Odpočívej v pokoji

Absolutní srdcovka až za hrob. Doslova. Bravurně namíchaný absurdní a přitom tolik reálný koktejl Alana Balla plný černočerného humoru, cynismu, pesimismu i optimismu a především živoucích postav, které si do jedné zamilujete i navzdory jejich mnohých charakterovým vadám (či právě pro ně?). Žádný jiný seriál není tolik a tak trefně o životě jako právě tento a na málokteré audiovizuální dílo tak moc sedí ohrané "že nastavuje zrcadla", díky čemuž to bez problému ustojí i slabší (v kontextu seriálu jako celku; sama o sobě je v zásadě více než obstojná) třetí sérii. Prostě nezapomenutelných pět let ve společnosti rodiny Fisherových. A pokud si jejich osudy poctivě prožijete spolu s nimi (tady o pouhém sledování nemůže být řeč), tak teprve poté opravdu doceníte a plně pochopíte, proč je závěrečná desetiminutovka právem považována za jednu z nejemocionálnějších scén vůbec. (03.08.2004)

Krásně depresivní seriál o životě a smrti ukazuje své postavy v situacích, ve kterých se někdy chovají tak nesnesitelně, že je někdy těžké chtít se dívat na další díl nebo jak je komplikované žít "správně", protože to někdy neznamená žít šťastně. Fisherovi a lidé kolem nich bývají nešťastní, protože jim obvyklé životní role nepřinášejí radost, ale když se pak občas postavy rozhodnou jít za srdcem, zpravidla to přinese nějakou katastrofu někomu jinému. V tomhle směru mě těší, jak dobře tvůrci zůstávají neutrální a nevodí vás za ruku, koho byste v dané situaci měli odsoudit nebo mu fandit, nenabízí rozhřešení, ani happy uzavření mini příběhů. Z prvních dvou sérií jsem byl velmi nadšený, ale po ne úplně povedené třetí sérii (možná i kvůli sledování seriálu za sebou) jsem postupně otupěl a už to na mě tak nefungovalo. Závěrečná série jde kvalitativně nahoru díky mimořádné porci truchlení a deprese s úchvatným nemilosrdným koncem. (03.10.2023)

Vynikající seriál plný černého humoru, který si mne každým dalším dílem získal víc a víc. Sledování posledního dílu páté série je tak silný zážitek, že při závěrečných několika minutách jsem začal brečet a brečel jsem ještě deset minut po konci. Můj dosavadní favorit "Dexter" tak ztrácí své první místo v mém osobním žebříčku nej seriálů a nahrazuje ho tento skvost. Jasně, vidět všechny díly zabere spoustu času, ale přesto to doporučuju všem! (14.03.2008)

Mám blízko k černému humoru. Není v tom žádná zlomyslnost, radování se z cizího neštěstí, jen neodbytná potřeba vynést všechny bolístky, všechno neštěstí, co život přináší, z tíživé temnoty na denní světlo a třeba si z toho i neuctivě vystřelit. To zlé sice nezmizí, ale náš strach z hrozivého se pak zmírní. Proto jsem ráda, že jsem se pustila do tohoto seriálu, který jsem tak dlouho z nepochopitelných důvodů přehlížela. Six Feet Under se nebojí smrti a co je stejně tak důležité, nebojí se ani života. Na ploše pěti sérií a na osudech jedné pohřebácké rodiny a jejich přátel, se pouští snad do všech problematických či kontroverzních témat, od psychické nemoci, homosexuality, nevěry, kriminality, ztráty blízkých až třeba po incest a spousty ostatních, ať už velkých či malých trápení. Nemoralizuje, nesoudí, neomlouvá, jen nechává své postavy žít a dýchat a to je taky ten důvod proč jsem si je tolik zamilovala. Rusovlasou Claire, která se postupem času mění z nejisté, do sebe zahleděné puberťačky v nádhernou (nejen ve fyzickém slova smyslu) mladou ženu, idealistického Natea, který i přes soucitnou povahu, dokáže někdy až necitelně zraňovat, trochu slabošsky působícího homosexuála Davida, jehož zvláštní zakódovaná slušnost a poctivost, spolu s občasnými úlety, z něj udělala moji asi nejoblíbenější postavu vůbec. A nesmím zapomenout ani na hledající se maminku Ruth s její sbírkou svérázných nápadníků, nekonvenční Brendu a její pošahanou rodinku nebo drsňáka Keitha. Všechny je mám moc ráda (i přes to, že mě často svým chováním štvali), snad až na Lisu, ta mi k srdci nikdy nepřirostla a to je hádám jeden z hlavních důvodů nejslabší třetí série. Zvědavost, jaký způsob smrti se objeví vždy na začátku každého dílu, byl už jen pověstnou třešničkou. Obvykle, když mě nějaký seriál takhle chytne, sjedu ho v co nejkratším časovém úseku, to ale v tomto případě nebylo možné. Na to je příliš tíživý, příliš reálně působící a já potřebovala vždy nějakou dobu na jeho vstřebání. A posledních pár epizod ve mně svou emocionální smrští doznívá ještě teď. (29.03.2015)

Je to pekne bizarný a morbídny seriál, ale nie v prehnanom zmysle. Naopak, človek sa snáď aj niečo dozvie zo zákulisia pohrebníctva, a máme tu nenútený humor, ktorý baví vo všetkých ohľadoch. Tam, kde má prísť niečo vtipné, tam to aj príde. Začiatok série teda výborný, ale keď seriál nefunguje tam, kde sa to prepadáva do spoločenských tém a tvári sa vážne. Ono otvoriť homosexuálnu tému nie je nič závažné, je to v poriadku. Ale nie každého musí baviť v každej časti civieť na lízajúcich sa buzerantov, bolo toho už moc, a tak prestávam pozerať na konci prvej série. (07.03.2018)