Tess
Tess
Réžia:
Roman PolańskiHudba:
Philippe SardeHrajú:
Nastassja Kinski, Peter Firth, Tom Chadbon, Leigh Lawson, Richard Pearson, Suzanna Hamilton, John Barrett, Pascale de Boysson, Arielle Dombasle (viac)Obsahy(1)
Adaptácia románu Thomasa Hardyho o osude jednoduchého vidieckeho dievčaťa Tess, ktorú otec posiela na šľachtické sídlo po tom, čo sa dozvedá, že sú so šľachtickou rodinou možno príbuzensky spriaznení. Tu ju mladý šľachtic zvedie, Tess otehotnie a po smrti svojho dieťaťa odchádza pracovať na mliečnu farmu, kde sa zoznamuje so svojou životnou láskou Angelom. Angel sa však nedokáže vyrovnať s jej minulosťou a v svadobnú noc ju vyháňa. Zúfalá Tess sa vracia k svojmu šľachtickému milencovi a postupne smeruje k svojej záhube.... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (79)
Oscar 3 : Kamera, Výprava, Kostýmy + 3 nominace: Nejlepší film, Režie, Hudba ()
No, spolu s Čínskou čtvrtí asi vůbec nejlepší Polanského film. Poutavým způsobem vyprávěný příběh vesnické dívky, sužované ranami osudu, v hlavní roli s mladičkou Nastassjou Kinskou (její také asi nejlepší role), okořeněný pěknými exteriéry a místy příjemně kouzelnou atmosférou, právě to jsou hlavní příčiny toho, že se mi film Tess tak moc líbí. ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $20,093,330║Tržby Celosvetovo $28,900,000║ ()
Polanskiho pokus o variaci na Barryho Lyndona. ()
Hlavne diky Polanskimu rezii je tenhle film snesitelnej. Protoze nebudem si nic nalhavat, ve filmu jsou tak 4 silny momenty a jinak se vlastne celou dobu nic nedeje, jen sledujem, jak si Tess zije, chvily doji na farme mliko, pak zas okopava turiny a pri trihodinovy delce by to fakt bylo smrtici, ale Polanski to natocil s takovou prijemnou atmosferou, nektery zabery jsou paradni a dej, i kdyz se nic nedeje, celkem odsejpa a do toho sem tam zazni nejaka pekna melodie. Co se tyce hercu, tady ma cenu zminit jen hlavni hrdinku, pro Kinski tohle asi byla jedna z nejlepsich roli, je tady fakt desne mladicka a celou dobu, i v momentech, kdy je jakoze spokojena, se tvari desne neprijemne, chova se misty protivne, je naivni a jednoducha, az me s tim misty srala. A i kdyz spatne nehraje, zadnej velkej zazrak to neni. Skoda, ze film nemel jen dve hodiny, to bych sel na 4*, ale takle je tu misty fakt spousta zbytecnejch scen. ()
Takováhle adaptace pro mě nemá žádnou přidanou hodnotu. Dokážu se do toho vcítit maximálně v tom smyslu, že to Roman dělal pro Sharon a proto chtěl každý obraz, každou větu, každou věc v epizodickém a vlastně pro film dost špatně vyhledatelném dramatickém oblouku zachovat tak, jak byla v knize, a tedy jak se zalíbila jeho zbožštělé ženě. ()
Zisk tří Oscarů přesně odráží silné stránky snímku. Skvělá výprava, která diváka uvede do Anglie 2. poloviny 19. století, přesvědčivé dobové kostýmy, které navozují dojem naprosté autentičnosti, a tradičně spolehlivá kamera - to všechno jsou typické opory Polanského filmů. Režisér patří od počátku do mé topky a jsem od něj zvyklý, že obvykle dokáže vzbudit mou zvědavost a zaručí pozornost. Tedy až dosud... Bezmála tříhodinová stopáž je bohužel znát. Po dramatické stránce funguje film podstatně hůř, vinu bych přičítal Thomasovi Hardymu. Anglický klasik psal romány do jiné doby a přiznám se, že ačkoliv jsem svého času přelouskal ruské klasiky, Hardyho bych dokázal číst jen s odjištěnou pistolí v zátylku. Převedení do podoby třídílného miniseriálu by bylo pro adaptaci románu, kde je jen minimum silných emotivních scén, mnohem příhodnější. Nastassja Kinski je půvabná, nevinná a romantická, v roli viktoriánské dívky přiměřeně naivní a prostoduchá, zkrátka tak akorát. Tess a její vyvolený jsou v podání Hardyho jen bezmocnými obětmi viktoriánské oficiální prudérní morálky (existovala pochopitelně i její druhá tvář, patrně nikdy a nikde se neprojevil tak markantní rozdíl mezi veřejně hlásanou zdrženlivostí a tabuizováním sexu a přízemní realitou. V Londýně připadala v době vzniku románu jedna prostitutka na sedm mužů a v jiných městských centrech, jako byl Manchester nebo Liverpool, to nebylo jiné). Od Hardyho, který měl tendenci idealizovat společnost a především venkov, se ovšem nedá čekat nic jiného. Ještě nikdy se mi v případě Polanského nestalo, že bych aspoň na chvíli zauvažoval o pouhých dvou hvězdičkách, ale Tess jsem nebyl schopný zhlédnout na jeden zátah, což taky o něčem svědčí. Snímku se nedaří vyvolávat výraznější emoce a vyvíjí se předvídatelně. Snad až na zcela zbytečnou násilnou smrt v hostinském pokoji, která ovšem v kontextu příběhu působí nesmyslně. Polanski ve snaze odvést co nejlepší práci tak trochu spadl do pasti filmového akademismu, ale budiž, odpouštím mu. Celkový dojem: 55 %. ()
Feminismus a soudobá anglická vesnice pozdní viktoriánské Anglie jsou hlavními obsahovými i ideovými dominantami frankobritského oscarového filmu z roku 1979. Důkladná krajinomalba i neméně vyčerpávající pohledy do tehdejších interiérů spolu s důkladnou výpravou jsou úspěšným Polanského úsilím o postižení tresti Hardyho stejnojmenné literární předlohy. Přemýšlivé, ale jinak prosté venkovské děvče přes svou houževnatost postupně podléhá svodům, kterým je dlouhodobě vystavováno, a konfrontováno s bídou, kterou si nezasloužilo, se posléze v absolutním zoufalství a beznaději utíká do nerovnoprávnéího konkubinátu s původním milencem. Pozdní snoubencovo procitnutí přichází do fatální situace, jíž Tess čelí zmatenou, více pudovou než promyšlenou vraždou s vědomím nenávratného trestu. Osvobozující gesto je tak současně cestou ke zkáze, v níž hluboké náboženské přesvědčení, v němž Tess byla vychována, zcela selhává. V druhém plánu je Tessin osud nevábným zrcadlem mravních i charakterových kvalit obou osudových mužů jejího života. Kritika prudérie pro prudérii, konvenčního pokrytectví, jež je jen fasádou latentního společenského rozvratu, zhruba tak lze popsat film, jemuž vedle Polanského dominuje skvělá Nastassja Kinská v titulní úloze. TESS, připomínající tolstojovskou ANNU KARENINU či Baudelairovu PANÍ BOVARYOVOU (obě díla byla rovněž kvalitně převedena do filmové řeči) nebo mrštíkovskou MARYŠU, zcela jistě neuspokojí milovníky klipově pojatých akčních filmů. Na faktu, že našim předkům plynul čas pomaleji a že Polanski tuto "nudu" do svého uměleckého záměru nemohl nevložit, to však nedokáže nic změnit. Jedno je jisté: TESS si vždy své vděčné diváky najde. ()
Další Thomas Hardy, u kterého jsem se chtěla zastřelit. Terapie filmem aneb viktoriánská logika pro pokročilé. Nicméně s odstupem času se k Hardymu vracím v mnoha podobách a Tess už budu navždy vnímat prizmatem Polanského tragédie. Bohužel. Ačkoli samotný příběh zneužívané Tess by sám o sobě stačil na krizi identity i bez té Mansonovy partičky imbecilů. ()
Ne každý osud má prošlapanou cestičku tak, jak by si jeho „majitel“ představoval. Takové Tess hodil do cesty nejeden klacek a moc štěstí a klidu jí nenadělil. Své o tom ví Roman Polanski, který osud prosté venkovské dívky přetavil v téměř tříhodinovou romantickou fresku z viktoriánské Anglie. Tehdy osmnáctiletá Nastassja Kinski soustředěně zachycuje úsilí osvobodit se. Tři Oscary (výprava, kamera a kostýmy) a další nominace dokazují, že Polanského opus není radno úplně přehlížet. Jenže co by šlo říct během dvou minut, francouzsko-polský mistr roztahuje do několikaminutových pasáží. Filmařsky bez výhrad, příběhově strhává jen místy!! ()
Nemohu říci, že by mě tento milostný příběh také nezasáhl, ale upřímně řečeno hned z kraje musím napsat, že čtyřdílná adaptace novější verze TV filmu Tess z D'Urbervillů z roku 1998 mělo emocionálnější grády, která jsem tak nějak více cítil. Dá se říct, že snad proto, že měla větší prostor k vyprávění a určitě lepší herce. Koneckonců i tato starší adaptace milostného příběhu z viktoriánské Anglie v podání Nastassji Kinské má slušný emoční potenciál a výborný obraz dobových reálií. Takže sečteno a podtrženo, obdivovatelé románů od Thomase Hardyho si přijdou zajisté na své. I když po tomto filmu bývá na duši nejspíše smutno. ()
Vidieť film od Polanského pokladám akosi za povinnosť. Tess sa mi vyhýbala, ale s pomocou Stv2 tieto resty postupne škrtám. Asi najviac odstrašujúco pôsobí stopáž a v tom i ja vidím trochu problém. Film podľa románu ma síce zaujal, ale nebol zas natoľko spletitý, aby sa z neho nedalo strihať a to i bez toho, aby film utrpel. Najväčší tromf je bezpochyby N. Kinski na ktorej stojí celý film. Sme svedkami neľahkého života chudobnej Tess, ktorá nemá šťastie ani v živote ani v láske. Aj keď sa prevažná časť točí okolo lásky, nemá to s love story či romantikou mnoho spoločného. 70%. ()
Mistr Sarde se zde nádherně zapsal, jinak zdařilý snímek o nenaplněném lýskyplném vztahu. ()
Pocitvě realisticky převedený Thomas Hardy. Že je to chvílemi zdlouhavé, že je téměř v každém okamžiku zřejmé, kudy se bude příběh dál ubírat, to je pravda; jenže bez toho by to nebyl Thomas Hardy. Přečíst ho je pro současníka nadlidské, ale v této podobně je to více než příjemné. ()
Problém už bude v samotnej knihe, kde asi tiež je každý chlap hajzel. Či je to otec, farár, zamestnávateľ, bratranec, alebo manžel, dávať všetku svoju nádej na šťastie do rúk chlapov nie je nič iné, ako naivita. Taký Angel, tak tam sa musíme chytať pri jeho zásadnom rozhodnutí poriadne za hlavu. Ale v tej dobe to tak asi chlapi prežívali. No a Polanski veci myslím tiež veľmi nepomohol. Film nepôsobí nijako zvlášť osudovo, žiadna emocionálna bomba sa nekoná a navyše v poslednej tretine mi film aj napriek mohutnej dĺžke pripadal skratkovitý. Melodráma by mala z diváka vyždímať poriadne emócie, čo sa podarilo iba zčasti. ()
Veľmi dlhá stopáž, ktorá taká dlhá ani nemusela byť. Kinski nádherná, výprava kvalitná, ale u mňa mierne sklamanie. Čakala som veru viac, možno na tom hrá rolu to, že film bol natočený, keď som mala 5 rokov a ja som si ho pozrela až teraz :-) určite si raz pozriem aj seriál z roku 2008. ()
Tříhodinové výpravné drama Romana Polanskiho o obyčejné dívce a jejím těžkém, neobyčejném životě. Velice dobrá výprava a skvělá Kinski v hlavní roli. ()
Úplně jsem cítil, jak si Polanski to filmování mezi menhiry a uprostřed rurární Anglie užíval. Obrazově povedené, jenže ve své délce a výstavbě charakteristiky hlavní postavy proklaté nudné. Děj je poměrně málo rafinovaný a překvapivý obrat přijde až docela pozdě. Hrozně tu chybí erotika, což při účasti mladičké Nastassji lze považovat za smrtelný filmařský hřích. ()
„Nič len márnosť.“ Takýto výrok vypustila mladá Nastassja z úst a takýto pocit som mal aj ja z toho filmu. Tri hodiny úmorného zážitku, kde sa toho veľa neudeje okrem toho, že jedna fešná holka stretáva magora za magorom. Každý ju zneužije, oklame, podvedie, odhodí. Veľmi deptajúce. Film o žene, ktorá sa v živote dočkala len nespravodlivosti. A po troch hodinách stále nepríde riešenie. Hľadala lásku, našla Stonehenge a tam aj spravodlivosť. ()
Přepsáno v únoru 2020. Tess je odvrácenou tváří viktoriánského civilizačního pokroku. Tess je kritikou pokrytectví morálky v její puritánsky vyžadované cudnosti i v její podstatě rozkolu, neslučitelnou se skutečným stavem reality. Tess je živoucí olejomalbou na velkém malířském plátně a romantickou básní, kde vzájemné naplnění lásky je přísně omezeno nevinnosti nepřejícného času i zhýralostí cynicky znásilňujícího osudu. Roman Polanski velkoryse nakreslil anglickou dobu konce 19. století, skladby obrazů ctí estetiku starobylých krajinomaleb, kulisy a kostýmy nezanedbávají detaily, průmyslové novinky jsou již nedílnou součástí zemědělského života. Tess je hutnou podívanou na osamělost, muka osamělosti v bezútěšném čekání na vstřícný krok osudu jsou nejvýraznějším emočním prožitkem, vystupujících z pečlivě naaranžovaných obrazců. Hlavní obětí morálního pokrytectví je Tess Durbeyfield (velmi dobrá Nastassja Kinski), nejstarší dcera z chudobné rolnické rodiny a něžně křehké stvoření, vyvolávající mužskou žádostivost, surově uchvacující nevinnost. Cudnost je společenskou normou, vlastní morální zásady jsou zraňovány falší a přetvářkou a dobrovolně přijímají trestající útrapy chudoby. Krvavý zločin se nakonec stává symbolickým aktem vlastního očištění, je v něm pomsta, trest i vykoupení. Láska, oboustranně opětovaná, je cílem i niterným přáním, byť se realita s ironickým úšklebkem vysmívá. Hlavní mužskou postavou je Angel Clare (zajímavý Peter Firth), názorově pokrokový syn vesnického reverenda. Život nabízí své vnadné krásy, ale nejtěžší překážkou jsou vlastní předsudky a všeobecný stav pokrytectví. Narušení nevinnosti není tolerováno, byť by se nevinnost stala zneužitou obětí tělesného chtíče. Důležitou postavou je zde Alec Stokes alias Alexander d'Urberville (velmi zajímavý Leigh Lawson), neodbytný sukničkář a zbohatlík se zakoupeným šlechtickým titulem. Nevinnost vždy dráždí mužský chtíč, odmítavá křehká krása je schopna vyvolat částečnou sebereflexi, ale poživačnost a zhýralost se nechce, ani neumí vzdát všech svých požitků, ani způsobů. Rovnost na jakékoliv úrovni byla většinou jen slovním termínem. Z dalších rolí: Teresin chudobný otec a chronický pijan John Durbeyfield (John Collin), Tessina pragmaticky uvažující matka Joan Durbeyfield (Rosemary Martin), Tessina kolegyně z mléčné farmy i na pozdější zemědělské práce Marian (Carolyn Pickles), opatrný vesnický vikář v Marlottu (Richard Pearson), Angelův otec a ctihodný reverend Clare (David Markham), jeho též ctihodná manželka (Pascale de Boysson), do Angela zamilovaná mlaďoučká Tessina kolegyně z mléčné farmy Izz Huett (Suzanna Hamilton), do historie starých rodů zapálený reverend Parson Tringham (Tony Church), do drůbeže zamilovaná Alecova slepá matka (Sylvia Coleridge), rozverně veselý provozovatel mlékařské farmy Crick (Fred Bryant), či k Tessině křehkosti lehce nevraživý farmář Groby (Dicken Ashworth). Film Tess je úžasnou filmovou olejomalbou anglického venkova konce 19. století. Tématem je pokrytectví morálního stavu společnosti, věčný svár mezi přáním a realitou, a ze všeho tu stoupá sloup mlžného oparu bezútěšné osamělosti v útrpné touze po naplnění vznešených ideálů. Romance je působivá, stejně i kritika. Já jsem s Polanskiho filmovou podobou literární předlohy Thomase Hardyho spokojen. () (menej) (viac)