Portrét ženy v plameňoch

Když protagonistka maluje autoportrét před zrcadlem umístěném v rozkroku její milované nebo když během procesu potratu utírá nešťastnému děvčeti slzy vedle položené batole, máte pocit, že tvůrci po tý pile vysloveně skáčou. A když jsem u toho kritizování, tak i ta válka s tím mít ve filmu maximálně diegetickou hudbu, ale přesto ji potřebovat ke katarzivním scénám, je vlastně také lehce napadnutelná. Nicméně co na tom, když film tak přesně opisuje subjektivní sureálnost spojenou s nepoznáváním sebe samotného v iracionální citové bouři. Díky stále pokročilejší emancipaci a sdílení jsem čím dál více přesvědčen, že stále méně potřebujeme škatulku queer film, protože filmy jako tento či Call Me By Your Name dokazují univerzálnost jak citu, tak ztráty napříč sexuálními preferencemi. Ve výsledku je to všechno o těch kódech, posuncích, nejistotách, náznacích a tajemství. Každá láska je zakázaná. Na druhou stranu, kdyby můj život snímala Claire Mathon tak, jako tento film, taky bych měl pocit, že má smysl. (28.12.2019)

komroní romance dvou žen,která vyvolává vzpomínky na Call Me By Your Name,ale na rozdíl od již zmíněného filmu nedokáže nijak vtáhnout ani oslovit atmosférou či stylem.Jako čtyřiceti minutový díl nějakého seriálu z červené knihovny by to nejspíš bylo celkem ok,jako film na ploše dvou hodin je to bohužel jen lehce strojená nuda...40% (04.01.2020)

Historické romantické drama s minimem postav (dvě hlavní ženské role, dvě vedlejší ženské role a kompars) ukazuje autorčino režijní mistrovství. Dává smysl, co ukáže, i co neukáže, jak málo používá hudbu, i kde ji použije, o přirozeném světle svíček či krbu ani nemluvě. Přestože všechny herečky jsou natolik dokonalé, že jejich postavy působí přirozeně, nijak se přitom nepředvádějí, takže to nelze označit za „herecký koncert“. Autorka zkrátka věděla, co chce říci, i jak to chce říci, a podobných filmů není nikdy dost (90%). (04.01.2020)

Európske kino vo vrcholnej forme. Nádherná, nádherná kamera, farby, zábery. Banálna "zápletka", vo svojej podstate hlboko osudová, krásna a tragická. Sledovať dve skvelé herečky a ich postavy bola číra radosť. Film je vlastne minimalistický, povie a naznačí len toľko, aby to stačilo nesentimentálne zlomiť srdce a zanechať večnú stopu. Turn around! (24.10.2020)

Jeden ostrov, samé ženy a 18. století. To je Portrét dívky v plamenech. Francouzské romantické drama o malířce, jejíž úkol je naportrétovat jednu ženu, které zemřela sestra. Avšak nesmí o tom vědět. Pomalinku však slečny mezi sebou zažehnou city, které sami neočekávaly. Mnohokrát omílané téma s viditelným závanem feminismu (což není výtka!) a velmi pomalým tempem. Je to však nádherně nasnímané a zahrané drama s uvěřitelnými emocemi. Délka sice mohla být kratší, přesto je mé hodnocení stále na hraně (mezi plným počtem a čtyřmi hvězdičky) a myslím si, že ještě nějaký čas bude. 8 a půl/10. (25.05.2021)