Čarodejnice z Eastwicku

|| Scenár: Michael Cristofer / The Witches of Eastwick by John Updike | Hudba: John Williams | Produkcia: Neil Canton, Jon Peters ,Peter Guber | Distribúcia: Warner Bros. | Štúdio: | Rozpočet: ? $ | Tržby: 63,766,510 $ || Ťažký film s ešte ťažším vizuálom. George Miller sa očividne nebál... (29.05.2011)

Stačí vyslovit přání a pan D. van Rohatý-Nadržený s variabilní délkou přirození je zde! Nahodí šibalský úsměv, vyhne obočí do úhlu 90° (Nicholsonova specialita) a začne na struny tří stereotypem unavených čarodějek z maloměsta brnkat svoji vábivou melodii ďábelského pokušení.. Satirické, nestoudné, vtipné, svým způsobem děsivé a plné vášně. Kníže pekel by se měl na trůnu zamyslet, jestli v rámci zachování moci nepřistoupit ke změně pohlaví - beztak v tom horku musí být věčně zapařený. Apropo, kombinace Verdi a růžové nafukovací balónky je neodolatelná.. (02.01.2012)

Skôr ako komédia alebo fantasy na mňa Čarodejnice pôsobili ako alegorický psycho horor. Čo ženy skutočne chcú môže vedieť jedine diabol a mi máme možnosť vďaka Nicholsonovi sa to dozvedieť tiež. Nakoniec zistíme, čo potrebujú aj muži a že aj pán temnôt je len obyčajný chlap. Miller mal v ruke dva tromfy. Scenár s trefnými dialógmi a Nicholsona, ktorý ich asi ako jediný v Hollywoode mohol uveriteľne podať. Tenis je samozrejme nezabudnuteľný. Napriek bláznivej loptičke tu pôsobia výmeny uveriteľnejšie, ako v ľubovoľnom filme, kde sa alibisticky strihá z jednej strany na druhú. (29.03.2016)

Film z dob, kdy Cher, Michelle Pfeiffer a Susan Sarandon ještě byly k pomilování. A Jack Nicholson byl dábelský pokušitel. Film tak trochu zestárnul a ještě před lety byl nápaditou směsicí komedie a hororu a dloubl si i svým satirickým podtextem do morálních hodnot, dnes je z něj spíše taková neškodná a naivně provokativní komedie s hororovými prvky, co nepůsobí zrovna kompaktně. Přítomné dámy nikdy nehrály blbě, Nicholson předvádí nevídané skopičiny i v pokročilém věku, hudba Johna Williamse je hravá i dravá, režisér George Miller to hraje na svěží originalitu. Příběh, který si odkrojuje hned z několika filmových žánrů, má stále šanci pobavit i dnes. Přinejmenším je zajímavé srovnání s dnešní tvorbou, která je na podobně laděné snímky poněkud skoupá. 70% (13.05.2012)

Poslední dobou začínám zpětně doceňovat starší filmy, které bych zařadil do škatulky "neotřelé", což pro mě znamená, že se nepodobají žádnému jinému filmu (myšleno jako celek, ne téma). Spadá sem i např. Backdraft, Arachnofobie aj. Takových filmů už je dneska jako šafránu. Čarodějky jsem viděl snad už 100x a pořád mě baví. Nicholson se role ďábla ujal skvěle, na filmu je úžasné, že není nějak přeefektovaný(to už by asi dneska neprošlo), čímž působí v rámci možností uvěřitelněji. Dlouhou dobu mi unikalo, že má tenhle kousek na starost otec Mad Maxe. Těmto filmům už jednoznačně plné palby. (16.02.2019)