Réžia:
Ingmar BergmanKamera:
Gunnar FischerHudba:
Erik NordgrenHrajú:
Gunnar Björnstrand, Bengt Ekerot, Nils Poppe, Max von Sydow, Bibi Andersson, Inga Gill, Maud Hansson, Inga Landgré, Gunnel Lindblom, Bertil Anderberg (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Rytier Antonius Block sa vracia domov z krížovej výpravy, svoju zem však nachádza spustošenú morom. Smrť, ktorá ho navštívi, mu oznámi, že jeho dni sú zrátané, predtým ho však čaká ešte jedna šachová partia. (RTVS)
Videá (1)
Recenzie (476)
A On mlčí... Sedmá pečeť je snímkem, který ve vás zanechá spoustu otázek o smyslu bytí. Otázky si můžete klást shodné jako potulný křižácký rytíř Antonius Block, ale "... z temnot se nikdo neozývá". Nic více/méně od ní nečekejte. Tyto otázky však podává v ohromně silných scénách a tak i po vícenásobném shlédnutí stejně budete s napjetím sledovat Blockovu marnou hru o život. Zcela výjimečný snímek, který je po právu klasikou a spolu se Scorseseho Posledním pokušením Krista i nejlepší "otázky kladoucí" dílo. ()
Na tomto filmu jsme byli se školou a mnohým spolužačkám se o něm ještě v noci zdálo! Myšlenka personifikované smrti hrající šachy s rytířem je skutečně jedinečná...Film odvážný jako každý od I. Bergmana..Na samém začátku efektní citát z Bible (Zjevení S. Jana, kap. 8., verš 1.). Film, co není jen konsumní, má mnoho vnitřních rovin, které mnohdy člověk pochopí až po několikátém zhlédnutí. Jistě má co řící i dnes! Chybička: Zhruba ve 25. minutě filmu se Antonius Block sklání před kaplí k dívce nařčené z čarodějnictví. Můžeme si všimnout, že herečka je vyholená v podpaží, což ve středověku určitě ženy nedělaly... ()
Krásné paralely a kontrasty. Drsnou atmosféru stedověkého mučení vystřídá rodinná idylka v trávě s dítětem. Bergman nabízí obrazy, které nemusí být líbivé, ale jsou pravdivě mrazivé. Velikou slabinou byl formátu obrazu, doufám, že se mi podaří vidělat v nezkreslené podobě. Spolu s Údolím včel nejlepší středověký film, který jsem viděla. ()
Film, jejž je třeba vidět nejednou, se zapnutým mozkem i srdcem, s myslí otevřenou otázkám a připravenou na neodpovědi a především nepochybně s jistou kulturou pátrání po odvěkých palčivých tajemstvích a dráždících životních hlavolamech. Snímek je v první řadě NENÁSILNÝ, "klidný", "utlumený" až podprahový. Myšlenek i těch vyřčených je tu na dlouhé celovečerní disputace, ale hlavní smysl tkví někde jinde! Ano, ten nevyřešitelný rozpor každého myslícího člověka, to toužebné, neuskutečnitelné nahlížení smrti do karet, ta zoufalá, neukojitelná lačnost po vědění! A proti tomu řada jednodušších a pro někoho třeba i zdravějších alternativ. Orientace na druhé, na lásku či jen na drobné prožitky a požitky našeho světa ve formě ještě přijatelné, zdravé, anebo úpadkové, zvířecí. Kam směřoval Bergman, je mnohým jasné, mně nikoliv a jsem tomu rád. ()
Po náročném pracovním dni nemůže zasloužilý duševní masochista sáhnout po lepším kousku, než tomto nudném, černobílém, intelektuálním žvástu. Pro mne, tedy omezeného tvora, jehož povrchnost nikdy nedocení krásu umění, má tento klenot světové kinematografie přesně hodnotu, kterou jsem za něj vydal v Levných knihách - t. j. 7,- Kč, které s chutí posílám kontejnerovou poštou někam daleko ode mne. ()
Galéria (79)
Zaujímavosti (25)
- Inspirací pro Ingmara Bergmana byly také středověké kostelní malby a film Vozka smrti (1921) od Victora Sjöströma. (Hwaelos)
- Procesí flagelantů zpívá “Dies irae, dies illa“ (Den hněvu, onen den), slavný latinský chorál ze 13. století, za jehož autora je považován italský františkán Thomas Celano (nar. kolem roku 1200 – zemřel cca 1255), jeden z prvních učedníků svatého Františka z Assisi a autor dvou jeho životopisů. (džanik)
- Předposlední scéna filmu, ve které Smrt tančí se svými následovníky, byla natočena, když část herců odjela na den domů – objevilo se tam pár techniků a turistů. (Kulmon)
Reklama