Šest černých dívek aneb Proč zmizel Zajíc?

30% - Josef Škvorecký psal dobré a inteligentní detektivky, povídkový film Zločin v dívčí škole obsahoval i přes jistou nadsázku celkem standardní detektivní zápletky. Škoda, že tohle autoři pojali, jak pojali. Vznikla málo humorná a málo detektivní podívaná, která přes veškerou snahu tvůrců spíš nudila než bavila. (23.03.2019)

Velmi netradičně natočený film. Skvělý Řehoř, Menšík, Kemr a řada dalších postav. Zdánlivě roztříštěný děj, který se trochou nadhledu a úvahy báječně "slepí". Atmosféra filmu je rovněž netradiční. Z české tvorby patří svou atmosférou a pojetím mezi pár filmů, na které nezapomenete, i když je v podstatě banální. Za mě 75% (09.01.2021)

V šedesátých letech se parodiím na nejrůznější náměty v českém filmu docela dařilo. Za zmínku stojí například 'Fantom Morrisvillu' (1966) či vynikající 'Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky' (1967). Tato parodie kombinující detektivky a dívčí dospívání je sice o něco slabší, ale též stojí za zmínku. Josef Škvorecký coby autor povídky a scénáře pojal humor skutečně odlehčeným tónem, avšak těžko posoudit, jak velký zásah do toho byl od režiséra Ladislava Rychmana. Každopádně se uvádí, že Škvorecký napsal roli Lubomíru Lipskému přímo na tělo, který si to v jiné roli stejným stylem pojetí zopakoval i rok poté v další filmové parodii 'Čtyři vraždy stačí, drahoušku' (1970). Inu, předchozí snímek ´Zločin v dívčí škole´(1965) udělal své. Výrazně však vyniká jiný herec, byť s malým prostorem, mající zkušenosti už z dob první republiky a tím je Václav Trégl, který tak mimo jiné prokázal, že skutečně není malých rolí. Snímek se stal bohužel pozapomenutým a škoda to vcelku je, neb byť se u toho divák moc nepobaví, jako uvolňující odpočinkový film působí dobře. 60. léta, obzvlášť co se týče atmosféry, z celého konceptu skutečně září. Září i všechna ta dospívající děvčata hodnotící mužské pokolení. Sex appeal kupodivu dává najevo i Iva Janžurová. Příběh se sice zdá být druhořadý, ale o ten tady snad zřejmě ani nešlo. Opravdu to mohlo být o něco lepší, ale dejme tomu šanci. Už kvůli těm šedesátkám. (22.02.2021)

To, že dobře udělaní muži mají potíže v jisté oblasti, je chabou a hlavně nepravdivou útěchou vychrtlých, netrénovaných sušinek středního věku, ke kterým bezesporu patří režisér tohoto filmu. Ovšem my, svalnatí Petráskové, víme své. Překvapila mě sexuální otevřenost snímku, projevující se zejména v podobě kukačky a čertů na stěně. A také plánu podzemních chodeb, kde to tedy nebylo vykresleno v plném detailu, ale přímost a směr růstu vylučovaly jakoukoli pochybnost. (16.02.2013)

Jeden z těch podivných filmů 60.let. Po několikerém zhlédnutí si musím přiznat, že mě baví. Vynikající čeští herci - Lipský, Řehoř - vědátor, démonický Kemr. Rozkošné a tajemné dívky, Pekelný žaltář, kořen ženšenu a nápoj lásky, bludiště chodeb, bouře - blesky a hromy, noc a kruhový sál s nahými ženskými torzy, z nichž dvě skrývají ve svých bradavkách spouštěcí mechanismus tajných dveří. Exteriéry - Klementinum a kostel sv.Jakuba. Působivá, chvílemi až bondovská, pak opět rozverná a hašteřivá hudba, kterou mají na svědomí J.Bažant a J.Malásek a výtvarná spolupráce s A.Bornem jsou pro film výrazným plus. Dnešní divák těžko docení zesměšňování marxismu-leninismu v průpovídkách ředitele: Pokud nelze vědecky dokázat, pak to neexistuje. Na druhou stranu, my dokážeme vědecky dokázat VŠE! Drobné legrácky - ořez knih na míru či neustálé dotazy poručíka: Pan Sodoma ho viděl?-Ne pan Sodoma, pan Gomora! sice z filmu třeskutou komedii neudělají, ale jsou milé. A že je pan ředitel analfabet? Vždyť přece dělá svoji práci dobře, tak komu to vadí! Jasná narážka na tehdejší neschopné na vysokých místech. Nu, dnes se nám tam opět nějak vrací... (24.04.2011)