Svetlonoc

Princezna zakletá v̶ ̶č̶a̶s̶e̶ v slovenskej dedine...... je možný natočit film o čarodějnicích ale bez čarodějnic? Ale kdeže, jasně že jo. Světlonoc tohle splňuje na výbornou, takže nečekejte slovenskou verzi Slunovratu nebo The Witch, ale anti-žánrovou dekonstrukci folk-horroru, halušky, pořádnou porci soft-porna a nekompromisní disstrack na heterosexuální bílé muže, nevzdělaný burany, zpátečnictví a lidový pověry. Práce s narativní kauzalitou [jedna postava něco udělá ale konsekvence žádný, což kupodivu platí i naopak], poskytováním příběhových informací, vedením herců, dramaturgií celkově, nebo polytematickou kompozicí [snímek balancuje jak mezi sociálním/psychologickým dramatem, tak anti-hororem, ale i feministickým podobenstvím či rodinným melodramatem, a prozkoumává tolik motivů až se v tom ztrácí] je někdy krkolomná, ale jinak jde o víc než kvalitní a vizuálně i atmosferický podmanivý art-house, který v (česko)slovenských končinách akutně chybí. (02.11.2022)

Aneb žena má veľa podôb, muž  jen dvě, debil a alternativec.  Silně ženský, záměrně neříkám feministický, film, kde se Nvotová  snaží definovat zejména vlhký temný jin. , O jangu, viz výše, má  jasno. Nicméně svůj příběh rozhodně nevypráví jako cosi pohlavně konfrontačního, ale jako vcelku magickou skládanku o  síle lidských předsudků a omezenosti.  S poselstvím ,  mimochodem mnohokrát prostřednictvím filmového  umění již sdělovaného,  pochopitelně nelze než souhlasit. Vnímal jsem  těch veľa podôb, tedy plnokrevnou Germani, chudokrevnou Mores, lesbu Juliany Oľhové, tmářku  Jany Oľhové,  poslušnou ženušku Zuzany Konečné a pochopitelně i alternativní cikánku Bittové, ale ve své podstatě mi na delší dobu utkví v paměti jen formální jinakost vyprávění a kozy Natalie Germani. A i když to byly možná i čtyřky, tak za tři. (28.06.2023)

Přes všechny výtky k přepíčenosti a mnohdy zbytečné doslovnosti jednotlivých scén jde o celkově důležitou výpověď způsobu uvažování a počínání, které nejsou jen výplodem jednoho žánrově (bohužel) neusazeného filmu, ale skutečně přežívají v hlavách a životech mnoha lidí kolem nás. Nejen kdesi ve slovenských lesích, ale třeba i v postsudetských vsích, kde jsou otřesné tradice, buranství, násilí a strach z divů přírody a z neznámého důsledkem sevřených kleští bigotní katolické církve, a navíc pořád znepokojující realitou. (07.10.2022)

Alkoholizmus, rodinné násilie, sexuálna frustrácia, tradičné šibačkové a svätojánske zvyky vyhnané do extrému, dedinská zaostalosť, čarodejníctvo a rôzne stredoveké povery, všetky možné traumy, biblický odkaz v podobe hadov, mýtickosť vo forme vlka a ostatné atribúty násilne vtlačené do príbehu dvoch scenáristiek, ktoré si evidentne uhryzli obrovský krajec. Technická úroveň je v poriadku, casting je tiež  (Oľhová predovšetkým), ale umelá herecká hystéria vo vyhrotených scénach bola kontraproduktívna. Svetlonoc je nezrozumiteľný, neuchopiteľný a zbytočný film. (24.04.2023)

Nvotová rada ukazuje ženské telá, čo je fajn. Film je pekne natočený a atmosférický. Ale tiež strašne predvídateľný. Od prvého momentu prekuknete všetky tajomstvá a u každej postavy celý jej  vývin, aj prakticky celý dej. Na prvý Nvotovej film som dal päť hviezdičiek, toto u mňa bohužiaľ spadá do kategórie “Na Slovákov dobré.” (29.10.2022)