Horký mesiac

Scénář: Gérard Brach, John Brownjohn, Roman Polanski .. Působivá obsesní hra o kráse i hořkosti vztahu. Spalující vášeň na jeho začátku s hutným nádechem erotiky a sexuálních hrátek je stejně intenzivní jako spalující nenávist na opačném pólu příběhu. Půvabná diva Emmanuelle Seigner se svými tanečky okolo (ne)opětované lásky vryje hluboko pod kůži. Sekundanti Peter Coyote a v té době ještě ne tak známý Hugh Grant odvádí přesvědčivou práci. Kristin Scott Thomas tolik prostoru nedostává, ale během Silvestrovské noci si reputaci dozajista napraví. Roman Polanski si perfektně pohrává s divákem, který je místy stejně zmatený jako Nigel a postupně servíruje i stupňuje vyprávění, které spěje k hořce hořkému konci. Výborná kamera Tonino Delli Colli (dvorní kameraman Sergio Leone), hudba Vangelis nebo skvělé zvolené dobové písničky vyšroubují kdejakou scénu k dokonalé působivosti. 85%. (23.10.2007)

Excentrický tvůrce polského původu se tentokrát zaměřil na psychologicky laděný vhled do okoralosti manželského soužití na straně jedné, a do pouta smyslného, záhy přesyceného na straně druhé. Britský bezdětný pár se totiž náhodou seznamuje s postarším americkým invalidním spisovatelem Oscarem a jeho vyzývavě smyslnou ženou Mimi, francouzskou tanečnicí. Ti dva se seznámili v Paříži, kam s velkými spisovatelskými ambicemi Oscar přichází, jenže jeho osudem se stane vztah s Mimi, plný vášně a sexuálních fantazií, který však velmi brzy vystřídá cynické přesycení a tragická nehoda. Právě o tom všem začne Oscar podrobně vyprávět naivně konzervativnímu Nigelovi, který si nechce přiznat, jak moc ho jeho mladá žena přitahuje. Erotické napětí na co nejmenším prostoru (zámořská loď), úchvatná kamera, destrukce jednoho mýtu, partnerské neštěstí a do toho všeho filmařsky velmi obratný Roman Polanski, který nechává diváka na pochybách. Osudovost dvou manželských párů, ve kterých jsou prověřovány základní hodnoty charakterů zúčastněných, je bezchybná. Patologický pozorovatel Polanski se mohl navíc opřít o herecké představitele (nesmělý kokta Grant, výtečný Coyote i osudová Seigner). Nemilosrdný režisér v nemilosrdné sondě.. zřejmě nejlepší Polanski. 85%. (03.08.2009)

Zatiaľ žiaden erotický thriller u mňa nefungoval tak perfektne ako Horký mesiac. Konkurovať mu môže akurát Základný inštinkt, v ktorom ale erotika funguje trošku ináč. V horkom mesiaci je ňou pretkaný takmer celý film, každý záber, každý detail. Hlas rozprávača a zároveň hlavná postava, ktorú výborne zahral P. Coyote sprevádza celý film a postupne zasväcuje do príbehu diváka ako aj poslušného poslucháča, ktorému sa zdôveruje. Príbeh osudovej lásky, od ktorej sa už nemohol odtrhnúť, ak by aj chcel, je majstrovsky zrežírovaný R.Polanskim. Vangelis urobil hudobnú zložku, ktorá tento príbeh dokonale dopĺňa. V rámci žánru erotický thriller 100%. (26.05.2009)

Protivné lpění na polocelcích, splachovací kamera, takřka nijaká režijní invence, barevné tónování bez života, toporně odporný Hugh Grant a rigorózně obstarožní Vangelisova hudba (představující jeden z jeho nejhorších výkonů), souhrnně tedy jeden neduh vedle druhého. Následkem tohoto "kvanta" pasiv nedokáže zajímavé (a mnohdy i vtipně podané) téma celkovou průměrnost vybalancovat, a to navzdory celé škále životních jakože polopravd. A přitom by stačilo jediné, načež by vše bylo napraveno: dosadit ke kormidlu kohokoliv kromě dýchavičného Polanského. Minimálně ovšem děkuji za tu milou kosmickou alegorii s výhledem skrze kruhové lodní okénko. S domýšlivostí lze tento obraz uplatnit i na samotný profil filmu. Moře klidu a na něm se ztrácející zapšklý opilý koráb, jehož pohár hořkosti jsem si byl nucen protrpět až do dna. Před spuštěním jsem si navíc namlouval, že v rámci mého seznamování s dílem Romana Polanského snad konečně dojde řada i na těch prvních "five twinkle little stars". Omyl je, jak se praví, bez viny. (12.10.2008)

„Isteže mi chýbala. Ale zároveň som cítil slobodu a budúcnosť mi pripadala sľubná a jasná, plná lákavých obrazov.“ Polański, vyhnanec odvšadiaľ, ktorý od útleho detstva všetko a všetkých strácal, mal v roku 1992 na konte bomby HNUS a ROSEMARY MÁ DIEŤATKO a do HORKÉHO MESIACA dal všetko. Anglický pár cestuje výletným parníkom, kde mu cestu viac znepríjemňuje, než spríjemňuje tajomný Američan na vozíku s francúzskou manželkou (vždy nedocenený Peter Coyote alias Muž s kľúčmi z E.T. – MIMOZEMŠŤANA a 26-ročná Emmanuelle Seigner, ktorú si Polański tri roky pred nakrúcaním vzal a neskôr mu hrala v satanskej detektívke DEVIATA BRÁNA). V spomienkach a rozknísanej kajute sa začína spomínanie na milenecký vzťah, ktorý, ako sa na milencov patrí, nedokázal včas skončiť. Po spaľujúcej vášni, fascinujúco podmaľovanej umelecké múzy podporujúcim do noci vysvieteným Parížom s priľahlými kaviarničkami, mútnou Seinou a domami otrieskanými minulosťou, do vzťahu, založenom len na sexe, prudko a bez ohlásenia vnikli strašidelná rutina, vyčerpávajúci stereotyp a sadizmus. Film je najmä o tom, že ubližujeme tým, ktorých milujeme, že ak sa dvaja milujú, nič im nie je cudzie a že ak vzťah neskončí včas, ide to už iba dole kopcom. Michal Šobr pre českú Cinemu (č. 12 rok 2000 s. 145) napísal: „Je tam (skoro) všetko, čo ste kedy s niekým zažili, opustili a vzápätí znova úpenlivo hľadali – a tiež Paríž, kde vám to pôjde vždy lepšie od ruky, srdca i ostatných relevantných orgánov“. Viac v mojej recenzii na Recenzie.org: http://www.recenzie.org/mladezi-nepristupne/314-horky-mesiac-100- (15.03.2009)