Upír Nosferatu

Na nemej film je to parada. Vetsinu casu se dej docela slusne drzi Stokerova Draculy, i kdyz v necem spis pripomina toho Coppolovo, akorat ten konec je vcelku odlisnej, ale to je celkem jedno. Tady de hlavne o paradni atmosferu, podporenou ruznejma kamerovejma filtrama, i kdyz precejen je sem rejza tak nak sviha jak se mu zrovna zachce. Velky plus jsou herci, ty totiz nastesti nijak vyrazne negestikulujou a Schreck, na kterym celej film stoji, vypada spravne tajemne az odpudive. Jeho pohyb sice misty pripomina homouse na lovu, ale o tom pomlcim. Takze rozhodne pravem hororova klasika, ale me nemy filmy moc nerikaj, takze jsem se misty trochu nudil, proto "jen" 4*. (22.09.2009)

Mé hodnocení se váže na verzi od Diamond Entertainment z roku 2002. /Bez filtrů, pouze v černobílé barvě. Nepříliš dobrá obrazová kvalita (jas). Mezitititulky jsou anglické. Orlok byl nahrazen Draculou. Nejprve doprovázejí varhany, zhruba od poloviny pak orchestrální hudba. Ani jedna z částí však nebyla skládána přímo pro Muranauův film./ (17.11.2008)

Stručne povedané - super film - na svoju dobu určite a možno aj na dnešnú. Mnohé scény sú fakt desivé a dokážem si živo predstaviť ako sa pri tom museli ľudia báť. Max Schreck je úžasný, tak ako i kamera, prostredie, kulisy a na tú dobu úžasné efekty. Ja som to videl v zvláštnej verzii s prológom Davida Carradina a s otrasnou metal/rock/gothic hudbou. Dosť to pokazilo dojem (Carradine ani nie, hlavne tá hnusná hudba, tam sa proste hodí iba ak tak orchester), ale aj tak odhliadnuc od hudby je to stále 100%. A narodil sa horor ... (09.11.2005)

„Chce to jen trochu námahy, kapku potu a možná…malinko krve.“ Nikdy jsem nebyl zrovna fanouškem hororů (jako spíš jejich parodií), ale přesto bych od „klasiky“ žánru čekal podstatně víc. Triky a masky byly sice výborné (stejně jako ty stylové odbíjející hodiny s kostrou), ale atmosféra filmu mě nijak zvlášť nestrhla. Nepomohly tomu ani/hlavně postavy (snad s výjimkou záškodníka Knocka); úchylné výrazy hlavního namyšleného hrdiny (a soudě dle „uklidňujícího“ dopisu i řádně dementního), stejně tak ta jeho věčně nervózní nána („Proč jsi zabil ty krásné květiny?“), která bez něho nebyla schopná chvíli vydržet, ani k jednomu jsem necítil sympatie (spíš přesný naopak). Což je potom zvláště směrem k závěru filmu problém, když se o ně ani trochu nebojíte a je vám vlastně tak nějak jedno, jak moc Nosferatu řádí, snad mu i ze stále více převažující apatie k ději a jisté zlomyslné škodolibosti přejete úspěch (samotný konec mě tím pádem nechal ledově chladným). Takže na rozdíl od výborného Východu slunce půjdu u dřívějšího Murnauova díla s hodnocením podstatně níž, a to na až na chabý průměr. (01.06.2015)

Občas už je člověk přesycen těmi nejrůznějšími variacemi na život hraběte Draculy. A možná proto je lepší, vrátit se na začátek, přesněji řečeno osmdesát pět let zpátky. Vidět, jak to všechno začalo. Beze slov (protože Dracula žádná slova ani nepotřebuje), jen s nepříjemně zneklidňující hudbou. Max Schreck nehraje Draculu (či Nosferata, jméno tady opravdu není důležité). On jím přímo je. Zapomeňtě na přitažlivého Garyho Oldmana z verze od Coppoly. Zapomeňte na Bélu Lugosiho. Tohle je Dracula ve své animální podobě, šílený a hrůzu nahánějící. A to vlastně platí pro celý film. Jedinečné zpracování, stíny a strach. A můj nejmilejší němý film. (15.07.2007)