizuje město a období, znovu hloubá v naší hlavě a tahá z nás myšlenky o vnímání éry (posiluje vizi Woodyho Allena a jeho Půlnoci v Paříži). Jde o snímek plný smutného optimismu, kdy celý jeho děj se opakovaně vrací k myšlence, že ti, kteří žijí dnes, nejen že trpí nemožností vrátit se do „zlaté éry“ (a to si vyberte každý tu svou), ale mají také privilegium vybrat si to nejlepší z minulosti a nechat to nejhorší za sebou. A dovolím si lehce infantilní poznámku závěrem – Anna a jejích tisíc výrazů je prostě aww. (06.04.2023)

Je fakt, že jsem byl po prvním zhlédnutí trochu moc emotivní. Last Night in Soho není až tak bezchybný film a ve Wrightově filmografii patří dokonce k těm slabším. Pořád ale ukazuje rozsáhlou škálu kvalit v popředí se zasazením v Londýně, v 60. letech minulého století. S tímto si tvůrci náramně vyhráli, a na každém záběru můžete nalézt hromadu dobové krásy. Mou oblíbenou drobností je tříbarevný neonový panel, který přeblikává Eloise (Thomasin McKenzie) do pokoje... Ten dodává všem scénám odehrávajících se v něm, obrovské množství atmosféry, a jedná se zkrátka o skvěle působící a lehce zapamatovatelnou maličkost. Edgar si standardně udržuje kvalitu i na všech technických frontách... Kamera, nasvícení, hudba, casting, všechno do sebe krásně zapadá, díky tomu taky film uběhne jako voda a ještě se na něj skvěle kouká. Jenže po stránce rozmanitosti postav, je celé Soho až překvapivě banální. Eloisina spolubydlící Jocasta (Synnove Karlsen) je čistě zlá, John (Michael Ajao) zase bezchybný... Na to u Edgara nejsem zvyklý a jeho postavy jsou obvykle o dost vyváženější a přirozenější. V tomhle směru trpí Poslední noc v Soho na autenticitě, a celý tady vyobrazený svět tak působí místy strojeně, což dokáže zamrzet hlavně díky faktu, že hlavní příběhová linka odehrávající se v minulosti je naprosto výborná, a kdyby ve filmu nebyly tyto okolní nedostatky, mohlo by z výsledného filmu být něco opravdu speciálního. K tomu ještě musím přičíst zcela patetický happy end, který už radši v hlavě vytěsňuji. Takhle je to na slabší čtyři hvězdy, pořád ale díky hlavnímu příběhovému archu a skvělému vizuálu jedná o zcela jedinečný film, který stojí minimálně za zkoušku. IT’S MORE SINGULAR TO BE KNOWN ONLY BY YOUR CHRISTIAN NAME. SO FAMOUS IN YOUR WORK THAT YOU CAN LITERALLY JUST GO BY... "KYLIE" - OH, MINOGUE? - NO, JENNER. (27.11.2023)

Mám radost, že se Edgar nenechal úplně zaškatulkovat jako britská verze Tarantina (aka jako režisér jen cool komedií vzdávající hold deseti žánrům zároveň) a že se rozhoup na o pár levelů vážnější tón. Po vizuální stránce je Poslední noc v Soho dost působivý film a to co ze svých režisérských trademarků recykluje tu funguje velmi dobře, hlavně co se využití hudby ze šedesátek týče. I přes tyhle klady mě ovšem ten film zklamal. Děj se sice docela sebevědomě vyvine z přesvědčivýho "fish out of water" filmu do temnější linky plný tajemna a zvratů, ale že by z toho filmu člověk odcházel s hlavou plnou vizuálů nějaký hrůzy a nespavosti, tak to fakt ne (což je pro někoho ale určitě plus). Navíc mi přijde že pravidla celý tý myšlenky cestování do minulosti nedávají moc smysl a nejsou vlastně ani pořádně vysvětlený. Upřímně si do teď nejsem jistej jestli se Ellie do Sandy přímo převtělí nebo jestli ji jenom pasivně sleduje, protože natočený je to v různých scénách tak, že se tyhle interpretace průběžně protiřečí a to mě trochu vytáhlo z jinak velmi solidního filmového zážitku. Ať už ale Wright natočí jako svůj další film cokoliv, tak si jsem docela jistej, že s kvalitou půjde jen nahoru. Líbí se mi jaký témata a motivy ho zajímají a fakt si myslím, že jako filmař se nám ještě před očima vyvine. (05.11.2021)

I když to může znít podivně a skoro jako protimluv, Poslední noc v Soho je skutečně nejpříjemnějším psychologickým hororem, na jaký si letos můžete v kině zajít. Fantaskní a v tónech hudby skoro až tančící Londýn je víc než efektním dějištěm pro duchařský horor s romantickou linkou. Ve filmu lze rovněž hledat vedle poklony šedesátkám i jistou reakci na poměry v současném Hollywoodu a paralelu k nim (ať už jde o tvůrčí záměr, nebo ne). Nejde o nejlepší film, jaký od Edgara Wrighta uvidíte. Přesto se jedná o výborný snímek se skvělým hereckým obsazením, který je víc než cokoli jiné příběhem o tom, že ne všechny sny se plní a také o tom, jak může jedno místo a lidé v něm člověka semlít. Nejen uším lahodící soundtrack a pro tvůrce už tradičně efektní kamera s barvami hrajícího snímku dělá potěchu pro oko. Poskytuje dvě verze jednoho dosti podobného osudu, které ovšem končí diametrálně odlišně. Z velké části počin stojí na výkonech nadaných mladých hereček Thomasin McKenzie a Anya Taylor-Joy, kterým zdatně sekunduje podmanivě ďábelský Matt Smith. Jedinou škodou je předvídatelná a poněkud otřepaná pointa, která lehce podráží nohy jinak velmi obratně vystavěné předchozí zápletce. To jsou ale drobné vady na kráse, protože jinak nezbývá než tuto podívanou doporučit všema deseti. (10.11.2021)

Je pravda, ze prvni pulka je mnohem lepsi jak druha a taky je pravda, ze v prvni se skoro nic nedeje. Trailery klamaly telem. Za me naprosta spokojenost a po Baby driverovi, ktery chtel byt megacool a byl o nicem, se jedna Wrightuv navrat do postmodernich remixovych naprumernych filmu. (13.11.2021)

Film sice lahodí oku i uchu - myslím práci se zrcadli, plynulými prostřihy postav, všechny ty neony barvičky, to bylo super... ale zápletka v podstatě bez nápadu. Krátce po shlédnutí mi to tak nepřišlo, ale zpětně jsem nenašel na příběhu nic zajímavého. Závěr sice odsýpá, ale je hrozně přepálený a tvůrci mi chtěli všechno shrnout a naservírovat až pod nos, abych si přivoněl k jejich "genialitě". K herečkám, Anya jako Sandie byla půvabná, naopak Thomasin s jejím kňučením/šeptáním mě rušila a ke konci i dost štvala. Nevím, jestli bych doporučil jít na film do kina, ale pokud si chce někdo užít barvitou vizuální jízdu a očekává, že se u toho dobře nadlábne popcornem a zalije to colou, tak proč ne. (17.11.2021)

Horory nemám moc v oblibě a filmy Edgara Wrighta mě nikdy extra neoslovily, nicméně kvůli mé oblíbenkyni Anya Taylor-Joy jsem si snímek nechtěl nechat ujít. Za mě jeden z nejzajímavějších filmů roku. Vizuální stránka je naprosto úchvatná, práce režiséra je impozantní. Jak nastínění 60.let tak i různé přechody mezi linkami jsou lahůdkou. Za mě top scéna, kdy si Eloise přehodí deku přes hlavu a je v minulosti. Práce s postavami zde funguje parádně. S hlavní představitelkou se seznámíme velice podrobně, je uvěřitelná a fanditelná. Její cesta skrz celý příběh je drsná a tu zoufalost jí člověk uvěří. Sandie je přesně role pro Anyu, sebevědomá, ambiciózní a okouzlující. Taylor-Joy zde ukázala herecký potenciál Ačkové herečky a já si její výkon užíval ( čekám kdy dostane "oscarovou" roli, kde prodá vše co umí). Zaujal i Matt Smith který mě bavil hlavně ze začátku. Výběr muziky je topový, Downtown nedostanu jen tak z hlavy. Menší mínus bych dal asi poslední třetině, kde mě závěr trochu zklamal a na můj vkus mi přešel až moc splácaný. Závěrem mohu snímek jen doporučit a dám tomu velice silné 4 hvězdy. Skvělá práce a kdyby bylo více hororů takovýhlech tj. zaměřený na příběh a atmosféru, žánr bych více sledoval. Oblíbené postavy: Sandie, spolužák Eloise, Eloise Neoblíbené postavy: Všichni boháči z minulosti :D (20.11.2021)

Wright se po delší době vycajchnoval a vytvořil fajn psycho s výborným obsazením. (22.11.2021)

Výtvarne najvymazlenejší film tohto roku, ale vnútorne ukážkovo nevzrušivý. Desivé scény, hojne využívajúce okaté CGI nefungujú vôbec a pokus o emocionálne finále funguje len na pol plynu. Potešili ma sexuálne príťažlivá Anya, roztomilo čarovná Thomasin, obidve herecky úžasné a štýlový retro soundtrack. Sklamané 3*. (29.11.2021)

Film mě nalákal převážně na krásnou Anyu Taylor-Joy, která stejně jako vždy nezklamala a bavila mě kdykoliv se objevila. Film mě nadchl a udržoval mě v pozoru jak celkovým vizuálem tak také očekáváním co se stane. Horory jsou jeden z mých oblíbených žánrů a musím říct, že i přesto že to není typický horor, dokáže člověka udržet v napětí a se stísněným pocitem, jako by kvalitní horor měl. Musím znovu vypíchnout vizuální stránku která se mi nadmíru líbila a nádech 60tek, zrcadel a odrazů a lehké psychedeliky byl za mě velice originální. Herecké výkony byli skvělé, hlavně Thomasin McKenzie která má hezký našlápnuto na to stát se správnou hollywoodskou hvězdou, Anya výborná jako vždy a také Michael Ajao mile překvapil jako love interest Eloise. Co se týče příběhu, tak mě bavil a dokázal mě dokonce na konci překvapit (že starý úchylák ne vlastně policajt a bytná je vlastně Sandie jsem čekal, ale že Sandie je nakonec mě mile překvapilo). Líbilo se mi také, že se tvůrci nerozhodli pro běžné: "tahle postava je najednou vlastně vrah, takže bad guy a teď spolu budete bojovat dokud ji nezabiješ a že ona si prošla peklem zapomeneme", ale že Eloise reálné s ní soucítila a byla ochotná se za ní postavit, protože viděla vše co se stalo a co s ní ti chlapi prováděli. Za mě kvalitní 5* horor, na který bych se podíval rád kdykoliv znovu. (05.12.2021)

Tento film je veľmi zaujímavým hororom lebo nechce diváka vystrašiť ale chce ho iba cítiť sa veľmi nepríjemne. Sledovanie dievčaťa ktorú naháňa minulosť ktorá sa stáva jej súčasťou a ktorá kvôli tomu nemôže zaspať, má záchvaty a nikomu nemôže veriť, to je celkom strašidelné a určite oveľa lepšie ako nejaké lacné lakačky v iných hororoch. Síce tomu chýba ten Wrightovský šmrnc, naozaj som chvíľu bol prekvapený že to je jeho film ale zase aspoň vidíme akým je dobrým režisérom a že vie spracovať naozaj kadejaký žáner. Taktiež herci sú skvelí a Thomasin McKenzie naozaj každým ďalším filmom ukazuje že je skvelou herečkou. Není to najlepší film na svete ale určite stojí za pozretie. (14.01.2022)

tvl co to bylo za buzikál? prej horor pche38% (27.01.2022)

Fajné přeskakování mezi 60.lety a současnosti. Konec slušné creepy. 6,5/10 (20.02.2022)

Mě ta bába byla v prvním pohledu, hnedka nějaká podezřelá. Můj celkový náhled a dojem je spíš slabě vyvěrající . Chybí tomu jakási uvěřitelnost a příběh celkově dost selhává. Jediná vzpruha či náznak oného zlého blekotání byl Terence Stamp alias Generál Zod ze Supermana, kterej dokázal vyvolat hustější chvilky. Mladá Thomasin McKenzie jinak zapůsobila, poměrně dobrým dojmem. Ovšem o celkové pojetí se tento zjev jeví jako, solidní unuděnost. (05.03.2022)

Geniální a velice originální zážitek. O filmu Poslední noc v Soho se velmi těžko píše. Mám totiž pocit, že cokoliv vyzradím, pokazí potencionálnímu divákovi kousek zážitku. A tím se rozhodně nechci provinit. Mé zhodnocení proto bude stručnější, než by si film asi zasloužil. A pokud (třeba podle trailerů) alespoň trochu přemýšlíte, že byste si film pustili, přestaňte číst recenze a udělejte to. Mnohokrát jsem slyšel, že Poslední noc v Soho není tak úplně horor. Po zhlédnutí musím říct, že tento výrok je zároveň pravdou i lží. Pravdou je v tom, že je tak daleko od klasických hororů, jak to jen jde a místy přebíhá skoro až do artu. Pokud se ale vžijete do situací, které Eloise skrze Sandie cítí, nemůžete cítit nic jiného než čirou hrůzu. Film má ve svém průběhu i výrazný přesah v podobě kritiky lidí, kteří jsou zaslepeni nostalgií či vzpomínkami z dětství a odmítají si tak přiznat, že v žádné době nebylo vše růžové. Co se hereckého obsazení týče, představitelky obou hlavních postav, Thomasin McKenzie i Anya Taylor-Joy, jsou ve svých rolích skvělé. Na obou je dokonale vidět, jak se jim bortí jejich iluze a představy o světě. Zlatým hřebem je pro mě ale asi Matt Smith, který je ve své vedlejší roli tím největším hybatelem pro celý tento pomyslný bortící se domeček z karet. A tady to už musím utnout, protože jsem prozradil více než dost. Na závěr bych ještě rád řekl, že jsem nikdy nebyl fanouškem nějakého konkrétního období, co se hudby nebo módy týče. Poslední noc v Soho dokázal ale ta 60. léta tak prodat, že mi Downtown (ještě s přičiněním včerejší Únikové hry) nepřestane jen tak znít v hlavě. Závěrem tak nemohu říct nic jiného, než abyste si film sami pustili, protože dlouho se mi nic nevrylo takhle pod kůži. (25.03.2022)

Vubec jsem nevěděl co od filmu očekávat a hodně dlouho jsem pořád netušil jakým směrem se to bude ubírat.. Sedesatkovy Londýn a k tomu i hudba opravdu parádní.. :) jeden velký rockenrol soundtrack...hodně zvláštní film.. Ač je to divné tak se mi to vlastně líbilo :) 75% hlavní ženská role hodně dobře zmakla (19.04.2022)