Pat Garrett & Billy the Kid

O Billym Kidovi jsem toho slyšel hodně, ale v žádnym filmu jsem jeho postavu ještě neviděl tak ikonicky ztvárněnou, jak si představuju. Ani Kristoffersonovi se to nepovedlo podle mejch představ, bohužel. Coburn si taky dle mě odehrál takovej ten standard a jedinym hereckym překvapenim tu pro mě byl Bob Dylan, kterej sice nedostal moc prostoru, ale z každýho záběru z něj číšilo charisma, ačkoliv jsem jeho roli fakt nepochopil. Jeho písničky pak výborně zapadly do divokýho západu ale rozvleklej příběh nijak neurychlovaly, ani nezvětšovaly napětí, tak jako např hudba Ennia Morriconeho. Hold kdyby Garret zastřelil Kida o půl hodiny dřív, klidně bych v hodnocení přidal. Dvě hodiny se dívat na to, jak ho sice má rád, ale prostě jde s dobou a nechce aby mu ujel vlak a proto musí za minulostí udělat tlustou čáru a Kida zabít, bylo dost unavující... Podle mě to neni ničim vyjímečnej western, snad jen scény s Dylanem jsou zapamatování hodný: „Fazole, špenát, fazole, znova fazole, další fazole, fazole se špenátem, vařené fazole, fazole, losos, dušené hovězí, sádlo, výběrový losos, švestky, fazole, fazole, rajčata, řepa, fazole…“ :) (07.11.2011)

Pat Garrett a Billy Kid bez diskuze patří k tomu nejlepšímu, co westernový žánr nabízí. Od "úvodní" smrti Garretta (neuvěřitelně nápaditě sestříhaná scéna, kde kulky sviští napříč časem a prostorem - jakoby celým příběhem) až po tu Kidovu. A to i díky skvělé Dylanově hudbě. http://www.youtube.com/watch?v=hFxwq33rVAs (14.04.2012)

4,5 * (13.07.2007)

Jedna z nejkrásnějších tragédií filmového plátna. 100% (27.10.2011)

Hodně netradiční western, ve kterém byste marně hledali černobílý boj dobra se zlem. Většina postav představuje pistolníky ze starých časů, kteří si uvědomují, že na konci století jim nadobro odzvoní. Pat Garrett (J.Coburn) se proto dává do služeb zákona a vydává se po stopách starého přítele Billyho Kida (skvělý K. Kristofferson), který se nehodlá starého způsobu života vzdát. Jak jsme zvyklí z filmů Sama Peckinpaha, objevuje se ve filmu mnoho násilí, které však není nijak samoúčelné. Snímek má melancholickou atmosféru, ve které si staří přátelé zavzpomínají na staré dobré časy, aby se vzápětí rozstříleli na maděru. Tuto atmosféru umocňuje i soundtrack Boba Dylena (v jedné z vedlejších rolí). Škoda, že Knockin' on Heaven's Door zazní pouze jednou, i když ve scéně, do které se perfektně hodí. (05.09.2012)

Peckinpahova melancholická balada o transformaci Divokého západu. O zvláštních dobách, kdy se rozsáhlá území amerického středozápadu začínala hustěji osidlovat, a kdy osadníci začali vytlačovat nebo proměňovat prvotní dobrodruhy. Z psanců se stávali ze dne na den honáci, rančeři nebo "ruce" zákona a ti nepoddajní nezadržitelně vymírali. Situace tak ústily do bodů, v nichž se nejlepší přátelé ocitali na opačných stranách zákona v soubojích na život a na smrt. Svým lazením podobný snímek jako The Life and Times of Judge Roy Bean, ze kterého na člověka dýchne smutek vyzařující z konce jedné éry a svobody ve své nejkrajnější podobě. Celou atmosféru dokonale dokresluje hudba od Boba Dylana. (05.12.2012)

To pomalý tempo odvážný, ale na mě už móóóc langsam. Jinak ale velice zajímavej motiv dvou alfa samců, na který se ostatní, zdánlivě taky pořádně drsní chlápci, báli byť jen křivě podívat. A ještě zajímavější mi přišla myšlenka, že si měli být té slabosti svého okolí vědomi a díky tomu nebyli nuceni pociťovat něco jako strach. Do jaké míry to mohlo odpovídat skutečnosti? Vážně jsme my chlapi z většiny takový srágory? (28.04.2018)

Billy: Ol' Pat... Sheriff Pat Garrett. Sold out to the Santa Fe ring. How does it feel? Garrett: It feels like... times have changed. Billy: Times, maybe. Not me. (17.02.2019)

Když se dva parťáci rozdělí a co víc jeden z nich se stane šerifem a nahání toho druhého… to je parádní námět filmu Pat Garrett a Billy Kid. Prakticky se příběh může vyvíjet kamkoli, na což jsem milerád přistoupil a nechal se příběhem vést. Ze začátku mně neseděla hudba, ale postupem času si mě získala a v kombinaci se vším ostatním vytvořila neskutečnou atmosféru, která mě ke konci naprosto pohltila. Ze všeho nejvíce bych ale vyzvedl tu nevyhnutelnost osudu, či životních cest hrdinů. Kdy hrdinové ví, že je může za pár minut čekat smrt a přesto ani nemrknou a pokračují dál. Žádné sebe litování, útěky, vymýšlení léček… jednoduše pokračují ve své cestě, ať už bude jakákoli. To mě dostalo! Taková špinavá a drsná romantika z Divokého západu pro chlapy. „Tenhle kraj stárne a já s ním, jen si toho někdo ještě nevšimnul.“ (10.09.2021)

Jeden ze dvou opravdu slavných westernů z roku 1973 a dost zvláštní film. Pokud čekáte klasický příběh o přátelství, rozkmotření a boji Garretta a Billyho Kida, čekáte marně. Jde o dobytkářskou válku, kde proti sobě válčí dvě bandy šmejdů z nichž někteří pracují pro Chisuma a mají odznak (nebýt Waynova westernu John Chisum tak se nechytám vůbec). Chisumovi lidi se neštítí mučení, znásilňování či vraždy kvůli krocanovi, muži zákona bez milosti střílí. Pat Garrett je bezcharakterní šmejd co odznak vzal kvůli penězům, podvádí ženu a terorizuje své expřátele. Billy Kid je zase hajzlík, kterého ani nenapadne pro klid v kraji odejít a střílí zásadně do zad. Fandit nebylo komu. Je tu plejáda herců s diskutabilní hlavní dvojicí. Coburn tu vypadá děsně staře a Kristofferson ač do hladka oholený rozhodně nevypadá jako mladík - leč oba hráli dobře. Plusy jsou  spíše za technickou stránku - brutálně či efektně natočené střílečky (zpomalený záběr na výstřel z brokovnice!) a úžasnou Dylanovu hudbu (ve filmu se i mihne). Jejím zlatým hřebem je legendární Knockin on Heaven´s Door, která se nedočkala ani nominace na Oscara... jenže není se čemu divit, on to v době vzniku nebyl nijak velký hit. Každopádně ty slabší 4* si to zaslouží, ale čekal jsem něco více strhujícího. (20.02.2023)

Western, kde sa toho až tak veľa nedeje, ale napriek tomu žije svojou atmosférou, ktorá dokáže navodiť pocity depresie. Príbeh dvoch buddies, kde obom je jasné, že to dobre nedopadne, ale aj tak s tým nedokážu nič iné urobiť. Mladučký Kristofferson si svojho psychopata Billyho zjavne užil a Peckinpah nemá problémy zobraziť Divoký Západ ako skutočne divoký. Výborný hudobný podmaz Boba Dylana všetko dopĺňa. Nič tu nie je čierno-biele a povedať, ktorý z ústrednej dvojice je bližšie k "spravodlivosti" nie je častokrát jednoduché. Smrť je pre všetkých tak samozrejmá, ako dnes pre nás televízor, proste patrí k životu a nikto sa s tým neserká. Pre všetkých fanúšikov westernov jasná povinnosť. (17.04.2006)

Žádné hrdinství, žádná faleš. Peckinpah prostě servíruje události tvrdě a zároveň s takovým citem, až se chce člověku plakat. Příběh dávno zašlých časů o dávno zašlých časech, o nutnosti změny a nemožnosti útěku před ní. I Billy Kid si to nakonec uvědomil a čelil tomu co mělo přijít bez žádných cavyků. Kéž by toho lidi byli schopní nejenom ve filmech. Když se rozezní hudba Boba Dylana, člověk si hned uvědomí, že se toho děje mnohem víc než jen to, co vidí. A scéna Knocking on Heaven's Door snad řekla vše, co jen v tu chvíli říct šlo. Bravo. "ČASY SE MĚNÍ. JÁ NE, PATE." (13.07.2007)

Velmi krutý snímek (už to ustřelování hlav drůbeži počas úvodních titulků je děsivé, nemluvě o pozdějším vyklováváním si mozků vzájemně mezi kohouty) z dob, kdy pro romantiky nebylo ve světě prostoru, s neodolatelným Kristoffersonem v roli hajzlíka Billyho, který jasně přehrává tak trochu nudného a celkově nesympatického Coburna. Westerny mám pořád tak trochu zafixovány jako nadsazenou veselohru vhodnou pro děti, ale vzít mý potenciální děcka do pazourů DVD s PAT GARRETT AND BILLY THE KID, asi jim ty pařáty rovnou zpřelámu - byla by to pro ně pravděpodobně menší újma. Nenapadá mě druhý film, kde by život byl tak křehký a bezcenný. BTW bohužel těch 122 min je na převážně lyrickej snímek příliš. (26.01.2009)

Měl jsem zvláštní pocit, tak jako zde několik lidí uvedlo, že snímek je natočet s jistým chladem vůči smrti. Zubatá v té době čekala všude a obecně se s ní počítalo a byla příjmána jako normální součást života. Jako velký fanda Boba Dylana samozřejmě vyzvednu soundtrack i jeho menší hereckou roli :) (05.11.2014)

Koukalo a poslouchalo se to docela dobře, ale tak nějak se vlastně vůbec nic nestalo. Postava Boba Dylana pro mě zůstává záhadou. Stejně jako vlastně i samotný film. Kristofferson je nicméně výborný. (11.04.2016)

Jde podle mě o jeden z nejlepších a přitom nejrozporuplnější westernů co jsem vyděl , do poslední chvíle nevíte komu fandit každopádně akce nechyběla a u mě vítězila hudba Boba Dylana která tomu dodala na vyjimečnosti . (25.10.2016)

Hodně přirášlená historie, Billy Kid ve skutečnosti takový nebyl, byl to spíše kladný hrdina z mého pohledu. (31.05.2011)

Kris Kristofferson jako určitě nejlepší Billy Kid, kterého jsem viděl. Film z Kida nedělá "kladnou legendu" divokého západu, ale nahlíží na věci reálněji. Kid tu podvádí v soubojích, střílí protivníka do zad apod. Na druhou stranu má jeho postava i kladné rysy. Stejně tomu je i u Jamese Boburna alias Pata Garretta. Asi každý ví, jak to musí dopadnout, přesto jsem si film skutečně užil. Jo a nesmím opomenout fantastickou hudbu Boba Dylana, která nás provází celým filmem a vrcholem v podobě Knockin on Heaven's Door, která tu zazněla vůbec poprvé. Sám Dylan si pak zahrál postavu Aliase. (05.11.2020)

V žádném jiném filmu se nežije tak lehce kvůli nezatíženosti minulostí či budoucností a neumírá se s takovou samozřejmostí, jako zde. Postavy jakoby věděli, že každý okamžik jejich života může být poslední. Celý film je smrtí rámován (rozmístění scén ve stopáži): Film začíná v roce 1909 scénou, kde je Pat Garrett zastřelen svými společníky a střih nás v ten moment časoprostorem přenáší do roku 1881 k jiné střelbě - střelbě do slepic, kterou si Billy Kid krátí čas. Mělo by to působit tak, že Billy Kid střílí do Pata Garretta odněkud mimo čas a prostor. Nápad je to výtečný - jen umístění nevyhovuje. Emocionálně lépe by fungovalo, kdyby to bylo až v samotném závěru filmu. Film by klidně mohl začít tím střílením slepic pro zábavu. Pat Garrett by je vyrušil a oznámil svému příteli Billovi, že musí odejít ze země, jinak po něm jakožto nově zvolený šerif bude muset jít. V závěru Pat Garrett zastřelí Billa, ač to udělat nechce. Rozhodl se však dožít v klidu a blahobytu. Dále bychom sledovali jeho bezvýznamné dožívání na nějaké farmě až bychom došli k moment ze začátku filmu (tak jak je), kde je Pat zrazen a zastřelen, načež by se scéna prostřihala se scénou ze začátku (jaký by být měl), kde nyní už zesnulý Billy střílí pro zábavu do slepic. Hrála by k tomu skladba Knockin' On Heaven's Door od Boba Dylana. Film by dozníval spolu s montáží na momenty dvou protagonistů, s nimiž divák strávil poslední dvě hodiny a smutnil nad tím, že doba tomuto přátelství dvou mužů nepřála. Ještě více by vyzněla tragika této bromance. Nelze ale říci, že by to byl slabý film. Má silný námět a (pro mě osobně) dvě silné scény: 1. scéna) Když Pat Garrett obklíčí Billa, který vyjde ven, rozpaží a vzdá se. Pat k němu pobaveně shází. Billy říká: "You're in poor company, Pat." Pat: "Yeah, I'm alive, though," načež Billy odpovídá: "So am I." Pak se kamera oddaluje, zatímco Billy stojí jak strašák a do toho hraje Dylanův River Theme. Dylanova hudba (přímo pro tento film stvořená) dělá hodně a některé scény jsou díky ní věru silné. To mě dostává k té 2. scéně) V ní Garrett spolu s šerifem Bakerem a jeho ženou vyjednou za členy Billova starého gangu. Jeden z nich Patovi říká: "Us, old boys, oughtn't to be doing this to each other. Ain't that many of us left. Remember? You and me rode into this county together. How long ago was that, Pat?" Šerif Baker je během přestřelky 2x střelen a odchází umřít k řece. S ženou si vymění pohledy, zatímco hraje Knockin' On Heaven's Door. Bob Dylan je sice skvělý hudebník, ale herecky mi nesedl a já vlastně moc nechápal, proč v tom filmu "hraje". Jeho postava není vůbec důležitá. Vzhledem ale k tomu, jak Peckinpah musel bojovat se studiem, je možné, že nikdy plně nenaplnil svou režisérskou vizi. Každopádně ty mnou dvě jmenované scény jsou v první půlce filmu. Závěr se mě už nedotkl. Podle mě nemá dostatečnou sílu. Scénář by sice potřeboval ještě trochu vybrousit, ale i tak je to lepší, než většina všeho, co jsem viděl. 3,5/5 (05.04.2023)

Prvotřídní western, velice originální, navíc tam hraje i zpívá Bob Dylan… (03.12.2023)