Réžia:
Jaroslav PapoušekKamera:
Ivan ŠlapetaHudba:
Karel MarešHrajú:
František Husák, Iva Janžurová, Josef Kemr, Marie Rosůlková, Eliška Balzerová, Blanka Waleská, Petr Čepek, Karel Heřmánek, Jaroslava Obermaierová (viac)Obsahy(1)
Hrdinou, řítícím se z jednoho neštěstí do druhého je bývalý účetní Řehoř Maršíček, který se po infarktu, ze strachu před smrtí, rozhodne žít klidným, střídmým životem a dodržovat zásady zdravé životosprávy. Nekouřit, nepít, cvičit a jíst zdravě. Nastoupí na místo revizora nemocných a doufá, že v novém zaměstnání bude mít klid. Místo toho prožívá jeden nervák za druhým. Postupně bere za své jedno dobré předsevzetí za druhým. Řehoř propadne nezdravému jídlu, alkoholu a ženám. Mimoto postupně přijde o většinu životních jistot včetně střechy nad hlavou. Výsledkem je druhý infarkt, po němž si hrdina znovu slibuje, že vše napraví a bude žít zdravě. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (84)
Námět už za těch několik let přestal být aktuální. A to je vlastně problém celého filmu, který ztratil na své aktuálnosti. Když František Husák coby kontrolor práce neschopných obchází své "pacienty", setkává se opravdu s výtkvětem tehdejší socialistické společnosti a zažívá nejeden trapas nebo nedorozumění, při setkání s nimi. Je to sice ve většině případech úsměvné, ale jen pro dobu, ve které to bylo natočeno. Za dobré herecké výkony a neobvyklý námět podpořený solidní režií to vidím na 60%. ()
bohužel nijak extra vtipná sonda do hříšnosti lidského života ve vší jeho všednosti. malosti a neschopnosti odolávat tolik přirozeným, byť člověku zakázaným (a o to více chutnajícím), ovocím... scénář není nic moc a ani plejáda zvučných jmen v čele se slušným husákovým (až husarským) výkonem nevytahují tento snímek nad průměrných 50%. ()
Mně až třeba v půlce toho filmu došlo, co to má co společnýho s tím pyžamem heh. 🥲 Ten film má kompletně osmdesátkový vibes, ať už tou kamerou nebo jednání v situacích, kdy nebylo použito jediného vulgarismu. ✨ Každopádně tohle téma shledávám jako velmi zajímavý námět, ještě nikdy jsem neviděla v hlavní roli po celý film Františka Husáka, neviděla jsem holt nikdy Homolkovi no, sry. 🤌🏻 Jeho štěstí mě hrozně bavilo a ta žehlička mě dost naštvala, páč mu ten mini dům fakt slušel a mělo to úplně jinou atmosféru, než filmy, jež se odehrávají v bytech. 😁 Prostě jsem u toho filmu přemýšlela nad bizarnostma, ale co už. Snímek je to super, jsem ráda, že to remasterovali a my si mohli všichni užít skvělý filmový osmdesátkový zážitek. Už jen za kvalitní název filmu dávám 11/10. 🙌🏻👕 ()
8/10 - Františka Husáka jsem měl dosud spojeného především s rodinou Homolkovic, kde ale pro mě byl vždy tím hlavním bavičem neherec Josef Šebánek coby jeho filmový táta. Ale tento zaprášený filmový skvost dokazuje, že Husák patřil k našim nejlepším hercům a je především jeho zásluhou, že z těchto tak trochu banálních historek ze života revizora nemocných vznikla jedna z těch lepších, zároveň však méně doceněných komedií 80. let. Mám skoro chuť dát plný počet, ale při vší úctě k těm nejlepším TOP 10 komediím, které tady před revolucí vznikly, to neudělám. Každopádně je to tak dobré a vtipné, že se na to rád znovu podívám. PS: Ty různé scénky ze života Romů v tomto filmu - to je něco tak milého; o to je smutnější, že co prošlo za minulého režimu, by nyní už zřejmě bylo bez šance. ()
Tuhle komedii natočili pro to, aby se František Husák netrápil představou, že chlastají jenom herci - Franto, kontroloři nemocných musí taky. Herci toho ale bohužel pro Frantu a pro nás- jeho diváky- vypijí ještě víc, takže Franta šel hrozně brzy. Ledacos ještě mohl stihnout a mě by to zajímalo, protože to, co tady po něm zůstalo, rozhodně stojí za pozornost. Platí to i o Všichni musí být v pyžamu. Je to taškařice, František Husák ji ale povýšil na rekonstrukci života účetního po infarktu. Ke mně ten film promlouval jako Řehořův deník. ()
Galéria (34)
Fotka © Filmové studio Barrandov
Zaujímavosti (5)
- Jan Hartl zde „nasazuje parohy“ Petru Čepkovi, stejně jako tomu bylo ve filmu Vesničko má, středisková (1985). (Gareth_Jones)
- Film se natáčel v hotelu Ametyst na pražských Vinohradech, ulice Jana Masaryka 523/11, Praha 2. (peter4)
- Na námětu a scénáři spolupracoval Vlastimil Venclík, který s tématem filmu měl dobré zkušenosti, protože byl jeden čas sám kontrolorem nemocných. (sator)
Reklama