Bolesť a sláva

"Asombro!" Nepopsatelný zážitek. Možná je to tím, že jde o můj první Almodóvarův zhlédnutý film, nebo snad mým citem pro umění, které zde bylo vyobrazeno, ale tohle je prostě skvost. Už od prvního momentu jsem věděl, že nepůjde o snímek, který dokáže nadchnout jen příběhem, nebo jen obrazem. Zde se povedlo obojí. Strhující příběh filmového režiséra Salvatora Malla mě jako studenta filmu neuvěřitelně nadchnul a ukázal mi, že být slavným režisérem má svoje klady i protiklady, že jde o opravdu rozmanitý život. Tím patrně i poukazuji na to, že jsou zde nevídané herecké výkony, zejména Antonia Banderase v hlavní roli. Obrazová stránka snímku byla tak barevná, až mě v některých chvílích pálili oči. Almodórovi nešlo o to, aby ukázal Madrid a Španělsko v pravém světle, ale spíš o barvitost, které si v běžném životě nevšimneme. Scénografii míhající se na plátně nádherně podkreslovala Iglesiasova hudba, která mě dokázala jak dojmout, tak rozčílit, prostě nádhera.. (29.05.2019)

Bolest a sláva je velmi specifický film. A má i své specifické postavy. Pedro Almodóvar se po komedii Rozkoš v oblacích a melodramatické Juliette vrátil k podstatě; lásce k filmu a vlastním zážitkům. Zatímco dříve však oslňoval bizarní výstředností, Bolest a sláva je film spíše komorní, tichý a rafinovaný. Každý autor někdy zažil krizi, jež zásadně rozhodovala o jeho dalším tvůrčím životě. Fellini svou krizi přetavil v klasiku subjektivního filmu 8 1/2, Almodóvar byl k divákům o něco vstřícnější. Antonio Banderas (režisér Salvator Mallo) podává jeden ze svých nejlepších výkonů. Stejně tak úchvatná Penélope Cruz v roli hrdinovy maminky. Almodóvar střídavě přestřihává ze současnosti zahalené v oparu deprese a nejistoty režiséra ve středním věku do harmonického světa dětské nevinnosti, kdy malý Salvator s maminkou cestuje v parném dni do nového bydliště s jedinou otázkou, zda ve vesnici, kde už na ně netrpělivě čeká otec, bude kino. Alcainova kamera je krásná, film doslova hýří barvami, Iglesiasova hudba spotřebuje přesně tolik tónů, kolik je třeba. Je to nesmírně křehký, ale také nesmírně úderný film, který dojme nejen milovníky kinematografie. Závěr pak stvrzuje velikost Pedra Almodóvara jako velkého vypravěče, který rozhodně ještě neřekl vše. (26.05.2019)

Obávám se, že tentokrát do toho Pedro dal příliš mnoho sebe. Děj v jeho mládí se mi líbil moc (skvělá Penélope), v současnosti lze maximálně vyzdvihnout herecký výkon Antonio Banderase (film jsme viděli v sobotu večer v Brně v den, kdy byly vyhlášeny výsledky v Cannes), jinak je to ale dějuprosté, předvídatelné a poněkud se opakující. Alespoň já jsem v tom cítil návrat k Pedrovým snímkům konce osmdesátých let, samé buzny, drogy, Madrid. I když jsem moc chtěl, nebavilo mě to dost. (26.05.2019)

Banderas a atmosféra = brilantnosť! Ale Záver ma posadil na riť (teda nie, že by som pri tom dovtedy stál... ale chápeme sa...). Nenápadný film, ale s takou pevnou režisérskou rukou podchytený až musím siahnuť do šuflíku po slovo, s ktorým nerád plytvám, ale tu ho musím vytiahnuť: Geniálny. Za 5 to nevidím asi jedine z toho pohľadu, že toto nie je úplne môj preferovaný štýl filmárčiny, ale objektívne sa tomuto "nízkemu" hodnoteniu trochu divím... Každopádne Pedro mi dal rázny dôvod zmapovať si jeho mnou ešte neprebádané pokusy. (11.03.2020)

Seznámit se s Almodóvarem právě tímto filmem asi nebyl nejlepší nápad, protože jsem samozřejmě nemohla rozklíčovat všechny narážky na jeho život a tvorbu. Zaujaly mě především flashbacky do dětství hlavního hrdiny, protože ač mám Banderase ráda, nedokázala jsem se na jeho postavu dostatečně napojit. Oscarové nominace v tomto případě příliš nechápu. (30.01.2020)