Princezná a pol kráľovstva

Zpočátku mi to skoro nepřišlo jako pohádka, spíš jako taková bizarní - a asi už tak miliontá - variace na Shawův Pygmalion, jen moderně genderově otočený, kdy tím buranem je muž, nikoli žena. Teprve v momentě, kdy Egon zavře princeznu u sebe a začne ji nutit k svatbě, mi to konečně začalo připomínat pohádku, a můj zájem na sledovaném ději vzrostl, ale stejně jsem se na konci neubránil pocitu, že kdybych to neviděl, o nic bych nepřišel. Ruml mi pro roli Honzy přišel poněkud starý, Prachař je zde coby Egon pozoruhodně ošklivý, (z nich nejmladší) Josefíková se mi zde snad poprvé moc nelíbila (herecky ani vzhledově), a ten Eben je asi fajn, ale spíš tam hrál sám sebe, a je otázka, nakolik se to dá považovat za dobrý herecký výkon. Největší výhradu bych ale asi měl k těm kostýmům, které mě tam dost zarazily - ne že bych byl nějaký odborník na dějiny módy v českých zemích, jen mi přijde, že minimálně od časů S čerty nejsou žerty se šlechta v českých filmových pohádkách obléká jak na dvoře Ludvíka XIV., a mně to přijde jednak už jako strašné filmové klišé, a jednak sorry, ale Bouzov fakt není Versailles a silně pochybuju, že se kdy v Čechách nosily takové šaty, jaké mají herci v tomto filmu (rád se ovšem nechám vyvést z případného omylu). Takže sice třeba ten Ebenův plášť je skutečně nádherný, ale v českých podmínkách mi přijde silně nepatřičný - jen můj dojem, možná špatný, netuším. (20.12.2021)

Výborný nápad, přetavený tak na půl v ucelený příběh. Začátek mě opravdu pobavil, ale s přibývajícím časem mě více těšil Egon, o to méně Valerián. Povídání Marka Ebena o etiketě mi připomínalo hraní vzdáleně. Potěšil mě konec, protože jsem si opravdu neuměl moc představit, jak z něj scénárista vybruslí. (24.12.2019)

Obě společné pohádky scénáristy Hudského a režiséra Janáka alternativním způsobem rozvíjejí známou zápletku, v níž hrdina sice zabil draka, ale vysvobozenou princeznu si má vzít nějaký podvodník. Jak to bylo v Korunním princi, viz v mém komentáři k němu. Zde v Princezně a půl království je výchozí otázka, jak to asi mohlo "doopravdy" být. Hudský si tuto otázku zodpovídá zcela správně: vysvobozená aristokratka se Honzovi poděkuje, počastuje ho nějakou odměnou, ale brát si toho burana za muže? Nepředstavitelné. Takže nápad opět dobrý, jeho provedení oběma herci rovněž dobré. Bohužel nic víc. Ve svém prvním pohádkovém scénáři, byť nikoli dokonalém, rozpracoval Hudský svůj námět natolik rozkošně, že dokonce ani režisér Janákova formátu ho nedokázal zkazit a výsledná pohádka Korunní princ je možná nejlepším filmem, jaký kdy natočil. Žel u tohoto úspěchu zůstalo. Následující Hudského pohádka (s jiným režisérem) byla zoufalá a tato letošní je - nijaká. Janák zůstává Janákem, takže jsme tam, kde jsme byli před Korunním princem. Princezna a půl království sice není tak trapná a pitomá jako třeba Princezna a písař nebo Pravý rytíř, ale na rozdíl od nich je zase zoufale nudná a prázdná. Ale strašně. Což ještě zdůrazňuje impotentní Eben, jemuž nikdo neřekl, že hraje ve filmu a nikoli v televizní soutěži (to ho mám rád, kdysi mi připadal opravdu zábavný a zrovna tato role mu mohla velmi slušet). Podobně nejapný (další můj oblíbenec) Myšička. Většina prostoru, děje a detailů je podřízena - ať to stojí, co to stojí - dvěma přebujelým nápadům: velmi chabě zdůvodněné výuce etikety a postupně stále otravnější Egononanii. Naopak je velmi dobře dějově pojat motiv postav, s jejichž (až nepravděpodobnou) úctou k zákonu je zlý vládce konfrontován (velitel, kněz), to je ale asi jediný kvalitní dílčí prvek. Jen sem tam to má nějaký drajv: celkem nadějný začátek, pak moment, kdy si Honza vezme na Egona kladivo a oddávací jízda v kočáře. Úplně marné nebyly ani scény s Honzovými rodiči. Josefíková s Lexou v pohodě, Kramár jako král slušný, okrajový Maděrič nádherně přesný. Dokonalá Uhlířová chybí v titulcích, což je trapné a pro filmovou "kariéru" této vynikající herečky takřka symbolické. (28.12.2019)

Janákův "odborný" výklad postmoderny. A v pohádkovém stylu. Bez čar a kouzel, bez výskytu nadpřirozených bytostí (drak je na úvod zabit jen v literární formě), s důrazem kladeným na absurdnost dění a originalitu postav. Princezně téměř tikají (bio)logické hodiny, Eva Josefíková má na dohled třicetiny, což je pro princezny kritický věk, a kombinace Rum(l) a Prach(ař) je opravdu brilantně odvážně smíchána, čímž se Janákovi coby jednomu z mála režisérů podařilo dostat tyhle dva pány z chvostu žebříčku nejhorších českých herců směrem k nadějným hereckým výkonům, což je záslužný čin. Jiný Kuba, Štáfek, trůní na posledním místě a není mu pomoci. A propíraný Marek Eben svůj kultivovaný projev kultivátora zvládal roztomile. Bizarní je zejména scénka, kdy ve venkovské chalupě učí Honzu dobrým způsobům. Janák dokáže být svěže originální. Přece jen se opravdu nechci dožít Vánoc, kdy desítka neustále reprízovaných pohádek bude okupovat atraktivní vysílací čas. Tahle by v něm měla mít také svoje místo. Začínat tam, kde jiné pohádky končí, je zajímavé pojetí. Zachránce princezny není z nejsličnějších a rázem se ukáže, že je buran a postrádá veškeré urozené způsoby, tudíž nastupuje Marek Eben se svojí etiketou, ke všemu princezna svého statečného Honzu vaginálně ignoruje a dokonce inklinuje, což nebývá u zachráněných princezen tak časté, k bezcitnému a nadutému sobci princi Egonovi ze sousedního království, který stihl přejmenovat vše ve své říši podle svého jména, což zaručuje nejeden vtip a hlášku. Jakub Prachař zdatně konkuruje Kazisvětovi, jeho zábavná slizkost je dokonalá. Tradičnímu pohádkovému pojetí zvoní hrana, Janák s Hudským se vydali svojí tvůrčí cestou. Levně pořízený jejich výlet určitě nebyl, odpustil bych si slabší hudební doprovod Aleše Březiny, v ostatních aspektech jsem byl skvěle pobaven. 10/10 (22.01.2020)

Bylo nebylo, krásná princezna musela být obětována drakovi. Naštěstí ji ale zachránil statečný Honza, který draka zabil a náležela mu jak princeznina ruka, tak i půlka království. Honzova neznalost pravidel dvorní etikety ale princeznu i její rodiče dovádí k šílenství, takže ze svatby sejde. Takhle ve zkratce začíná nová štědrovečerní pohádka České televize. Nápad to je skutečně originální a já jsem i vzhledem k obsazení a tvůrčímu týmu čekala stejnou pecku, jakou se před čtyřmi lety pro naši rodinu stal "Korunní princ". Bohužel jsem se nedočkala. Marka Ebena si neskutečně vážím pro jeho noblesu a moderátorské schopnosti, jeho herecký projev je ovšem velmi slabý a jenom jsem čekala, kdy jako královský učitel etikety oznámí divákům, že mohou začít posílat SMS hlasy. Postrádala jsem humor a trochu větší spád ve vypravování. Na druhou stranu, ústřední pár si dokázal získat moje sympatie, Jakub Prachař si svoji zápornou roli docela vychutnával a také jsem se kochala velmi slušnou výpravou a kostýmy (na televizní produkci opravdu nadprůměrné). Slušná práce, ale vánoční klasika se z téhle pohádky asi nestane. (29.12.2019)