Réžia:
Ingmar BergmanKamera:
Gunnar FischerHudba:
Erik NordgrenHrajú:
Gunnar Björnstrand, Bengt Ekerot, Nils Poppe, Max von Sydow, Bibi Andersson, Inga Gill, Maud Hansson, Inga Landgré, Gunnel Lindblom, Bertil Anderberg (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Rytier Antonius Block sa vracia domov z krížovej výpravy, svoju zem však nachádza spustošenú morom. Smrť, ktorá ho navštívi, mu oznámi, že jeho dni sú zrátané, predtým ho však čaká ešte jedna šachová partia. (RTVS)
Videá (1)
Recenzie (476)
Impozantní lament nad smrtelností, boží absencí, šaškárnou bytí a tápání po smyslu života ("life is an unwinnable game postponed long enough to discover we know nothing"), také nad láskou a nadějí. Zároveň nej fantaskní obraz středověkých útrap a shitů — návrat z křížových výprav, morový puch, kletby a neblahá znamení, loutny kejkle prasata, krčma plná ubojených hovad a pruďasů, povětrný rajdy a nebožačky k upálení, průvod pánbíčkářů mrskačů. Apokalyptická paráda, kterou jenom umocní uhrančivý smrťák, z kamene tesaný Max, vymazlený vizuál a art/ jevištní feel. Jsem rád, že jsem si s projekcí počkal skoro 20 let. "After that picture, of course I still think very much about death. But after that picture, it’s not an obsession any more. I just kind of live with it." (Bergman) ()
Boj protikladů. Smrt hraje šachy s rytířem.. o život. Otázky života a smrti v obrazech (v symbolech). . „Já jenom ukazuju, jak se věci mají, pak ať každý dělá, jak myslí“ Otázky víry „Jak máme věřit věřícím, když sami nevěříme? Co bude z nás, když chceme věřit, a nemůžeme? A co bude s těmi, kdož věřit nechtějí ani nemohou?“ ..“Chci dospět k poznání.Nechci věřit. Nechci tušit.Chci vědět“ Otázky smyslu života, jeho nicotnosti a strachu „Pak není život ničím jiným než nesmyslnou hrůzou“ Když jsem si tento film po mnoha letech znovu připomněla, musím opravit své původní hodnocení ze 4* na 5*. Smrt ... vítězí nad životem, ale úplně ho zahubit nedokáže. ()
Krásné paralely a kontrasty. Drsnou atmosféru stedověkého mučení vystřídá rodinná idylka v trávě s dítětem. Bergman nabízí obrazy, které nemusí být líbivé, ale jsou pravdivě mrazivé. Velikou slabinou byl formátu obrazu, doufám, že se mi podaří vidělat v nezkreslené podobě. Spolu s Údolím včel nejlepší středověký film, který jsem viděla. ()
Ó, tak tohle zobrazení Smrti bylo opravdu velmi působivé! Viděl jsem už různé smrtky, bánší, šinigami, dokonce i Brada Pitta coby smrťáka a ještě mnoho dalšího, ale že by hrála Smrt šachy stejně skvěle jako Garri Kasparov, to jsem teda ještě neviděl. Ono to možná může znít na první pohled vtipně, že by smrtka hrála šachy, ale Bergmanovi se postavu Smrti povedlo vykreslit na plátno jako ne úplně děsivou, ale ani nikterak směšnou bytost. Je to spíše taková záhadná osobnost, která tady hraje prim svou působivostí. Bohužel, právě její působivost mi zabránila dát pátou hvězdu. Tím nechci říct, že bych celou dobu bažil jen po její přítomnosti na plátně, nedejbože že by mě příběh křižáka hledajícího pravdu o životě a smrti a postav kolem něj nezajímal, ale rozhodně jsem filmem nebyl tak ovlivněn, jak jsem očekával. Čekal jsem zkrátka trochu více těch filozofickoexistenčních otázek a větší nutkání zapojit se do tamního bádání s hrdinou, zkrátka něco, co jsem zažil například u Stalkera. Nejspíš tomu ublížila relativně krátká stopáž, která by možná ve formě dvou hodin byla tak optimální. Každopádně mě nepochopte tak, že bych byl s filmem nespokojen, to vůbec. Možná vyznívám trochu kriticky, ale je to jen menší vada, kvůli které dávám téhle klasice silnější 4*. ()
[8/10] (Svensk Filmindustri) (Čb. /// Produkce: Allan Ekelund /// Scénář: Ingmar Bergman podle vlastní divadelní hry Trämålning /// Kamera: Gunnar Fischer /// Hudba: Erik Nordgren /// MFF v Cannes: Ingmar Bergman, spolu s Wajdovým filmem Kanály (zvláštní cena poroty)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] ()
Galéria (79)
Zaujímavosti (25)
- Historické zasazení filmu je nepřesné, protože poslední křížová výprava do Svaté země je datovaná do roku 1271 a morová rána v Evropě propukla 1348. (Hwaelos)
- Ingmar Bergman založil ikonografii filmu na nástěnných malbách kostela, kam chodil kázat jeho otec. (HellFire)
- Procesí flagelantů zpívá “Dies irae, dies illa“ (Den hněvu, onen den), slavný latinský chorál ze 13. století, za jehož autora je považován italský františkán Thomas Celano (nar. kolem roku 1200 – zemřel cca 1255), jeden z prvních učedníků svatého Františka z Assisi a autor dvou jeho životopisů. (džanik)
Reklama