Čarodejnice

Co by asi teď za to Roald dahl, kdyby mohl nakopat Zemekise do prdele, že splácal z jeho poměrně temné knížky cirkusovou přiblblost pro školou povinné, povrchní potraty 21. století a navíc ji dokurvil ryze rasistickou BLM negrózou hlavních hrdninů? Pravou ruku? Levé varle? Ledvinu? To už se patrně nedozvíme, protože někde tiše trouchniví a kdokoliv mu může beztrestně chodit srát na hrob. Ale zase je sqvělé, že nám Robert připomněl, že negři nemusí nutně jen česat bavlnu, nýbrž mohou dělat úplně vše, co ti zasraní privilegovaní bílí rasisti, třeba klidně i potírat čarodějnice a měnit se v krysy. Tudíž si v našich zeměpisných šířkách nechám pořádnou sarkastickou hysterii až na dobu, kdy bude Babičku hrát Koranteng. Každopádně bradavicí na prdeli celého toho přitroublého pohrdání Dahlem a kulturně degenerativního nanebebraní čokoameričanů je rozhodně Hetevejovic Anča, přirozeně odporná natolik, že ji ani nemuseli zbytečně prožezávat tu držku, která by na Mistrovsví světa v násilném neumětelském přehrávání dozajista skončila na bedně. (21.11.2020)

Původní Čarodějky s Anjelicou Huston jsou takřka hororovou pohádkou, na jejíž děsivé atmosféře měly velký podíl masky a myší postavičky. Zemeckisův remake rozhodně nešetřil CGI, což má své světlé, ale i stinné stránky. Zvířata - myši, kočka, slepice atd. - působila hodně uměle. Myslím, že i takový Stuart Little z konce devadesátek vypadal realističtěji. Avšak co se vizuálu čarodějnic týká, zde mi ona počítačová umělost nijak výrazně nevadila a dokonce zvýraznila jejich strašidelný look (viz Nejvyšší čarodějnice). Octavia Spencer je neskutečná sympaťačka a Anne Hathaway, i když byla chvílemi až přespříliš teatrální, si svou roli rozhodně užívala. Příběhově snímek nemá moc čím překvapit, nicméně mě potěšilo, že se tato verze v několika momentech liší od od původního filmu. Ve výsledku slabší tři hvězdičky! (28.10.2020)

Průměrný, nevýrazný film, který ale není zase až tak špatný, abych šel pod tři hvězdy. Předně musím podotknout, že oproti verzi z roku 1990, je tato o něco méně depresivní (vyjma samotného závěru, o tom ale až za chvíli). I přesto bych ale tento příběh nedoporučil dětem, protože prostě dětský není. A bohužel není ani pro dospělé. Jeho cílovka mohou být tak puberťáci, ale ti si raději zajdou na jiný, zajímavější snímek. Čarodějnice Roberta Zemeckise zůstávají ve stínu původních Čarodějek. Jsou tu sice počítačové efekty, ale z doby snad Myšáka Doolitla. Hlavní postava chlapce mi tolik nepřirostla k srdci, i když role jeho babičky byla geniálně obsazená i zahraná. A pak tu je ten závěr. Skutečně za mě velmi nepovedený. Původní film to vyřešil skvěle, ale zde vše inklinuje k happyendu ověnčeném přicházejícím badendem. Scénáristé buď původně chtěli horor, ale na poslední chvíli ho přepsali a zapomněli předělat do pohádky i závěr, nebo prostě si řekli, že !POZOR SPOILER! zůstat myší na dosmrti (tedy pár let) je cool! !KONEC SPOILERU! Díky tomu tento snímek osciluje na pomezí dvou až tří hvězd. Ovšem i díky Stanleymu Tuccimu a krátké stopáži, se nakonec přikláním k vyšší variantě. 60% (22.11.2021)

„Čarodejnice” sú bohužiaľ, nie extra dobrým filmom, zvyčajne venujúcim sa nielen samým ježibabám, ale aj trom malým, transformovaným myšiam, a to ani nehovoriac o tých veľkých, zmutovaných potkanoch, ktorými sa to potom v tom alabamskom hoteli v šesťdesiatom ôsmom roku, len tak hemžilo, až to bolo (ne)normálne chaotické ! Ak sa vám náhodou ešte neurobilo nevoľno, tak ste všetci tým pádom vrelo vítaní, a vy ostatní, trebárs so všelijakými potenciálnymi skúsenosťami s chytaním rôznorodých hlodavcov od výmyslu sveta, tak pre vás iba platí bočiť čo najďalej, keďže vám najnovší, filmový prírastok od niekdajšieho, režisérskeho vizionára Boba Zemeckisa, jednak extrémne zaťaží žalúdok, ale najmä budete neuveriteľne ľutovať každé jedno decko, ktoré sa rozhodne dať tomuto strašnému nepodarku, akú-takú šancu. Zišlo sa na ňom nespočet oscarových tvorcov, od herečiek Spencer s Hathaway, cez spomínaného režiséra Zemeckisa, až po producentov Cuaróna s del Torom, čo vonkoncom negarantuje automatickú a divácku atraktivitu, pretože tu sa čosi naprosto nepodarilo, kedy zhruba už po 30. minútach, si divák začne čoraz viac uvedomovať, že predovšetkým scenáristi, museli snáď spadnúť z jahody a udrieť sa k tomu i o hlavu... ? Možno vizuálne efekty a masky, majú nakoniec šmrnc, lebo tie bosorky často pôsobili strašidelne, ale v podstate išlo všetko akosi veľmi »hladko« , vskutku si predsa mohli dať trochu väčšiu námahu s dramatizovaním celkového deja, ktorý je tak plytký a jednoduchý, že postavy nemajú nikdy nič sťažené, ak vôbec (ne)počítam premenu detí na myši, ktoré sa s tým akosi ľahko stotožnili, čo je povedzme, dosť bizarné, až odstrašujúce ! Kde sú tie zlaté časy hravých Návratov do budúcnosti alebo napínavého Stroskotanca... ? Robo by mal podľa mňa začať vážne pomýšľať nad odchodom na režisérsky dôchodok... ?! (04.11.2020)