Diego Maradona

"Gooool! Diegoool!" Jméno Maradona znají i lidé, kteří sledování fotbalu zase tolik neholdují. Na to zřejmě vsadil režisér Kapadia, který se probral tisícovkami hodin Maradonova soukromého videoarchivu a sestavil z toho svým způsobem zajímavý, ale ničím nevyčnívající a trochu moc dlouhý dokument o vzestupu a pádu velké sportovní hvězdy. (23.06.2019)

Výborný dokument o hovězím klukovi ze slumu, který uměl pár let moc hezky čutat do meruny a lidi mu to strašně žrali. Tak trochu jsem čekal další nekriticky vyčpělou ódu na nedotknutelnou osobnost, ale nakonec se z toho vyloupl velmi koukatelný portrét amorálního pokrytce se slabou vůlí. Z biografického triptychu Senna-Amy-Diego Maradona je to kus nejslabší, o to více však poodkrývající lidské neřesti v celé své kráse i ohyzdnosti. (21.12.2020)

Asif Kapadia tyhle životopisné dokumenty opravdu umí a po Sennovi a Amy Winehouse následuje příběh Diega Maradony. Opět opravdu velký a zajímavý životní příběh, který na ty více než dvě hodiny určitě vydá a vydal by i na více, ale takhle se alespoň udržela určitá údernost. Nejsou zde žádné mluvící hlavy a všechno je odvyprávěno pomocí tuny původních záběrů. Film se soustředí především na Maradonovo působení v Neapoli, jelikož tam se odehrává vše stěžejní a to, co předcházelo a následovalo, je uvedeno jenom v rychlosti. Jako stěžejní moment je vyobrazeno utkání Argentiny s Anglií, které perfektně definovalo Maradonovu osobnost. Dvě tváře - Diego a Maradona. Části, které spolu nemohou moc dobře fungovat, ale zároveň nemohou fungovat bez sebe. Opět velmi zajímavý a perfektně řemeslně vystavěný dokument. (31.10.2019)

Jakožto dlouholetý nefanoušek jakéhokoliv fotbalu (s drobnou odchylkou okolo Eura 2004) se na dokument dívám neovlivněn božskorukým Diególem. A i tak jsem si ho vychutnal od začátku do konce. Z dnešního pohledu už pravěké VHS záznamy skvěle nastiňují dobu a ostatní účastníci se zjevují pouze ve formě audiokomentářů na pozadí, což je skvělá věc a nerozsekává to pozornost na kousíčky. Těch 130 minut uteklo, sestříháno bylo skvěle bez nudných pasáží a velké významné plus je i to, že narozdíl od Senny se Kapadia nebál to temné období do dokumentu vpálit jak kopačákem do kulí. Diego Maradona je tím pádem jedním z nejobjektivnějších životopisů, co jsem viděl. (31.10.2020)

Lidstvo satanžel z větší části tvoří vyrachtaná banda primitivních hovad. Když takhle pošli Lauterbur nebo Mansfield, neštěkl nikde ani pes. Ale když pojde vypatlaná poloopice, prvotřídní arogantní debil, agresivní mentál a narkáč, v Argentině vyhlásí týdenní státní smutek a málem zakotví v retardkalendáři Velikonoce 2, přičemž se světová masmédia můžou posrat, jaký že to byl Bůh, génius, prvotřídní jedinec a nenahraditelná ztráta. Tak jistě, co je taky vynález magnetické rezonance, neustále zachraňující milióny životů, proti přínosu tupého kokota, který světospásně skvěle čutal, a banda lopat si tak mohla o nedělích zařvat gól a dát si do držky, že ano! Čili jsem čekal tklivou ódu na jednomuňku, která kdyby veřejně nečutala, je z ní neméně přínosný Mistr světa v kopání kabelových rýh, absolutní vítěz světové popelářské ligy nebo uznávaný kariérní kriminálník. Naštěstí se toho chopili falklandským stigmatem a házenkářským zmrdstvím postižení Velcí Britové a uplácali z archivních píár záběrů a foteček s Gomorrou portrétek, jaký si Vypatlanec junior rozhodně nebude pouštět každé Vánoce. A to musím aspoň trochu ocenit, protože jinak to bylo pro mě něco, jako kdybych sledoval žonglujícího cigánského cirkusáka nebo petriho misku s velmi rychlou salmonelou. (23.12.2020)