Šofér slečny Daisy

Geniální film s vynikajícím způsobem protivnou Jessicou Tandy a ještě úžasnějším, poněkud prostoduchým kliďasem Morganem Freemanem. Dana Aykroyda nemusím, ale tady se docela vytáhl. Není nouze o situace vtipné i dojemné, ze závěru trochu mrazí a bolí u srdce, ale takový je prostě život. Zbožňuju tenhle film - v původním znění s titulky nemá chybu. 100% (19.03.2009)

"Já předsudky netrpím!! " Tvrdohlavé babky mám ráda, jednu takovou mám doma. Živě si dovedu představit, co by řekla tomu, kdybych jí zaplatila řidiče (v našich podmínkách spíš nějakého hnědočecha?!) Bavila jsem se (i když humorných scén by se dalo vytvořit mnohem více), vtáhlo mne to do děje, i když jsem věděla jak to dopadne. Dokonale vytvořená iluze padesátých let, mistrné stárnutí hlavních představitelů. (14.04.2014)

Schopná sama řídit už příliš není, pořádně se rozčílit ovšem ještě ano. Jejím synem najatý černošský řidič Hoke jí zpočátku sice vadí na každém kroku/ujeté míli, nakonec však mezi nimi započne krásné, byť nikdy nepřiznané přátelství. Ona ho naučí psát a číst, on ji zbaví předsudků. Ve starobinci pak poznává jediného člověka – svého šoféra. Příběh má silné autobiografické rysy, nakonec nečekaně výrazně promluvil do předávání všelijakých prestižních filmových cen. Divák ocení vyjma hereckých výkonů četnou ironii, řadu cynických scén i velmi příjemnou atmosféru. Nakonec nicméně velmi korektní a málo dramatické. (18.09.2016)

Opravdu hrozně moc milý a zároveň nenásilný film, který se v zásadních momentech dokáže vyhnout vyústěním, kterých by se nám dostalo v každém dalším podobném snímku. Tím si mě nejenom získal, ale také ukázal, že se vymyká. Jediné, na co si neodpustím postěžovat, je Zimmerův příšerný hudební doprovod, který zřejmě pod vlivem probíhajících 80tých let zapomněl, kdy že se samotný film odehrává a stvořil tak iritující a opravdu nehodící se syntezátorový soundtrack. 8/10 (03.02.2014)

Nebudu si nic nalhávat a rovnou prozradím, že hodnocení tohoto snímku nejspíše velmi ovlivnila událost, která jeho vysílání v mém osobním životě předcházela (28.10.2009 - přeci jen je ČSFD něco jako můj vlastní filmový deníček :-) ). K televizi jsem se usadil s pocitem, že mne čeká exluzivní výlet do napůl nezávislé filmařiny s jedním perfektním hercem a sladkým příběhem. Hm, už to zní vlastně divně... Problém pak byl, že jsem celou stopáž pořádně nevěděl, co přesně od Beresforda čekat, a kdy konečně dojde na nějakou zapamatováníhodnou scénu. Řidič slečny Daisy pro me zůstane nepochopenou snahou podat okouzlující příběh nesmrtelného, těžce vydobytého a o to více ceněného přátelství, kde mi chyběla jakákoliv akčnější scéna, která paradoxně nemá v podobných snímcích co dělat. Občas mi prostě něco nesedne... Ale jinak pěkné. (28.10.2009)