Reklama

Reklama

Canterburské poviedky

  • Česko Canterburské povídky (viac)
Trailer

Obsahy(1)

Tento koprodukční italsko-francouzský film natočil italský režisér Pier Paolo Pasolini jako druhou část své Trilogie života, sestávající z adaptací eroticky laděných středověkých textů. Filmu předcházelo zpracování Boccacciova souboru Dekameron (1970), třetí částí byl snímek Kytice z tisíce a jedné noci (1974). Režisér vybral z Chaucerových textů osm povídek, z nichž některé upravil k obrazu svému (například do Povídky fráterovy přidal stíhání a upálení za homosexualitu). Epizody různých délek nejsou ve filmu nijak pojmenovány a odděluje je pouze zarámování záběry Geoffreyho Chaucera, zapisujícího vyprávěné příběhy. Básníka si zahrál sám režisér (i v Dekameronu prochází filmem jako pozorovatel, a to v roli malíře Giotta). Z celkového pojetí díla se vymyká Povídka kuchařova, kterou Chaucer ve svém souboru pouze načal. Pasolini ji pojal jako grotesku a svého přítele Ninetta Davoliho v ní obsadil do role chaplinovského tuláka. Filmař pracoval se stejným záměrem jako Chaucer, který uzavírá spis slovy: "Zde končí Canterburské povídky, vyprávěné pouze pro radost a potěšení." Ovšem některé scény - zvláště konečná apokalyptická sekvence, kde v Pasoliniho vizi (výtvarně inspirované Hieronymem Boschem) vylétají ze satanovy řiti hromady mnichů - přinesou potěšení jen málokomu. Snímek plný nehezkých obličejů, zvracení, fekálií a sexu jakoby předznamenával film Saló aneb 120 dnů Sodomy, v nichž tyto tendence najdou ještě více prostoru. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (80)

monolog 

všetky recenzie používateľa

Dekameron se mi líbil mnohem víc. Humor tady sice je, ale není to ono. Není ho za prvé nijak moc a za další když už je, tak není zrovna extra směšnej. Jako obvykle u Pasoliniho neherci dodávají osobitost, přestože většinou spíš text odříkají a nezahrají ani na nervy. Co se mi ale opravdu líbilo byly povídky od Chaucera. Tedy jistě ne všechny, ale je krása sledovat, že se lidi nezměnili, že jsou to pořád stejný hovada. Nejlepší povídka je jistojistě ta o dvou výběrčích daní, přestože je oproti verzi, kterou znám já, ořezaná a pozměněná. Ani jsem vlastně nevěděl, že původně pochází od Chaucera. A nejsatiričtější povídka je zaručeně o tom, jak se boháčovi a chudákovi měří pokaždý jinak. Některý další mi ale přišly nedokončený a asi tak třetinu jsem nepochopil, o co v nich šlo. Ale jinak je to jeden z nejlepších pohledů na středověk a taky zajímavá vize pekla. Nejvíc mě zaujala smrt tří přátel. Jeden bodnut do zad ostatními, další dodýchal ve vlastních sračkách a poslední ve svých zvratcích. Pasolini si prostě na nic nehraje a kašle na kohokoliv, kdo by chtěl kritizovat, že tohle je už přece trochu moc. Dělá to po svým, a to mám na lidech rád. Konvence pro něj neplatí. Je ho škoda. ()

slunicko2 

všetky recenzie používateľa

Trilogie života. 1)  Filmy v rámci Trilogie života Dekameron (1971), Canterburské povídky (1972) a Kytice z tisíce a jedné noci (1974) mají mnoho společných znaků._____ 2)  Vždy jde o krátké povídky z běžného života._____ 3)  Povídky jsou vyprávěny podivným zkráceným způsobem, který hned v první větě dialogu obsáhne mnohdy celou zápletku. To jsem skousával velmi těžko._____ 4)  I když se odehrávají v různých prostředích, dialogy mají vždycky zvukomalebnost italštiny, a to i v případě, že má jít o Angličany či Araby. Italský temperament je stále přítomný._____ 5)  Vždy je přítomna erotika (i tam, kde o ni primárně nejde, inu Passolini)._____ 6)  Mezi herci je spousta pěkných mladých kluků. Vidíme je přitažlivě oblečené, mnohdy nahé včetně jejich nářadíčka._____ 7)  Herci nejsou kosmeticky stylizovaní - často mají mizerné zuby či špatnou pleť._____ 8)  Herci jsou převážně naturščici._____ 9)  Všude prezentuje režisér homosexualitu jako zcela běžnou a častou součást sexuálního života. Filmy ale nejsou o homosexuálech._____ 10)  Realisticky působící prostředí umocňuje divácký dojem._____ 11)  Filmy působí (dnes jen lehce) skandálně a setkaly se s rozporným přijetím. Někde byly nějakou dobu censurovány či zcela zakázány._____ 12)  O všech filmech najdete kvalitní informace na italské Wikipedii._____ 13)  Z Canterburských povídek Geoffreyho Chaucera, vyprávění pro radost z vyprávění, uvidíme 8 (z 24) povídek a 5 meziher._____ 14)  Co dodat? Hey Satan! Lift up your tail and show us where you keep the friars in hell! ()

Reklama

ostravak30 

všetky recenzie používateľa

Původně byl tohle druhý film, u kterého jsem přemýšlel, jaké že amatéry to Pasolini obsadil. Text odříkávaný bez emocí, jen mechanicky použitý velmi často bez náznaků herectví. Jenže totéž použil i v Dekameronu, takže už chápu, že se jedná o režisérský přístup, který se mi ale pranic nelíbí. Stejně se mi nelíbí mnohdy zbytečně použité erotiky skoro na efekt. Ačkoli nutno dodat, že jsem nečetl knihu. Jenže to vypadá lacině. Stejně jako zobrazení různých druhů vyměšování apod. Chvílemi se mi opravdu zvedal žaludek a pokud tohle nějaký film udělá, pak není možné dát jiné hodnocení. Středověk je zde zobrazen opravdu neobvyklým způsobem. Spíš se jedná o takovou středověkou sci-fi. Hlavně co se vztahů a sexu obecně týká. ()

Natascha 

všetky recenzie používateľa

Místy o dost nechutnější (prdění do obličeje, peklo...), ale pořád stejně vtipné jako Dekameron. A jestli tu někdo zmiňoval Monty Pythony, tak nelze než nesouhlasit - to herectví je naprosto stejného druhu. Taky je dost zvláštní (a u Dekameronu je to to samé), že to vypadá, jako by film po natočení předabovali a dabéři se zrovna moc nesnažili... ()

otík 

všetky recenzie používateľa

Pasoliniho míti rád, nutné prasákem se stát. Jinak to nevidím. Tyhle povídky o ničem jsou jen snůškou keců za účelem různých sexuálních či fekálních radovánek. Jistě, najdou se i světlá místa (např. příběh o třech bratrech a nalezeném pokladu) a dobré myšlenky (potrestání nevěry), ale to vše je převýšeno velkou sprostotou. ()

Galéria (26)

Zaujímavosti (1)

  • Canterburské povídky jsou vrcholným dílem anglického básníka Geoffreye Chaucera. Vznikly mezi lety 1387-1400. Chaucer má na svém kontě desítky dalších děl, které se zabývají hrdinskými příběhy či láskou. Jako jeden z prvních anglických spisovatelů začal používat ve svých dílech postavu vypravěče. (Rodriguez)

Reklama

Reklama