Série(4) / Epizódy(33)
Obsahy(1)
Čarodejný tvrdiačik, karafiát v klope staromódneho saka, jemný úsmev, ohníčky v očiach, rozprávanie bez slov... Kto je to? Hádanka má jednoduchú odpoveď predsa Pán Tau. Nesmrteľná postavička, ktorú vymyslel jeden z najlepších scenáristov tvorby pre deti Ota Hofman s režisérom Jindřichom Polákom (vytvorili aj TV seriál pre staršie deti Návštevníci). Pán Tau je ústrednou postavou rovnomenného koprodukčného farebného seriálu. Neskôr boli epizódy spojené do celovečerných filmov určených do kinodistribúcie a roku 1988 sa nakrútil film Pán Tau určený priamo do kín, ktorý na smútok verných divákov nie príliš šťastne príbehy rozprávkového hrdinu ukončil. Prvý diel seriálu (ako čiernobiely) vznikol už roku 1966 v koprodukcii Československej televízie a Carla Pontiho. Ďalšie epizódy (celkom sa nakrútilo 33 dielov) sa nakrúcali ako zákazka vo Filmových štúdiách Barrandov v spolupráci s rakúskymi a západonemeckými (neskôr iba západonemeckými) partnermi. Bol prvým televíznym seriálom v histórii Československej televízie, ktorý vznikol v koprodukcii s kapitalistickými krajinami. Pán Tau, chvíľku panáčik, chvíľu seriózne vyzerajúci usmievavý gentlemanský pán so staromódnym guľatým klobúkom na hlave, ktorý prináša radosť každému, kto sa vie a chce tešiť zo života. Je priateľom detí a zvierat a aspoň na chvíľu plní tajné želania a túžby nešťastným a sklamaným. Pán Tau prejde prstom po okraji svojho tvrdiačika a... A želanie sa splní. Niekedy síce nie podľa pôvodných predstáv, to však neprekáža. Hlavnou odmenou je detská radosť a úsmev. A že dospelí zabudli na svoje detstvo a nie sú schopní hrať sa?! Ich problém! Vo svete, ktorý predstavuje pán Tau, je potešenie z hry najcennejšou devízou. V čom dodnes pán Tau láka nových a nových detských, ale aj dospelých divákov? Je to predovšetkým v čare spojenia dvoch kontrastov rozprávkovosti a reálneho života, ktoré spolu zázračne fungujú. Láka svojou inteligenciou i hravosťou, veľkým pozitívnym nábojom a fantáziou. Ota Hofman bol koncom 60. rokov, keď Pán Tau ešte ako čiernobiely seriál vznikol, úspešným scenáristom. Panáčik, ktorý sa mení na človeka a naopak, bol pre Hofmana nemým anjelom, ktorý je vždy na strane detí. Najmä tých, ktorým chýba láska rodičov či sú nejako inak nešťastné. A keďže je anjel, nemôže s naším svetom komunikovať jazykom, ale len pantomimicky. Životnú podobu pánovi Tauovi raz navždy vtlačil český herec Otto Šimánek (1925 1992), pre ktorého paradoxne bol titulný hrdina jedinou hlavnou rolou v televízii (a aj vo filme). A hoci sa to nie vždy stáva, je zaujímavé dodať, že výslednú podobu pána, ktorý pomáha rozosmiať smutné deti, mu vtlačil jeho herecký predstaviteľ. Chcel totiž, aby v realite sveta pôsobil Pán Tau rovnako rozprávkovo i realisticky, ale iba deti poznali, že prichádza z iného sveta a je ich skutočným priateľom. Veľké nároky na herecký prejav postavy, ktorá sa nevyjadruje slovne bola pre Ottu Šimánka splnením sna. Odjakživa totiž tiahol k pantomíme, dokonca jednu časť jeho záverečnej hereckej skúšky tvorila pantomimická scénka. Pán Tau v Šimánkovom úspornom hereckom prejave má veľa spoločného s postavami Debureauta a Harlekýna. S výnimkou posledného filmu nikdy neprehovoril na obrazovke ani slovo, a napriek tomu mu môže porozumieť každý, kto má v sebe kúsok dieťaťa. Režisér Jindřich Polák podstatnú časť svojej tvorby venoval deťom. Vo filmoch a v televíznych seriáloch určených mladším divákom sa usiloval zosúladiť žáner akčného a sci-fi filmu, pretože k nim vždy inklinoval. Aj keď sa často píše, že nakrúcal rozprávky, v jeho prípade šlo skôr o obdobu sci-fi a fantazy. Po nakrútení 12-dielneho seriálu o klaunovi Ferdinandovi a snímke Klaun Ferdinand a raketa som sa dlhší čas venoval dobrodružnému žánru. Ale stále ma to ťahalo k tvorbe pre deti. Usiloval som sa nájsť nového hrdinu. Už nie cirkusového klauna, ale čisto pantomimickú postavičku, ktorej rozprávkovosť by sa dopĺňala kombináciou s bábkovým filmom. S Otom Hofmanom sme potom priviedli na svet pána Taua, ktorý dostal meno podľa jedného písmena gréckej abecedy. Doláre chýbajúce v rozpočte vždy nahrádzal svojou tvorivou invenciou za výdatnej pomoci bezbrehej fantázie scenáristu a spisovateľa Otu Hofmana. Ota Hofman mal ohromný cit pre dialóg, ale nemal vizuálnu predstavivosť, povedal režisér Jindřich Polák. V tom sme sa skvelo dopĺňali. Vždy nám záležalo na tom, aby naša tvorba pre deti nepodceňovala ich inteligenciu a súčasne podporovala ich kreativitu, fantáziu a hravosť. Na margo seriálu treba dodať, že bol aj poslednou hereckou príležitosťou pre Jana Wericha. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (123)
Borec v kloubku a v dětství možná více žral ale tet ne zůstala jen znělka a klobouček. ()
Každý měl v dětství nějaký svůj idol. Většinou šlo o zpěváky, herce, sportovce atd. Pamatuju si, že mým idolem byl jeden pán, který mlčí a na hlavě nosí buřinku. Dokáže se zmenšovat. Byl to prostě pan Tau. Vždycky jsem chtěl jeho buřinku, abych uměl kouzlit. Jednou jsem jednu takovou našel na půdě a zkoušel přesně jak pan Tau (otočí rukou kolem klobouku) kouzlit. Nedařilo se mi a byl jsem z toho hodně smutný. Do té doby, než mi dospělí vysvětlili, že je to pohádka. Nejvíce se mi líbil díl, jak se stal pan Tau Robinsonem a žil na pustém ostrově. ()
Velká klasika z mého dětství... S radostí vzpomínám, jak jsem jako malý seděl u televize a hltal pana s buřinkou... Té zábavy a dobrodružství! Krásná nostalgie... ()
Pan Tau v seriálu mi nesedl a jen z povinosti jsem viděl všechny příběhy. ()
Příjemná rodinná podívaná. Jako děcko jsem Taua sledoval velmi často. Hodnocení: 65% ()
JAKO MALEJ SEM SE NA NEJ RAD KOUKAL A I TED RAD ZASEDNU ZU BEDNA. ()
Dětská klasika. No kdo by nechtěl takovou buřinku? ()
Pan Tau j epro mě nedělní ranní klasika. Nejradši jsem měla ty epizody s klukem Emilem a pak díly s Claudií (holka ze zámku - tak trochu princezna - a přwepracovaného otce jí hraje úasný Jan Werich). Vlastně právě za Wericha a za to, jak převyprávěl příběhy pana Tau na audiokazeu, musím dá pět hvězdiček :) ()
Legendárny pán v klobúku..klasika ()
Výborný film pro děti, avšak mě to k tomuto filmu nikdy nijak nepřipjalo a vždy jsem se spíš nudil, než abych se nějak strnule s úsměvem na rtech díval do obrazovky a nemohl se odthrnout. Určitě výborný film s Ottou Šimánkem v hlavní roli. 65% ()
Když jsem se nedávno bavil s němci v hospodě o tom, které české filmy znají, všichni odpověděli jednohlasně "Pan Tau" - nevím, jestli je to dobře nebo špatně, ale tenhle seriál se mi v mládí docela hodně líbil. Dnes snesu pouze díly s Werichem (a neptejte se mě proč, já to sám nevím). ()
...byl jsem celý víkend sám doma (vymluvil jsem se na spoustu učení a konzultace s chytrými spolužáky, abych nemusel česat několik tun jablek na jevanských latifundiích), byla sobota podvečer, ležel jsem před televizí, kouřil matčiny odporné cigarety Drina, kterým mimochodem propadlo tenkrát více lidí a z televize mne drtil Pan Tau. Bylo mi ho vždycky hrozně líto, že je němý a pak mi bylo taky dost líto sebe, že ho nemám. Kradl by místo mne v samoobsluze čokolády Kofila, já bych nemusel riskovat dvojku z chování a mohl se více soustředit na jiné věci...[Tak to bylo, tak to je] Hehe, taky chci pana Tau domů! :) ()
Pěkný seriál, který potěší nejedno dětské oko.... ()
Suverénně nejlepší je František Kovářík a jeho výklad o lastuře Lululáj. ()
NENÁVIDÍM HO. ()
Jeden z nejlepších dětských seriálů, jaký kdy vznikl(a tipnul bych si, že nejen u nás). Werich se se světem rozloučil velmi důstojně, Šimánek je bezchybný. ()
...nemôžem si pomôcť ,ale nikdy mňa to moc nebavilo.....ten nemý panáčik čo sa prihlúpo usmieva.....ozaj nie.... ()
nostalgické +2* Další z "nezapomenutelných" postav socialistické éry byl Otto Šimánek alias Pan Tau. Bylo tam docela hodně fantazie a kouzel, sem tam říznuté groteskou, ale i tehdy i v mém věku mi to přišlo dost dětinské. Proto jsem ho nikdy pravidelně nesledoval a ani vzniklé filmy mě nijak zvlášť nechytly. Přesto byl seriál v Německu dost populární. A tak je nostalgicky ohodnotím slabší známkou, ale tím neříkám, že vše s panem Tau bylo špatné – prostě to nebyl můj pravý šálek kakaa ;-). [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 0 /// ATMOSFÉRA: 1 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 2 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] … A zase nutné BLÁBOLENÍ u kratších komentářů nakonec, kvůli zdejšímu omezujícímu pravidlu pro recenze (vysvětlení najdete v mém deníčku) ... BLA BLA BLA BLA BLA BLA BLA BLA BLA BLA BLA BLA BLA BLA BLA BLA BLA BLA BLA BLA BLA ()
Jako dítě jsem Pana Tau zbožňoval, jako dospělý se občas kouknu na reprízu. Některé díly jsou téměř nezapomenutelné (např. s panem Werichem), jiné možná až podivné. Přesto dnes již klasika. ()
Nemluvící strejda s buřinkou mě nikdy moc nebral. Hlavně jsem se nevyznal v těch seriích ,která je která. Přesto se něco sem tam nechá. ()
Reklama