Večný svit nepoškvrnenej mysle

Tento film je takou malou sondou do vztahu muza a zeny. Neukazuje nam nic neobvykle ale vela ludi v nom urcite objavi mnoho toho co sam zazil a v tom je ta sila. Muz a zena spolu nikdy nebudu vychadzat dokonle. Riesenie: no a co? Doletazita je laska a nie chyby toho druheho. Ked mam depku, pustim si tento film, poplacem si a hned je mi lepsie. Naozaj Krasny film. 10/10 (09.12.2006)

Když se spojí dva geniální duchové, dvě geniální entity, dvě tvůrčí složky, konkrétně postmoderně fabulační genialita scénáristy Charlieho Kaufmana a osobitě hračičkovský přístup režiséra Michela Gondryho, vznikne výjimečný film. Už žánrové vymezení je přelomové - podivně pokřivená romantika. Tenhle proud freak romantických filmů je velmi zajímavým trendem postmoderní kinematografie. Čím postmoderní premisy iniciuje Gondry? Prolínání skutečné a snové reality, různých vrstev a rovin děje, porušení linearity a obecně absolutního času, čas je tu jak v kvantové fyzice pouhým jedním z mnoha rozměrů vesmíru příběhu... Gondry mnohdy utíká napříč dějinami umění a tvaruje mnohé - místy až surreálná extempore, jindy zase estetiku videoklipů atd. Rád také cituje - tu klasická sci-fi (scény s helmou při odstraňování vzpomínek), jinde zase sitcomy o idealizované americké rodině (úžasná scéna se zmenšeným Jimem Carreym pod kuchyňským stolem). Charakteristický je pro něj pseudodokumentární styl s trochou nádechu home videa, stejně jako scéna osvětlená pouze kuželem světla coby aluze na nějaký akční film (kupříkladu o elitní zásahové jednotce atd.). Experimentální složku podporuje zase ručně snímaná kamera (často záměrně ignorující zažité velikosti záběrů) místy působící jak z manifestu Dogma 95 či často frenetický, až stroboskopický střih. Nejpřínosnější jsou samozřejmě významové roviny. Neskutečná je vpravdě interpretační mnohovrstevnost filmu - možné drama, možná komedie, možné sci-fi, ale především velké podobenství o lásce ...kupříkladu... tohle je POSTMODERNÍ film! (příznačně na to nejklasičtější téma - síla lásky všem protivenstvím světa navzdory...) Podobné filmy: Adaptace, Nauka o snech, Amélie z Montmartru, Synecdoche, New York, Pan Nikdo (19.08.2007)

No behem prvnich 15 minut jsem si rikal, co to je za divnou kravinu, ani komedie ani drama, ale jakmile se zaclo s mazanim vzpominek, sla kvalita filmu rapidne vzhuru, az se nakonec vytahla na maximalni hodnoceni. Kuli michani vzpominek se skutecnosti jsem se obcas ztratil, ale nastesti jsem se zase za chvily zorientoval. Scenar je skutecne vybornej a originalni, hudba taky a kamera spolu s trikama naprosto perfektni. Herecke vykony jsou vyborne, docela mile prekvapil Elijah Wood a Kirsten Dunst. Jim Carrey byl naprosto uzasnej, nevim jesli to byl zamer, ale fakt vypadal jako silenej chudak. A Kate Winslet byla minimalne na stejne urovni jako Carrey, taky vyborna. Nejvic me dostali sceny, kdy byl Jim Carrey jakoby malej, i kdyz tu zacinal predvadet xichty, bylo to to nej v celym filmu. I kdyz je film po celou dobu hodne divny, tak je ale zaroven nadherny a plny pocet si zaslouzi. (19.10.2005)

Soundtrack Jon Brion: 1. Theme [2:24] ,2. Mr. Blue Sky - Electric Light Orchestra [5:03] ,3. Collecting Things [1:13] ,4. Light & Day - The Polyphonic Spree [3:02] ,5. Bookstore [0:52] ,6. It's The Sun - The Polyphonic Spree [5:33] ,7. Wada Na Tod - Lata Mangeshkar [5:54] ,8. Showtime [0:55] ,9. Everybody's Gotta Learn Sometimes - Beck [5:54] ,10. Sidewalk Flight [0:31] ,11. Some Kinda Shuffle - Don Nelson [2:10] ,12. Howard Make It All Go Away [0:14] ,13. Something - The Willows [2:23] ,14. Postcard [0:23] ,15. I Wonder - The Willows [2:56] ,16. Peer Pressure [1:12] ,17. A Dream Upon Waking [3:36] ,18. Strings That Tie To You [2:33] ,19. Phone Call [1:03] ,20. Nola's Bounce [1:56] ,21. Down the Drain [0:56] ,22. Row [0:59] ,23. Drive In [2:19] ,24. Main Title [1:23] ,25. Spotless Mind [1:12] ,26. Elephant Parade [0:28], (11.05.2011)

Všichni tady chválí (oprávněně) Kaufmana, ale stejně brilantní, jako jeho scenář, je i Gondryho režie, plná vizuálních nápadů a technických fines. Především je to Gondryho zásluha, že se celá dějová skládačka nerozsypala jako dům z karet a že ten typicky "kaufmanovský" zdánlivý chaos (může se tak zdát při prvním shlédnutí, s další reprízou už to dává perfektní smysl) lze v klidu vstřebat hned napoprvé. Zkrátka režisérská práce par excellence, což není nijak překvapivé. Člověk, který natočil tak úžasné klipy pro Bjork, totiž nemůže být žádné béčko :o) S každým dalším shlédnutím mám tenhle film raději, pokaždé se dá v něm najít něco nového a vždycky dokáže krásně pohladit po duši. Pro mě jeden z nejlepších a nejoriginálnějších filmů posledních let. (29.01.2005)