Všichni musí být v pyžamu

Tady spravedlivě řečeno musím jít s hodnocením níž. Není to rozhodně kvůli panu Husákovi, který se jednoznačně snaží dát do své role všechno své herecké umění. I další herci jsou oživením filmu, včetně paní Balzerové, Janžurové či Kemra. Nicméně příběh sám o sobě neutáhne celý dlouhý film. Komedií bych to nezval jen ve výjimečných chvílích. Většinou se ale momenty opakují a příběh spíše zobrazuje osamělého padesátníka, který má pocit, že mu život utíká mezi prsty. Stejně se ale na konec vrací k alkoholu a ženám. Pan Papoušek měl sice výborné komedie, ve kterých dokázal vytáhnout z minima maximum, například série o Homolkových, zvláště pak první dva díly, ale zde se mu stejný pokus ne úplně daří. Komediálních prvků je o mnoho méně. (30.12.2018)

Hele, já ten film prostě nemám rád. To, jak Papoušek na svého antihrdinu háže jeden průšvih, nezdar, trapas, depku za druhým, a na konci dokonce naznačí, že přes křídla sbíječky před nemocnicí jeho duše odešla do nebes... Jako ano, existují takoví sralbotkové, kteří v duši mají touhu po vážné hudbě a souznění s vesmírem, ale v reálu se nedokážou zachovat jako chlapi, být sami sebou a říct rozhodné NE komukoliv, především ženským a chlastu, ale tady už mi to přišlo moc a za čarou. Za statistickou pravděpodobností. Jistě, něco si přivodil sám, spoustu věcí, ale jindy za to zase tak moc nemohl. Navíc se život skládá i z pozitivních a příjemných věcí, které tady jsou podány zase negativně... Nevím. Kemrova role mi přišla také hodně přes čáru. Panoptikum podivných „marodů“ je opět přehnané a hnané do extrému (Čepek, Heřmánek) a vlastně kromě suchého konstatování nic jiného nenabídne. Takže spíše taková přehnaná tragikomická balada, u níž je jasné, jak to skončí (haha, to snad ani ani není spoiler: rozhodně ne happy endem) a nic to moc nedá. Kromě depky a smutku. (28.06.2021)

Mně až třeba v půlce toho filmu došlo, co to má co společnýho s tím pyžamem heh. 🥲 Ten film má kompletně osmdesátkový vibes, ať už tou kamerou nebo jednání v situacích, kdy nebylo použito jediného vulgarismu. ✨ Každopádně tohle téma shledávám jako velmi zajímavý námět, ještě nikdy jsem neviděla v hlavní roli po celý film Františka Husáka, neviděla jsem holt nikdy Homolkovi no, sry. 🤌🏻 Jeho štěstí mě hrozně bavilo a ta žehlička mě dost naštvala, páč mu ten mini dům fakt slušel a mělo to úplně jinou atmosféru, než filmy, jež se odehrávají v bytech. 😁 Prostě jsem u toho filmu přemýšlela nad bizarnostma, ale co už. Snímek je to super, jsem ráda, že to remasterovali a my si mohli všichni užít skvělý filmový osmdesátkový zážitek. Už jen za kvalitní název filmu dávám 11/10. 🙌🏻👕 (30.09.2022)

Námět už za těch několik let přestal být aktuální. A to je vlastně problém celého filmu, který ztratil na své aktuálnosti. Když František Husák coby kontrolor práce neschopných obchází své "pacienty", setkává se opravdu s výtkvětem tehdejší socialistické společnosti a zažívá nejeden trapas nebo nedorozumění, při setkání s nimi. Je to sice ve většině případech úsměvné, ale jen pro dobu, ve které to bylo natočeno. Za dobré herecké výkony a neobvyklý námět podpořený solidní režií to vidím na 60%. (24.10.2011)

8/10 - Františka Husáka jsem měl dosud spojeného především s rodinou Homolkovic, kde ale pro mě byl vždy tím hlavním bavičem neherec Josef Šebánek coby jeho filmový táta. Ale tento zaprášený filmový skvost dokazuje, že Husák patřil k našim nejlepším hercům a je především jeho zásluhou, že z těchto tak trochu banálních historek ze života revizora nemocných vznikla jedna z těch lepších, zároveň však méně doceněných komedií 80. let. Mám skoro chuť dát plný počet, ale při vší úctě k těm nejlepším TOP 10 komediím, které tady před revolucí vznikly, to neudělám.  Každopádně je to tak dobré a vtipné, že se na to rád znovu podívám. PS: Ty různé scénky ze života Romů v tomto filmu - to je něco tak milého; o to je smutnější, že co prošlo za minulého režimu, by nyní už zřejmě bylo bez šance. (25.06.2021)