Pat Garrett & Billy the Kid

Westernová balada par excellence. Jedno z nejlepších westernových děl. Hudba, kamera, scénář a samozřejmě režie a ještě samozřejmě herci. Při scénách, jako je umírající starej kovboj na břehu řeky, musí plakat i grizzly. Peckinpah byl starej ožrala, macho, ženský jsou zcela exploitovaný a přesto z toho dejchá láska, cit, porozumění a Poezie. Velice nejednostranný a v celku mocný a nádherný. (03.04.2009)

Sotva přehlédnutelným kladem filmu jsou libozvučné tóny Boba Dylana. K tomu bych přibalil herecký výkon Jamese Coburna. Jinak jsem se ale často přistihl, že tlačím čas dopředu, z čehož mě příliš nevytrhly ani pěkné obrázky divokého západu. Příběh o přátelství dvou psanců, kteří se po svém vyrovnávají s nástupem nové doby a přestože volí rozdílné cesty, končí oba podobným způsobem, měl potenciál, ale nevyvolal ve mně vůbec žádné emoce. Taky se mi moc nezamlouval Billy The Kid v podání Krise Kristoffersona. Tenhle western je pro mě zklamáním. (03.04.2013)

Mám rád písničky Boba Dylana i Krise Kristoffersona, ne toliko již pistolníky divokého západu v jejich rozmanitých polohách, od zabíječů bizonů před přepadávače dostavníků, až po zpustlé a prodejné šerify. A co se týče Billyho zvaného Kid (neplést s Billa Heute - to už bychom byli na divokém východě), pak mě více zaujala povídka J.L. Borgese "El asesino desinteresado Billy Harrigan (čili nezištný vrah), který (v překladu Víta Urbana), "když v jedenadvaceti umíral, dlužil lidské spravedlnosti jednadvacet mrtvých, mexičany nepočítaje." A proč ho skolil jeho někdejší komplic Pat Garett? "Celých sedm nadmíru dobrodružných let si dopřával onen přepych, že si mohl dovolit být až nestoudně odvážným." Jo, když někdo začne už ve čtrnácti... (28.09.2017)

Nemám žádnej přehled v tom, kolik bylo komu a jak vypadal, a netajím se tím. A vůbec mně nevadí, že se něco překroutilo, něco nezdůraznilo, nepropracovalo nebo rozvleklo. Celý působí dojmem takový podnapilý atmosféry, což nepřekvapuje, když vezmete v úvahu, že si pan režisér sem tam rád přihnul, je to trochu rozvláčný a ne vždycky je jasný, proč co kdo dělá. Asi nemá cenu nad tím dumat. Buď přistoupíte na Samovu hru, necháte se unášet děním, zaposloucháte se do Dylanova drnkání a kocháte se pohledem na dva z největších sympaťáků v historii westernu, nebo ne. Mně to problém nedělá a sotva můžu bejt spokojenější. (31.01.2011)

Pro mě legendární (anti)western, v němž nezapomenutelnou roli sehrál James Coburn. Tento film v lecčems navazuje na Peckinpahovu starší "Divokou bandu". Nalezneme tady podobné motivy: konec Divokého západu, nejednoznačné charaktery, úpadek morálních hodnot - dokonce i takových jako je přátelství. Narozdíl od "Divoké bandy" na mě působil tenhle snímek více lyričtěji, vliv na to má i melancholický Dylanův soundtrack. (12.07.2007)

Melancholické, to se mi líbí. Přímý western ze sedmdesátek, kdy dělali snad nejlepší. Coburna nic už nezajímá. Kristofferson toho už taky má dost. Dylan, ať geniální muzikant, je hroznej neherec, ale jeho hudba tady rozhodně hvězdičku přidala. Peckinpah zase potěšil. -"You're in poor company, Pat." -"Yeah, but I'm alive." (09.08.2011)

Reziser Sam Peckinpah /The Wild Bunch, Straw Dogs/ natocil sympaticky western, ktory vlastne ani nema poriadnu dejovu liniu, ide vsak o 2 byvalych kamosoch, ktori su nuteni namierit zbrane proti sebe. Kris Kristofferson a James Coburn sa zhostili vyborne svojich uloh, nadherna prirodna sceneria hra samostatnu ulohu, avsak najde sa aj dostatok prestreliek, aby divak nezabudol, ze sa kuka na western. Charekteristicke pre tento filmu su melancholicky pristup k svetu, pomaly iduce tempo, ktore sa ale uspesne vyhyba nude, zenske su len na sex, inak nemaju co kecat do chlapskych zalezitosti, no a vyborna hudba od Boba Dylana, to su atributy, pre ktore mylujem tento western : 94 % (17.10.2015)

Zajímavý western o jedné z největších legend Divokého Západu, který je tak působivý ve svých obrazech. Obrazy jsou strhující svou výpovědí, které dovytvářejí vyprávějící příběh možná ještě výraznějším způsobem než dějem samotným. Čistota a aranžmá obrazu se blíží svojí vypovídající kvalitou k těm nejlepším výtvarným dílům nejsmělejších umělců. Pohledy, pózy, postoje, přírodní prostředí a zbarvení obrazů je tím nejúchvatnějším, co tento film nabízí ve své dramatické podobě. Jinak jde o příběh, kdy se divoké kraje civilizují a svoboda člověka je stále více a více ořezávána, aby se obraz krajiny co nejvíce podobal představě těch nejbohatších a nejmocnějších. Hranice legálnosti je zřetelná, ale roztřídění osob na jednu, čí druhou stranu je nejednoznačné. Snad všichni překračují pomyslnou hranici ve svém vnímání svobody, aby pak ten nejsvobodnější byl loven brutálním zločincem, který byl najat stranou zákona. Svoboda, přátelství, zákony, brutality, vraždění z osobních pohnutek a dovršení cíle. Šerif Pat Garrett (skvělý James Coburn) směřuje neodvratně za svým cílem, pro který je schopen jakéhokoliv zastrašování, mučení, či zabíjení. Zaštítěný šerifskou hvězdou se dopouští mnoha zločinů na své cestě, neohrožený lovec opovrhuje životem ostatních, neváží se ostatních lidí, uvědomuje si probíhající proměnu společnosti a snaží se zabezpečit pro spokojené stáří. Neváhá proto opustit svého nejlepšího přítele, zradit své ideály, dát se do služeb nenáviděné moci budoucnosti a vydat se na stopu jediného člověka, kterého si vážil. Psanec Billy The Kid (skvělý Kris Kristofferson) je svobodomyslný muž, který za žádnou cenu neuhýbá ze své zvolené cesty. Staví se proti mocným a bohatým, kteří jsou hrubější a násilnější ve svém rozmnožování majetku a upevňování moci než ti, které zastupuje Billy. Je představitelem doby, která nenávratně míří do minulosti, vzpomínek a legend, a jediné co mu zbývá je osamocený odpor a oslava svobodného života. Z dalších rolí: šerif Kip McKinney (Richard Jaeckel), opovrhovaný Garrettem a přesto stále na stopě Billyho, starý šerif Baker (Slim Pickens) a jeho žena (Katy Jurado), kteří jsou Garrettem donuceni k pomoci, velkofarmář Chisum (Barry Sullivan), tahající za nitky zákona, šerif a bývalý zločinec Alamosa Bill (Jack Elam), povýšený Garrettem, či výrostek Alias (strašlivý Bob Dylan), kterého Billy romanticky fascinuje. Svoboda versus pokrok, svobodomyslnost versus legálnost, zákon není spravedlivý, jen může ospravedlnit použití hrubosti a násilí a šířit hrůzu a smrt. Romantická svoboda ve své rebelské formě a vzpouře proti nesvobodě a podrobení. Svoboda je stále více jen slovem a vzpomínkou. Sladkou ve své možné možnosti a trpkou ve svém skutečném rozpětí. Svoboda ducha nechť nikdy nezhyne! (29.08.2012)

Čistokrvný Western, ktorý ohromí výbornými hercami, parádnou hudbou (Bob Dylan) a skvelými dialógmi, ale miestami som sa nenormálne nudil a v spleti postáv som sa strácal každých 5 minút - na obrazovke sa objaví nová postava, predstaví sa, hodí reč s jedným z hlavných hrdinov, potom PRÁSK, hlavný hrdina odchádza a vzápätí sa opäť objaví nová postava, predstaví sa... Vraj je ale verzia filmu z roku 2005, ktorú som videl aj ja, strašne zlá (viď. komentár Old Shatterhanda), tak snáď sa mi raz podarí vidieť aj originálnu verziu a hodnotenie zmeniť. (13.07.2007)

Misty se mi zda, ze je tento western toceny s notnou davkou nadsazky (treba Billyho utek z vezeni), coz mi trochu vadilo. Atmosferu to ma ale dobrou, sceny ze salonu potesily. Velmi slusne jsou i dialogy a jednotlive postavy. Herecke vykony taky dobre, hlavne Coburn, Jurado a Dylan. Jediny, kdo mi do role nesedel byl Kris Kristofferson. Pozitivne musim samozrejme hodnotit i hudbu Boba Dylana. (27.02.2014)

Aj keď to nie je úplne akčný film, stále je tu veľa typických Peckinpahových spomalených záberov a ikonickej smrti, ktorými bol režisér známy. Zámerom filmu je priviesť k životu dve mýtické postavy zo starého západu a zároveň sa pozrieť na meniacu sa krajinu a príchod pokroku. Je to pochmúrny, smutný film, ktorý zaraďujem do veľmi vysokých líg skvelých westernov. 8,5/10 (10.04.2022)

Netradiční zajímavej western, kde se nejdřív střílí, až poté ptá :-)) (27.09.2008)

ON YOUR KNEES! KISS MY ASS! REPENT, YOU SON OF A BITCH! SWEET JESUS, I REPENT! Pořádně drsný western, který celou dobu drží laťku pěkně vysoko. Škoda konce, který mohli udělat víc dramatičtější. Takhle prostě jenom odprásknou Billyho a čau. Chápu, že se musí držet skutečnosti. Každopádně Peckinpah nešetří krví a to na něm mám rád. (04.01.2011)

Dvaja bývalí kamoši na nejednoznačnej hranici zákona. Po Divokej Bande a Majorovi Dundeem som čakal od ďalšieho Packinpahovo westernu viac. Pomalé tempo s nevýraznými scénami a viacero hluchým miest vyplnené pre mňa nepočúvateľnými rockovými piesňami. Celková melancholicky ladená hudba mi vo filme nevoňala. Respektíve vyplnené množstvom nahoty - ak by film neprešiel ako western, pokojne by sa mohol prerobiť na softeroťák. Na druhej strane film vyslovene nenudí, drží si "frajerskú'' atmosféru, používa jednoduchú ale poctivú akciu (až na prvoplánové násilie) a Coburn je vždy známka kvality. (08.05.2017)

Tak určitě Dylanovy songy jsou to hlavní, proč film vidět. Mám ale pocit, že to jediné přetrvalo ten čas od svého vzniku. Zbytek je jen pomalu plynoucí nepříliš záživný western. Možná, že i ten špatný dabing tomu nepomohl, ale rozhodně mne to nijak nevzalo za srdce. Knocking on heavens door ale můžu slyšet kdykoli. 60% (15.12.2020)

Hudba Boba Dylana, rekace mých známých, kteří byli tímto filmem unešeni a westren, který byl srovnáván s jinými filmy své doby dle uměleckých měřítek. To a ještě jiné zmínky ke mně připlouvaly z různých směrů, až jsem se těšil na den, kdy bude Pat Garrett and Billy the Kid konečně v televizi (ano, když byl v kině v rámci Projektu 100, tak jsem na něj nešel, jsem dement, já vím) jako na Vánoce. A zklamán jsem rozhodně nebyl, naopak. Zcela odzbrojující (vhodně zvolené slovo) a uchvacující drama o tom jak svět může být krutý, třebas to myslí s námi dobře. (04.08.2007)

Balada o rozpadu mužského přátelství. Smutný zabiják Billy, starý muž Garret, kterému uniká smysl doby, ale je nucen žít ve světe, jež pro něj není. Bob Dylan na plátně i ve skvělém soudtracku, vyprahlá krajina, maskulinní svět, u něhož se musí feministkám ježit všechny chlupy, vrcholné dílo antiwesternu, nejlepší film Sama Peckinpaha. (23.03.2009)

Ustřelování slepičích hlav - jedině v tomhle okamžiku se objevila krev reálně červená. Jinak hudební složka mě samozřejmě dostala a to nejsu žádnej fanda takovejch cajdáků a westernovejch melodií a Boba Dylana (kterej tam byl asi jenom na okrasu, ale přesto na třetím místě v hlavních rolích)... Akorát se mi u toho podařilo tak 3x usnout, takže jsem na to koukal po částech... Je pravda, že mě to trochu zklamalo, no... Chápu odlišnost tohoto westernu oproti ostatním, ale nechápu přehnané opěvování. V podstatě souhlasím s Djkomou. (06.04.2009)

Nejhorší film od Peckinpah co znám, a to s přehledem. Špatně natočený, od začátku uspávací tempo, strašný střih, nicneříkající herectví. Věřil jsem v tom že jeden druhého co nejrychleji zastřelí, abych nemusel na nich dál dívat, ale marně, za chvíli se objevili další a další nicneříkající herci. Co se týče Bob Dylana, bylo až moc znát jak ho i silou hledá kamera, -on na to nic-, byl bezpečně ten nejhorší ze všech. Škoda že to vraždění nezačali rovnou s ním /To nebylo myšleno jako vtip/. (31.07.2015)

Dvacetiletého Billy the Kida hraje skoro čtyřicetiletý Kris Kristofferson. Pokud má někdo rád Kida, raději ať se podívá na nějaký dokument. Takový western ne-western. Coburn v další charismatické roli, Dylanův Knocking on Heaven's Door a to bude asi celý výčet mých pozitivních věcí, které mě zaujaly. (26.01.2021)