Narušenie

Nevyvážený, scénáristicky mírně nezvládnutý příběh z jedné luxusní psychiatrické kliniky... Děj není vůbec propracovaný a vůbec celý film tak nějak drží pohromadě možná jen silou vůle, nebo spíš zejména díky Angelině Jolie, Winoně Ryder a Whoopi Goldberg. Všechny hrají dobře, ale naprosto jednoznačně jim vévodí blonďatá Angeliina s obrovskými kruhy pod očima. Její chování působí tak "přirozeně", jak jen to o bláznovi jen můžete říct. Je skvělá a Oscara dostala opravdu zaslouženě, ale to je asi tak všechno dobré, co můžu k tomuhle filmu říct. (20.02.2008)

Obávala jsem se, že děj filmu sklouzne do laciného klišé o rozmarné dceři, která neví, co chce, s rodiči, kteří se jí zbaví umístěním do pochybného psychiatrického zařízení, který se řídí pouze pravidly bez citu. Posléze jsem si ale uvědomila, že Susanna se svými atypickými projevy protestuje proti stereotypu okolního světa, který se vyznačuje neupřímnou konvencí a sobeckými projevy. Společným rysem osobností Susanny a Lucy byla právě nespokojenost s tímto stavem věcí, ale přitom se nevyznaly samy v sobě. A ten na první pohled bezcitný personál v podobě zdravotní sestry a lékařky se v závěru filmu odhalí jako chápající a citlivé ženy, které významnou měrou přispěly k tomu, aby se Susanna uzdravila z "narušení osobnosti". Rozhodně to není film pro diváka, který hledá akčně nabitý děj. Je to velmi citlivé drama a jestliže je navíc podle skutečné události, hledání nějaké divoké zápletky není ani na místě. Ačkoliv mívám někdy problém s hereckou osobností Angeliny, tak tady se jí podařilo zahrát Lucy zcela bravurně a bezchybně obzvlášť v druhé polovině příběhu. A Winona Rider byla výborná jako vždy.. (29.06.2014)

Krásné a zajímavé drama z prostředí psychiatrické léčebny s nezapomenutelnými hereckými výkony Winony Ryder a Angeliny Jolie. Ikdyž z mého pohledu si zasloužila Oscara spíše Winona. Tím, že jsem sáhnul po tomhle filmu, jak se říká, naslepo, o to víc jsem byl překvapen. Jak tenká může být hranice mezi normálním životem dospívajícího jedince a bláznovstvím... (11.11.2007)

Dvacet let jsem kolem toho filmu chodil a neměl nijak velký zájem ho vidět. Když zvědavost nakonec zvítězila, usoudil jsem bohužel, že bych o moc nepřišel, kdybych ho dál ignoroval. Filmy o lidech zavřených za zdmi nějakého ústavu mě nikdy moc nebraly, a tento je navíc ještě životopisný, jak jsem zjistil, což vysvětluje, proč mi přišel tak nudný (osobně asi neznám žánr, který by byl nudnější). Kromě úmorné délky mě moc neoslovilo ani obsazení - nikdy jsem nebyl nějakým velkým fandou Winony Ryder (byť zde je velmi dobrá), na Angelinu Jolie mám vyloženě alergii a nemůžu ji ani vystát, a ani ve zbytku castu jsem nenarazil na jméno, které by mě nějak plnilo nadšením. Střídavě mě to nudilo a střídavě mi to přišlo jako strašná depka, u které jsem nepochopil, proč to vlastně chtít vidět a co by mi to mělo dát. Navíc souhlasím s názorem, že tenhle typ filmů do značné míry vulgarizuje psychiatrii, s čímž mám osobně dost problém. Podle mě je zde tento film dost přeceňovaný. (25.03.2020)

Mangold vyždímal Winonu i Angelinu do poslední slzy. Jejich výkon je naprosto strhující a není tak nouze o emočně vypjaté scény. Je pravdou, že film vypadá jako mladší sestra Přeletu nad kukaččím hnízdem. Nejde to však brát jako kritiku, protože moderní feministické bláboly tomu nesahají ani po kotníky. (14.01.2022)