Crime at the Girls School
Obsahy(1)
Povídkový film natočený na motivy prvních detektivních povídek ("Smrt na jehle", "Jak se koupe žena" a "Zločin v dívčí škole"), které Josef Škvorecký už podepsal svým jménem. Hlavním hrdinou a spojovacím článkem je zde poručík Borůvka, ztvárněný Lubomírem Lipským. Postupně zde řeší případ vraždy mezi horolezci, smrt tanečnice v hudebním divadle a také podivné zmizení profesora matematiky. Ve třetí povídce byli poprvé před kameru přineseni Matěj a Petr Formanovi. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (65)
Tri jednoduche kriminalni povidky s lehkym nadechem humoru. Po technicke strance je nejpovedenejsi, stylova povidka Jiriho Menzela, ktery dal predzvest sve uspesne zacinajici kariere. Dejove nejvice zaujme ta prvni, jen nechapu, jak Ivo Novak a spol mohli ve filmu ponechat takovou fatalni chybu (Lipsky za jizdy vystupuje z auta). ()
První dvě povídky jsou vcelku podařené, Smrt na Jehle dokonce velmi, ovšem spojovací materiál mezi nimi a především povídka třetí je naprosto pekelná. Hlavně kvůli tomu, že do té doby odlehčenou atmosféru obrátí bůhvíproč zcela naruby a diváka zaplete do ztřeštěného vyšetřování, jež mělo být vtipné, ale není. Pokud chtěl Jiří Menzel natočit československého příbuzného Růžového pantera (čemuž by nasvědčovaly i neustálé přeřeky komisaře Borůvky), shořel jako papír. ()
Československý film natočený podle tří kriminalistických povídek J. Škvoreckého, přičemž každou povídku si vzali na starosti tři různí začínající režiséři. Postavu literárního vyšetřovatele poručíka Borůvky, jenž nás provází celým filmem, opravdu výborným způsobem ztvárnil L. Lipský, jenž kromě svého neobyčejného komediálního talentu zaujal i svými úmyslnými přeřeky. První povídka Smrt na Jehle v režii I. Nováka se odehrává v netradičním prostředí horolezců a kriminalisté musí odhalit pachatele mezi trojicí alpinistů P. Kostka, J. Gýrová a J. Faltýnek. Skutečně v tomto příběhu rozvine detektiv Borůvka své dedukční schopnosti v největší míře, nicméhě zbývající povídky nejsou o nic horší. Druhá Rychmanova povídka se odehrává taktéž v atraktivním prostředí, konkrétně v dámských sprchách v divadle. Třetí povídka, jež dala název celému snímku a jejím autorem je J. Menzel, se zabývá tajemným zmizení profesora Kotěte. Záverečný zábavný výslech dívek z Kill Kitten Clanu jednoznačně prokázal, že slavná dívčí škola nebyla tak vzorná, jak tvrdila její ředitelka P. Maršálková. Vzhledem k výjimečně vyrovnanosti a kvalitě jednotlivých povídek se neodvážím vybrat jednu jako nejlepší, neboť všechny mají vysokou úroveň a Zločin v dívčí škole jednoznačně vnímám jako milé překvapení. ()
Zhlédnuto bezprostředně po dočtení knižní předlohy, mohu proto srovnávat jemné rozdíly mezi filmem a Škvoreckého textem. "Zločin v dívčí škole" vychází z prvního dílu Škvoreckého nikdy nedokončené detektivní pentalogie s názvem "Smutek poručíka Borůvky". Trojice režisérů přistoupila ke zfilmování tří povídek z knižní předlohy po svém. Ivo Novák se v první povídce "Smrt na jehle" poměrně věrně drží předlohy, výrazně ale pozměnil konec: v knize vrah po usvědčení spáchá sebevraždu skokem ze skály, ve filmu je v poklidu zatčen a odvezen policejním autem. Ladislav Rychman se kromě změny názvu ("Jak se koupe žena" podle povídky "Vědecká metoda") jakýmkoli vlastním úpravám vyhýbá takřka zcela a k povídce o vraždě v divadle přistupuje velmi pokorně. Poslední Jiří Menzel, který z nich byl nejmladší (bylo mu tehdy tehdy 27 let), přistoupil k povídce "Zločin v dívčí škole" s největší invencí a původní povídku obohacuje o nové nápady a motivy. Celkově pro mě však byl tento film zklamáním, ačkoli se Škvorecký sám na filmu scenáristicky podílel. Povídkový film "Zločin v dívčí škole" ani zdaleka nedosahuje kvalit předlohy, z níž muselo být logicky z mnoha důvodů leccos vypuštěno. Jednotlivé povídky jsou navíc vytrženy z kontextu původní knihy "Smutek poručíka Borůvky" čítající celkově 12 povídek, které spolu interagují a mírně na sebe navazují. Mimo jiné tím, že rozvíjí vývoj postavy smutného poručíka Borůvky, zde hraného Lubomírem Lipským. I u něj bych mohl pokračovat ve svých výtkách: ačkoli se Lipský typově do své role (zakulacená a pesimistická verze českého Sherlocka Holmese s "kačírkem" na hlavě) velmi hodil, k přesvědčivosti a působivosti třeba takového Marvanova rady Vacátka má hodně daleko. Škvorecký měl na filmové adaptace svých knih většinou smůlu, snad jen s výjimkou Schormova snímku "Farářův konec" z r. 1968. "Zločin v dívčí škole" je slabší detektivka, kterou bych doporučil snad jen znalcům literární předlohy, aby mohli jako já porovnat film s knihou; diváky zvyklé na moderní krimi filmy by tento tak trochu zapomenutý snímek, obávám se, asi moc neoslovil a spíše nudil. ()
Knihu jsem četl před pár lety pořád dokola a dokola, protože jsem se nemohl nabažit Škvoreckého spisovatelského umění - jak přirozeně umí vyprávět, jak skvěle pracuje zejména s náznakovými, napřímo nevyřčenými vtipy. Nedávno jsem viděl tento film a bohužel, atmosféra z knihy se na plátno přenést vůbec nepodařila. Lipského mám jako herce rád, ale do téhle role se vůbec nehodil. V předloze byl poručík Borůvka těžce melancholický, usmýkaný svými komplexy a nepříliš přátelským rodinným prostředím, představovaným zejména dominantní náročnou manželkou, takže se není co divit, že měl každou chvíli na tváři hluboký výraz smutku. Lipský, při vší vůli, hrál spíše svého tradičního rychle mluvícího mělkého popletu a jeho řídké chvíle neveselosti byly zcela nedůvěryhodné. Krásnou příslušnici jsem si představoval krásnější a Zuzanku né jako chodící mrtvolu. No a poslední povídka, podle které se celý film jmenuje, tak ta má s knihou společný pouze název, a taky je to na její úrovni vidět. ()
Reklama