Svetlonoc

„Neviem, či budem dobrá mama. Vieš, moja mama, ona…no, to je jedno, prostě nechcem byť ako ona.“ Minulosti se však těžko uniká…Nvotová mě příjemně překvapila celovečerní prvotinou s názvem Špina. Jenže tam se opírala o autenticitu, uvěřitelnost. Svetlonoc se vydává úplně jinou cestou a Nvotová se tím pouští na tenký led. Ve chvílích, kdy vládne „atmoška“, mám spíš slova chvály. Vcelku hutná, temná, plná tajemna, to byl ostatně důvod, proč jsem film chtěl vidět, a v tomhle ohledu mě nezklamal. Ovšem slovy o přirozenosti bych naopak šetřil. „Nepojebkává“ totiž jen traumatizované Šarlotě, ale i všem okolo. S určitou mírou buranství bych problém neměl (to pomáhá navodit větší pocit sounáležitosti k „bosorkám“), avšak zde je to hnané ad absurdum, většina postav se chová strašně zmateně, motivace jejich chování jsem nepobíral (podobně jako některé detaily, částečně i díky halucinogenním, snovým výjevům). Úplný závěr (jakkoliv symbolický) zas nedává moc smysl vzhledem k předešlému dění. Škoda, nakonec to budou jen slabší 3*. (08.04.2023)

Magické drama s přesahem do čarodějnického a pagan hororu mě uchvátilo. Tedy zpočátku jsem se mírně ztrácel, čemuž ještě napomáhala až příliš neklidná kamera, ale postupně jsem s příběhem splynul a užil si ho. Podobenství o lidech, tmářství a pověrách není zas až tak vzdálené od pravdy. A vůbec nemusí jít o dědinu ve slovenských horách. Temné drama o mladé ženě stižené vzpomínkou na tragédii z dětství, co se musí navíc vyrovnat se současnými životními problémy, dostalo postupně jasnější obrys. Klíčové se tak ukázaly mezilidské vztahy, kdy svoboda a volnost se dostává do křížků se zaběhlými pravidly a zvyklostmi. Nejen vizuálně uhrančivá je kapitola o svatojánské noci. V závěru pochopíte, kam vás chtěla režisérka postupně nasměrovat, když poodhalovala těžký závěs zakrývající celý obraz. Je zde dost nahoty, která ale působí naprosto přirozeně bez laciné vulgarity. Důležitou složkou je hudba, jejíž majestátnost ale, obávám se, vyzní jen v kině. Nekonečné lesy, plazící se mlha, paprsky prodírající se hustým větvovím, voda, bouře, hadi a vlci. Nemyslím, že jde o artový film, ale rozhodně nebude úplně pro každého. Každopádně doufám, že k prvním oceněním přibydou další. A byť je film slovenský, potěšila spoluúčast řady Čechů. Jak vidno, společně nám to stále jde. (12.10.2022)

Na mystický etno thriller je tam na mňa viac šedivej slovenskej reality, než by bolo vhodné. Možno to tak Nvotová chcela, ale mne to prekáža. Pre tento typ príbehu sa hodí dedina, kde líšky (alebo čo) dávajú dobrú noc, nie Stankovany, cez ktoré ide diaľnica a hlavná železničná tepna krajiny. Prekáža mi aj feministický šovinizmus, ktorý je vo filme cítiť. Celý ten koncept bosoráctva a novopohanstva v kontexte Slovenska pôsobí nevierohodne, Slováci sú síce pobožní, ale nie príliš poverčiví, tak ako je to v  Írsku. Možno ak by sa to odohrávalo v Poľsku, kde vládne katolícky fundamentalizmus, bolo by to aspoň šokujúce. Citeľným nedostatkom je aj nezrozumiteľnosť dialógov - postavy si mumlajú popod nos a Slovák sa diví, že nerozumie po slovensky, aj keď mal zo slovenčiny samé jednotky. Keďže nie som nedoslýchavý, apelujem na režisérov, aby to s efektom "prirodzenej vravy" nepreháňali. Nvotovej ale ďakujem za to, že nenatočila ďalší politický thriller, pretože na Slovensku od istého času, zdá sa, nevzniká nič iného. Pre slovenských režisérov je angažovaný politický thriller absolútny kinematografický Olymp. A možno ho točia iba preto, že nevedia komédie, horory a mystiku. Nech žije Nvotová! (16.04.2023)

Když už někdo najde odvahu zabrousit do žánru, který v našich končinách nemá tradici, tak si zaslouží respekt. Nvotová na slovenské dědině vykouzlila hodně nepříjemnou atmosférou plnou strachu, nejistoty a buranů. Pravda, čarodějnice už byly trošku navíc, ovšem pozitiva v čele s božskou Germani převládají. (24.04.2023)

Tak hned v úvodu musím napsat, že jsem od filmu očekával něco tak trošku jinýho než mi nakonec bylo nabídnuto. Takže v tomhle ohledu převažuje spíš zklamání. Určitě film nabídne pár velice působivejch scén ale jako celek to na mě působilo tak trochu kostrbatě. Měl jsem z toho takovej pocit jakoby ani sama Tereza Nvotová nevěděla co chce pořádně točit. Nebo to možná věděla a jen to převedení na filmový plátno nebylo to pravý ořechový. Další možností je, že je to natočený tak jak chtěla jen já jsem se s tímhle snímkem nedokázal ztotožnit. Film balancuje někde mezi sociálním dramatem a mystickou báchorkou. Jenže tyhle dva směry nedokáže proměnit(pro mě ) v kompaktní dílo. I přes všechny negativa vnímám i to pozitivní a tak si myslím, že si tenhle slovenskej počin určitě 3 hvězdy zaslouží. (09.04.2023)