Čas prebudenia

Mřížovaná okna, „šachová“ podlaha. Leonard již řadu let trpí spavou nemocí, což v reálu znamená, že je živou mrtvolou a vegetuje bez kontaktu s okolím. Novou nadějí je příchod nového doktora, jehož léčebné metody slaví úspěch. Jsou přelomové, ovšem jak vidno s krátkodobým účinkem. Kameraman Miroslav Ondříček za svojí bohatou kariéru nespolupracoval pouze s Milošem Formanem nebo Lindsay Andersonem, ale i s talentovanou Penny Marshall, jejíž melodrama má v ústředním hereckém duu sice dva výrazné klenoty, pacient a lékař (DeNiro a Williams), místy ale schází silnější, zapamatovatelné scény a upadá do sentimentálních klišé!! Přesto disponuje netriviálním scénářem, skvostnými klavírními melodiemi a poutavou atmosférou!! (11.12.2006)

Tohle že natočil ten samej, co natočil film Velký s Tomem Hanksem? No je tomu tak, sice film Velký nebyl rozhodně špatnej, ale tady se prostě Marshall vytáh neskutečným způsobem. Z filmu fakt stříkaj emoce všeho druhu a to dost silně realisticky ztvárněný emoce, vůbec se nedivim, že Čas probuzení je v hodnocení tak vysoko, spíš je mi divný, že Robert De Niro nemá za tenhle filmovej výkon Oscara, když místo něj ho drži v pazouře Jeremy Irons, ten snad musel dělat salta a při tom odřikávat dojemný a hlubokomyslný monology, jinak si to fakt nedovedu vysvětlit, protože Robert De Niro je tady prostě famózní. V jeho stínu je dokonce i Robin Williams, kterej tady překonává sám sebe a vůbec bych se nebál říct, že to je možná jeho nejlepší výkon co sem viděl. Pravděpodobně je to druhej nejlepší film z psychiatricko-nemocničního prostředí po Přeletu nad kukaččím hnízdem (18.11.2007)

Drama, dojímavé a poetické, tragické a úsměvné, přátelské a skutečné. Víte, tenhle film mě prostě dojme pokaždé, kdy se na něj podívám. Osudovost, předurčení, nemožnost se vymanit, ať už uděláte cokoliv, tyto věci se mnoha lidí včetně mě dotýkají více, než bychom si byli ochotni přiznat a mě osobně to někdy dosti vadí. Robin Williams by si zasloužil za tuhle roli Oskara. Je to jedna z jeho nejdramatičtějších rolí, ale zároveň nejpřátelštějších a nejrealističtějších. Doktor Sayer je svou láskou k lidem, přesto osamělostí a jistou odtažitostí tak strašně sympatický, že by si ho prostě člověk musel oblíbit. Robert DeNiro je dobrý, jen v jeho případě nedokážu říct, jestli je to jeho hraním, či jen tím, že ty trhavé pohyby v křeči zrychlili o jednu třetinu. Je škoda, že Probuzení pokaždé uvádějí tak pozdě v noci, jako by chtěli dostát jeho názvu a zastihnout diváky za čerstva. Ale když jde člověk spát v pět ráno, moc se nevyspí, jenže nepodívat se na tento skvost, to přece nejde. Tato nemoc je neléčitelná i dnes, i když jsem někde četl, že by to snad nemělo už moc dlouho trvat. Dnes se ale experimentuje s jinými způsoby léčby. Zatímco doktor Sayer používal chemické látky, které nahradily a opravily vypálená chemická spojení v mozku, novější výzkum míří k biologickým způsobům a sice vstříknutím kmenových nervových buněk prasat do lidského mozku. V jednom dokumentu jsem viděl, že mají opravdu dobré výsledky, přestože to zatím funguje u lidí, kterým mozky vypálily pouze nekvalitní léky. U těch, jimž to způsobily nemoci, ať už Alzheimer (úbytek neuronů a návazně acetylcholinu v mozku potřebného pro přenos nervových vzruchů) či Parkinson (poškození mozkových center vyrábějících dopamin, který přenáší nervové vzruchy), to nefunguje trvale, protože ty nemoci postupně zničí i nově vstříknuté kmenové buňky. Nemyslete si, nedělám chytrýho, prostě jsem si o tom něco zjistil, protože mě to zajímalo. (27.12.2005)

Velmi citlivě natočený film o člověku, kterého lékaři ,,vzbudili" po třiceti letech díky droze L-DOPA. Herecké koncerty Robina Williamse a hlavně Roberta De Nira, který geniálně ztvárnil hlavního pacienta a jen mě utvrdil v tom, že zvládne spolehlivě zahrát kohokoliv. Vrchol v tvorbě Pennyho Marshalla, který už asi nikdy nepřekoná. (01.12.2007)

Krásný film ten Čas probuzení. Robin Williams a Robert De Niro předvádí naprosto úžasné výkony, které film okamžitě povyšují do úplně jiných vrstev, přičemž samotný film není ani v jedné minutě zlý, ba naopak. Laskavá postava Robina Williamse mi do hlavy trkla zjištění, že takových postav v současném americkém filmu člověk moc neuvidí. Spíš naopak. Zvláštní, jak jsou v dnešní době filmy tak zlé a depresivní, a přitom stačí tak málo, jako je tomu právě v tomto filmu. Sympatické je i to, že za kamerou stál Miroslav Ondříček, který našemu národu v USA dělal lví službu. Po všech stránkách opravdu moc pěkný film. (24.02.2013)