Posledný Mohykán

Poslední Mohykán jde proti zavedeným zvyklostem dobrodružného filmu, ať už se jedná o výstavbu děje či jeho vyvrcholení. To samozřejmě prozrazovat nebudu, ale co se týče vývoje postav a příběhu, nestřídá, jak je většinou obvyklé, čistě napínavé a akční pasáže s těmi pozvolnými, ale raději téměř půldruhé hodiny rozvážně dodává hloubku svým postavám a nenápadně rozsévá stopy všudypřítomného napětí, aby v závěrečné čtvrthodině vměstnal všechnu osudovost, romantiku i akci do přímočaré a o to geniálnější pasáže. Cooperova adaptace v žádném případě není dokonalá, ale za závěr by si Mann snad zasloužil nějakou cenu, protože hlavně díky němu má většina diváků pocit, že právě viděla bezchybný film. Jestli je v tomhle filmu něco dokonalé na každý pád, je to soundtrack, jedna z nejlepších hudebních kompozic v historii. (01.08.2006)

Já jsem byla tímhle filmem hodně zklamaná. Kamera, výprava a hlavně hudba jsou sice naprosto fantastické, herci také nejsou zrovna k zahození, ale nějak mi tu pokulhává lepší vyprávění příběhu, plynulost a asi bude něco špatně i se scénářem. Některé pasáže mě docela nadchly, proto mě mrzí, že celkový dojem byl tolik mdlý a vcelku nudný. (04.07.2004)

Jeden z nejlepších dobrodružných filmů vůbec. Daniel Day-Lewis je správný správňák, Britové jsou správní idioti stejně tak francouzi a Magua je neuvěřitelně hustej. Navíc akční scény jsou zvládnuté na jedničku. A závěrečné "běžecké" finále je jednou z nejpůsobivějších a nejdojemnějších scén kinematografie vůbec. (28.04.2005)

Druhá nejsilnější, nejupřímnější a nejoduševnělejší historická romantika (po Braveheart). Hudebně naprosto geniální, ústřední motiv je používán v každém druhém traileru. Madeleine Stowe je fantastická. Lewis je samozřejmě bez debat herecká persona a sledovat ho v jedné ze svých nejlepších rolí je zážitek. Mann geniálně spojuje silnou romantickou linii s krvavou bitvou dvou velmocí té doby, přičemž celek je uhlazený, kompaktní a celistvý. Dvojka Mann - Spinotti je sázka na jistotu. (29.05.2004)

Zatímco 80. léta se nesla v duchu béčkovosti (Barbar Conan) a 21. století v duchu audiovizuální postmoderny bez srdce (Apocalypto), poctivá filmařina vznikala v letech 90tých (Tanec s vlky). Poslední Mohykán možná není dokonalý, ale je v tom tak pořádný kus dobrodružný romantiky + ta nadpozemská hudba + ten fenomenální konec na skále (možná nejsilnější závěr, jaký se kdy v kinematografii objevil) + démonický Wes Studi, že u mě jiné než plné hodnocení nepřipadá v úvahu. (09.12.2007)