tlesk

Možná je to scénářem, možná za vším stojí snaha Netflixu oslovit americké publikum (o čemž svědčí i zkrácení názvu). Tady už jen spekuluji a vlastně je ona snaha o srozumitelnost úsměvná, když kniha v Americe uspěla a film i tak, jak je, rozhodně nebude nějakým velkým mainstreamem. Zůstává jen rádoby artová vyprázdněná nuda s hezkými efekty a retro interiérem vesmírné lodi, kterou místy zachraňuje překvapivě civilní Adam Sandler a jeden roztomilý (ano, myslím to vážně), moudrý vesmírný CGI pavouk se zádumčivým hlasem Paula Dana, milující Nutellu. Produkce Netflixu bohužel knižní předlohu osekala o to, co knihu alespoň v mých očích dělalo výjimečnou. O ostudném nevyužití českých reálií, na kterých dílo rovněž staví, ani nemluvě. Celé to trochu zavání tím, že scénárista, adaptující román do scénáře příliš nepochopil, o čem to celé je. Zůstává jen lehce nadprůměrné, prázdně filozofující drama. Přitom se zde i tak najde několik povedených scén a knižních replik. Jen si na ně musí člověk počkat skoro až do samého závěru. A to je obrovská škoda, z níž silně vane promrhaný potenciál…

O výjimečných dílech se píše docela obtížně. Jsou filmy, u kterých dochází dostatečně barvitá slova. Tady by se mi chtělo jen napsat: „Je to skvělé, zajděte si na to! Do IMAXu. Povinně.“ Protože jestli existuje nějaký film, na který se vyplatí jít do kina, je to tenhle. A troufám si říci, že letošek bude maličko smutný v tom, že všechny nadcházející blockbustery budou trpět srovnáním s tímto mistrovským dílem. Zde si totiž brilantně sedlo úplně všechno. Dokonalý casting. Přichází řada nových postav, které nemohly být typově lépe obsazeny. Staří známí pak dostávají více prostoru a prohlubují se jejich charaktery a motivace. Dokonalý soundtrack Hanse Zimmera, jenž jen obratně rozvíjí motivy zminula. Svébytné efekty a celkový vizuál, které jsou naprosto jedinečné. Akce, jež vás napěchuje adrenalinem. A všudypřítomná osudovost, pocit, že sledujeme něco opravdu velkolepého. A v takových superlativech by se dalo pokračovat ještě dlouho. Pokud jsem první Duně vyčítal, že šlo o emočně lehce prázdný počátek sci-fi opusu, zde se vše bohatě vynahradilo. Protože byla víceméně předehrou k tomuto finále. Jako většina sequelů je i tento větší. Ale ve smyslu toho, že se jedná o veliký, významný film, který má pro sci-fi žánr potenciál být podobně určující, jako byl svého času Jacksonův Pán prstenů pro fantasy. Vzhledem ke knižním předlohám obou zmíněných sérií se pak dá už jen suše poznamenat, že Duna legendárnímu stejnojmennému dílu Franka Herberta rozhodně nedělá ostudu. Po stránce efektů, vrstevnatého příběhu, soundtracku, osudovosti, hloubky a propracovanosti světa jde o jeden z nejkrásnějších vědeckofantastických opusů, co jsem kdy viděl. Skutečně přelomová podívaná, jaká si v posledních letech jen obtížně hledá srovnání…

Argylle neurazí, nenadchne. A tak tu máme další variaci na Jamese Bonda, ze které se ovšem vytratila ta lehkost a nápaditá akce, na něž jsme byli od režiséra vždy zvyklí. Matthew Vaughn je mým oblíbeným filmařem, kterému jsem ochoten leccos odpustit. Problém ale je, že od dvojky Kingsman se s jeho tvůrčí vizí tak nějak pozvolna rozcházím. Už prequelový snímek Kingsman: První mise nabízel jen zlomek nápaditosti a ujeté zábavy. I když scény s Rasputinem si pamatuji dodnes. U Argylla žádný takový pamětihodný moment bohužel nenacházím. Naštěstí jsem od snímku měl vlastně nulová očekávání. Dostal jsem lehce nadprůměrný film, který byl v mnoha ohledech hlavně akční romantickou komedií s příliš mnoha zvraty, přepálenou stopáží a skvělými herci, kterým ale na volnoběh jedoucí scénář neumožňuje vyniknout. Potěšilo mne použití nedávno dokončené písně Now And Then od Beatles. Potěšilo mne sympatické obsazení. Příliš dlouhá stopáž, slabší scénář a nevýrazné postavy se slabým záporákem ve výsledku působí jako protřepaný a nemíchaný drink Vesper Martini, který ale na baru stojí možná už moc dlouho. A barman ho pro vás připravuje už moc často. Dopijete ho, a vlastně ještě docela rádi. Ale už vás nebaví tolik, jako napoprvé. A máte dojem, že ani toho barmana ne. Příště to už snad bude lepší. Jeden aby se u slavného režiséra začal bát o vyhoření. Vzhledem k potitulkové scéně s příslibem do budoucna by to byla škoda…

Guilty pleasure, zdroj bezpočtu hlášek a kuchařskýho gastroporna. Miluju to.

Je to jako TOP Gear, ale o vaření. Ústřední trio má skvělou chemii a jasně rozdělené role. Vyloženě se mi to trefilo do nálady.

Kde začíná touha po poznání, a kde končí bezuzdný chtíč? Velmi tenká hranice se zde stírá a jedná se tak hlavně o příběh živelné ženy, jež hledá samu sebe a své místo ve světě. Chudáčci jsou bezesporu silným filmovým zážitkem, který upoutá zejména nádherným vizuálem jedinečného fantasy světa, který mi místy až připomínal poetiku filmů Karla Zemana. A další věcí, jež je největším plusem, je jednoznačně herecký výkon Emmy Stone, která si zde veškerý prostor krade pro sebe. Na ploše celovečerního snímku předvádí proměnu a vývoj jedné ženy od dětinského, zvědavého stvoření až po jedinečnou, takřka geniální a zcela samostatnou bytost. Osobně bych uvítal podstatně méně postelových scén a více interakce s vtahujícím světem a postavami v něm, jelikož mi obojí připadalo značně nevyužité.   Zůstává ale jedinečný filmový zážitek, který si rozhodně zaslouží diváckou pozornost. Jinak nesporné kvality filmu poněkud snižuje přílišný důraz na zbytečné množství explicitní erotiky a příliš dlouhá stopáž, kdy je v momentě, v němž by mohl snímek skončit, vložena poněkud násilně dějová linka, uzavírající příběhový oblouk, který byl zmíněn někde na začátku. Skoro jako by na ni autor scénáře zapomněl a za každou cenu ji ve filmu chtěl mít. To jsou ale jediné výtky u jinak podařené podívané, jež mezi ostatními filmy v kinech rozhodně vyčnívá.

Ze střetu Barbie a Kena s reálným světem se dalo vytěžit mnohem víc. Zajímavě stylizovaný film (který multiplexům zajistil stálý přísun puberťáků v růžovém oblečení a snímku miliardovou tržbu) s pár výbornými scénami a nápady, jednou chytlavou písničkou, a totálně plochým rádoby hlubokým poselstvím. Mohla to být výborná střelená komedie. Mohl to být film pro děti, nebo sžíravá společenská satira. Snaží se to být tohle všechno dohromady a ve všech rovinách úspěšně selhává. Zachraňují to jen skvělí herci v titulních rolích... Průměr a zklamání. 2 a půl *.

Jediné, co mne trochu zklamalo, bylo nevyužití potenciálu herce a komika o formátu Rowana Atkinsona, jenž zde ztvárňuje zkorumpovaného kněze, vedoucího „sektu“ čokoholických mnichů. Tato linka ve filmu tak nějak vyšuměla do ztracena a byla to trochu škoda. Jinak asi nemám výhrad…   Jedna z nejhezčích a nejlepších pohádek posledních let. Wonka je nesmírným a skvěle obsazeným překvapením, které uchvátí zajímavými, rozmanitými postavami a citlivým zasazením prequelu ke slavné klasice. Daří se přicházet s vlastními nápady a podmaní si vás zejména díky ztvárnění protagonisty Timothée Chalametem. Tomu se podařilo najít potřebný balanc mezi excentrickým cynikem, jakým byl Willy Wonka Gena Wildera, a a geniálním, do sebe uzavřeným podivínem, jakého ztvárnil Johny Depp. Chalametův Wonka je mladý, energický, laskavý a charismatický. Nadějný mladý herec i zde naplňuje divácká očekávání a v kouzelnými momenty napěchované muzikálové pohádce přináší podívanou, na jakou jen tak nezapomenete. Čekal jsem film, u něhož se pobavím a později možná zapomenu, že jsem jej viděl. Dostal jsem však podařený, dojemný zážitek, který se skutečně bude líbit jak mladším, tak starším divákům a má potenciál stát se další moderní klasikou, která se vedle svých starších bratříčků rozhodně nemá zač stydět. A to, jak tvůrci do snímku zakomponovali ikonickou píseň Pure Imagination mne vyloženě dojalo. I když film je prequelem a končí vlastně uzavřeně, vůbec bych se nebránil pokračování a tedy dalšímu zpracování knižní předlohy…

Poslední slova Napoleona Bonaparte, když umíral ve vyhnanství na ostrově Svatá Helena, měla být tato: „Francie. Armáda. Hlava armády. Josefína.“ S tím nás seznámí i film. A dalo by se říci, že právě okolo těchto slov vystavěl režisér Ridley Scott svůj projekt. Zdaleka nejvíce však od toho posledního. Jak napovídaly i trailery, ve středu snímku totiž stojí vztah Napoleona s císařovnou Josefínou. Ale trochu jinak, než by se možná dalo očekávat. Tedy jako toxický a manipulativní, zejména z jeho strany. Problémem snímku je, že se namísto vztahové roviny dostatečně nevěnuje politickému pozadí a bitvám. Díky tomu je vše nesmírně zkratkovité, jako by si Scott vytvořil bingo a jen si odškrtával, co vše by se mělo ve filmu objevit. Ano, víme že se má časem objevit čtyř a půl hodinová verze. Jenže co naplat, i kino sestřih by měl fungovat sám o sobě. Působit úplně. A tady se to bohužel moc nepovedlo. Řada událostí by si zasloužila větší pozadí a více pozornosti. Snímek je řemeslně výborně zvládnutý, Joaquin Phoenix a Vanessa Kirby hrají své hlavní role skvěle. Trochu problém je, že Phoenix je pro roli zkrátka už moc starý. Bitvy, když už na ně dojde, jsou epické. Ale chybí tu nějaký moment, z něhož bychom se příslovečně řečeno posadili na zadek. Jako by si tato verze zkrátka ukousla příliš velké sousto a film držel pohromadě velmi hrubým stehem…

U svých (jak jinak než subjektivních) recenzí v poslední době pravidelně narážím na problém s výslednou známkou. Často se mi stává, že objektivně horšímu snímku udělím vyšší procenta. Ta se pak velmi často nelíbí filmovým fandům. Zde jsem měl s výsledným hodnocením docela problém. Marvels totiž nejsou zdaleka tak špatný film, jak jsem se obával. Jde o veskrze průměrnou superhrdinskou podívanou, která má překvapivě slušnou akci (když už na nějakou dojde), standartní, nijak neuchvacující, ale slušný vizuál a hned několik překvapivě funkčních momentů. Líbilo se mi, že mezi třemi nesourodými hrdinkami funguje chemie. Překvapila mě Ms. Marvel (mladičká Iman Vellani celý film spolu s tradičně cool Nickem Furym Samuela L. Jacksona tlačí před sebou), která se tu ukázala být nejzábavnější postavou. Nemile mě pak zase překvapil nudný scénář, plodící naprosto nezajímavý příběh, kde pár těch dobrých nápadů je pohřbeno lavinou hloupých. Kdybych na Marvels do kina nešel a zůstal u rozehraného Spider-Mana 2 na PS5, užil bych si epičtější a zajímavější příběh… 50%