Všichni musí být v pyžamu

8/10 - Františka Husáka jsem měl dosud spojeného především s rodinou Homolkovic, kde ale pro mě byl vždy tím hlavním bavičem neherec Josef Šebánek coby jeho filmový táta. Ale tento zaprášený filmový skvost dokazuje, že Husák patřil k našim nejlepším hercům a je především jeho zásluhou, že z těchto tak trochu banálních historek ze života revizora nemocných vznikla jedna z těch lepších, zároveň však méně doceněných komedií 80. let. Mám skoro chuť dát plný počet, ale při vší úctě k těm nejlepším TOP 10 komediím, které tady před revolucí vznikly, to neudělám.  Každopádně je to tak dobré a vtipné, že se na to rád znovu podívám. PS: Ty různé scénky ze života Romů v tomto filmu - to je něco tak milého; o to je smutnější, že co prošlo za minulého režimu, by nyní už zřejmě bylo bez šance. (25.06.2021)

"Člověk může v životě prohrát, to není žádná ostuda, ale nesmí rezignovat." František Husák se po infarktu stokrát mohl snažit o změnu životního stylu, ale ty všechny nezdary, průšvihy a trapasy, které zažil (ať už při výkonu svého nového zaměstnání revizora nemocných nebo ve svém osobním životě), to by skolilo snad i vola. Celé se to tváří jako komedie (ač tedy hodně hořká), ale mě to ani za mák nebavilo právě proto, že tam snad vše skončilo vždy nějakým tím průšvihem. No a nic na těch mých pocitech nezměnil ani Mozart a jeho Malá noční hudba, k jejímž vyhrávání jsem vlastně ani neviděl jediný dobrý důvod. (22.01.2022)

Taková spíš pochmurná a hořká komedie od režiséra Jaroslava Papouška, který se proslavil trilogií o Homolkových. Františka Husáka si vybral i sem a obsadil ho do hlavní role. Jeho postava je jako na tobogánu, jednou dole, jednou nahoře. Na jeho příběhy a rvačku s životem se i díky dalším kvalitním hercům, docela dobře dívá, ovšem víc, než lepší průměr, to není. Nenáročný dramaticko úsměvný film. (27.06.2023)

Československá tragikomedie o nespokojeném úředníkovi Řehořovi Maršíčkovi, který se v nemocnici po infarktu rozhodne pro radikální změnu životního stylu. F. Husák v jedné ze svých nejvýraznějších rolí se stane kontrolorem léčebného režimu práce neschopných pacientů v domnění, že půjde o psychicky nenáročnou práci, začne se zajímat o zdravou přírodní výživu, skoncuje s alkoholem a hlavně se ženskými. Pan Husák je ve své roli velmi přesvědčivý, dokonce mám dojem, že se inspiroval ve vlastním životě, avšak Papouškova komedie na mě působí až příliš hořce. Jako revizor nemocných na neschopence potkává pouze větší či menší exoty, přičemž ani jeden svoji léčebnou proceduru pochopitelně neplní, a postupně porušuje svá ctnostná předsevzetí, ztrácí životní jistoty a propadá se do stále větší beznaděje. Skutečně až přehnaně diametrální rozdíly mezi jeho psychickými stavy, čili euforií nastartovanou alkoholem a depresí, jež následovala a submisivním chováním neukazují na psychickou kontrolorovu odolnost. Blátivé prostředí a všudepřítomná šeď pozdního socialismu jako by symbolizovaly Husákovu utrápenou duši a neradostný pohled na svět. Ve vedlejších rolích zaujal především čilý Maršíček senior v podání pana J. Kemra, jenž v domově důchodců prohání každou sukni. Dále můžeme sledovat I. Janžurovou, stárnoucí ženu, jež nalezla v nesmělém panu Maršíčkovi zalíbení či sympatickou sestřičku v nemocničním oddělení D. Syslovou. V menších rolích neukázněných pacientů se představili podváděný P. Čepek, K. Heřmánek se zálibou ve sbírání nahotinek, verbálně nenapodobitelná M. Ježková v roli matky dohazovačky či nedosažitelná E. Balzerová. Zaujal též rozčilený cestující L. Křiváček. Závěrečné vystoupení bývalé Řehořovi ženy J. Obermaierové hodnotím jako absolutně nehorázné, dosud jsem nepochopil její drzost a přiznám se, že mi i zkazilo celkový dojem z filmu. Snímek, v němž ani jedna osoba nebyla v pyžamu, hodnotím jako průměrný, místo dobré nálady po zhlédnutí převažuje sklíčenost, svou kvalitu v podobě herectví pana Husáka však nesporně má. (10.10.2016)

Mně až třeba v půlce toho filmu došlo, co to má co společnýho s tím pyžamem heh. 🥲 Ten film má kompletně osmdesátkový vibes, ať už tou kamerou nebo jednání v situacích, kdy nebylo použito jediného vulgarismu. ✨ Každopádně tohle téma shledávám jako velmi zajímavý námět, ještě nikdy jsem neviděla v hlavní roli po celý film Františka Husáka, neviděla jsem holt nikdy Homolkovi no, sry. 🤌🏻 Jeho štěstí mě hrozně bavilo a ta žehlička mě dost naštvala, páč mu ten mini dům fakt slušel a mělo to úplně jinou atmosféru, než filmy, jež se odehrávají v bytech. 😁 Prostě jsem u toho filmu přemýšlela nad bizarnostma, ale co už. Snímek je to super, jsem ráda, že to remasterovali a my si mohli všichni užít skvělý filmový osmdesátkový zážitek. Už jen za kvalitní název filmu dávám 11/10. 🙌🏻👕 (30.09.2022)