Obušok, z vreca von!

Nechápu ty až nenávistné komentáře k této československé klasice. Další z řady povedených pohádek, které diváka dokáží upoutat k obrazovce i po tolika letech. Chudý muzikant Pešek sice moc chytrosti nepobral, ovšem neviditelnou jitrnici zahrál opravdu přesvědčivě, až se mi zbíhaly sliny stejně jako tomu až nechutnému hostinskému. Naštěstí se na scéně objeví Obušek a začne se pořádně po zásluze vyplácet… (26.12.2018)

Obušku, z pytle ven! je sice kraťoučkou podívanou, v níž se toho příliš nestihne stát, její milost a skvělé triky na tak starou záležitost jí u mě leccos odpouští. Rozhodně nepotřebuju nikdy vidět znovu (byť to nedělám ani u oblíbených pohádek), ale jsem rád, že zrovna tímhle příběhem se můžeme v našem šuplíku kinematografie pyšnit. (26.12.2021)

Když jsem byl malý, tak jsem tyhle pohádky z 50. let neměl moc rád - Obušku, z pytle ven!, Hrátky s čertem, Byl jednou jeden král..., Dařbuján a Pandrhola... a našlo by se jich asi ještě víc. Myslím, že mi prostě vadilo, že je na nich na první pohled znát, že to jsou už opravdu staré filmy (a fakt by mě zajímalo, nakolik oslovují současné děti). Třeba ten animovaný obušek je vyloženě trapas (o samotném příšerném názvu filmu ani nemluvě). U toho Pandrholy a Obuška mi navíc vadí i to jejich vyznění, které mi přijde - nemůžu si pomoci - poplatné své době. Chuďas je zde oslavován, zatímco boháč je zde vylíčen jako krajně odpudivé monstrum, které nezaslouží slitování. Takový schematický pohled na svět mi je protivný, byť je samozřejmě pro české pohádky zcela typický (v případě obuška mě navíc irituje i další české pohádkové klišé, a sice že každý hostinský je prohnaná svině, což možná platilo za totáče, ale dneska mě takový pohled už uráží). Z hlediska hereckých výkonů tomu asi nejde nic vytknout, a celkově filmařsky je to natočeno více než zručně, což zřejmě vysvětluje, proč se to každý rok na Vánoce reprízuje v telce, ale osobně mi je ta postava muzikanta, který si nasekal chalupu plnou dětí, a místo aby se o ně staral, tak někde bezstarostně trajdá po světě, dost nesympatická, a ta postava kouzelného dědečka (snad Bůh?) mi tam přijde vyloženě jako bizar, takže se obávám, že ani na stará kolena už to moc na milost nevezmu. (19.01.2022)

V mládí se mi film moc nelíbil, protože mi jako pohádka přišel zvláštní a pomalý. Myslím, že pohádka byla a je určena spíše dospělým, nakolik to zní divně. Je v ní radost ze života, kterou dokáže člověk ocenit, až když stojí na vlastních nohách, je v ní ono zasuté vědomí, že dobro by mělo mít na konci vždy navrch, je v tom jistá míra imaginace, a líbí se mi, že ani kladná postava není tak kladná, protože nesplní slib a musí se omlouvat. František Smolík jako Pán Bůh je kouzelný a jeho pohádkovou postel a pejska Voříška jsem mu záviděl. Myslím, že Beyvl zbytečně přehrává (jako vždycky, a to i když jako mladší hrál brněnského policistu) a ta kreslená animace mi sem moc nesedí, možná to šlo vyřešit i obyčejnými triky. Ale celkově je to jistá forma pohlazení a oslavy určitého svobodného a nesvázaného způsobu života. (25.11.2018)

Stále výborná pohádka s geniálním hereckým triem Ladislav Pešek - Josef Beyvl - František Smolík. Kouzelného dědečka nemohl zahrát nikdo lépe než František Smolík. Celá pasáž s animovaným obuškem patří k vrcholu celé pohádky. Interakce obušku s hostinským nijak nezestárla, a pokud by celá pohádka byla náležitě zrestaurovaná (např. vyjasnění barev), byla by to velká paráda. (01.05.2021)