Baby Driver

Baby Driver mě divácky ani analyticky nijak zvlášť neokouzlil, ač bych tomu byl rád. Pod vším jeho rachotem (písně, řev motorů, výbuchy, dialogy), okázalým designem a siláctvím vlastních postav mi nepřipadl nijak inspirativní a nejsilnější byl pro mě v momentech, které od všeho toho rámusu a záměrného pozérství utekly k mnohem civilnější poloze se subtilnějšími filmařskými nápady (viz dále bod b plus všechny scény s pěstounem). Tři věci mě ale na jeho výstavbě upřímně zaujaly. ___ (a) Komplexní práce s různými formami rytmu. Ta je zřejmá už z toho, že první scéna (335 sekundy) měla průměrnou délku záběru 1,48 s., zatímco druhá scéna (165 s., tedy 49 % trvání první) byla naopak komponována jako jednozáběrová. A to aniž by se významně změnilo tempo, důraz na pohyb figur rozsáhlým prostorem a určující role zvukové složky, takže se rychlý střih a návaznosti mezi záběry plynule funkčně transformovaly do složité spolupráce prvků mizanscény v pohyblivém rámu. ___ (b) Inscenace dialogové scény v prádelně jako scény muzikálové, přičemž hudba v ní naopak v porovnání s celkem osnovy ustupuje do pozadí. Romantický pár postav, spojený navzájem jedněmi sluchátky v uších, se v třicetisekundovém záběru hladce posouvá prostorem na pozadí barevně sjednocených otáčejících se bubnů praček. V závislosti na rytmu a významu promluv v dialogu se v kooperaci s pohybem steadicamové kamery takřka tanečně otáčejí, aniž by si musely vytáhnout sluchátka z uší. Krátké, ale kinematograficky krásné... Pro mě nejlepší moment filmu (ještě vedle první návštěvy pošty s malým chlapcem). ___ (c) Míra přemotivovanosti: film jako celek kopíruje vývojový vzorec akčních filmů (znáte to, profík, poslední džob, láska jako trám), takže logicky ho následovat nevyžaduje velké úsilí. Navzdory tomu ale zavádí do hry obrovské množství drobných i větších motivů, jež zahušťují zcela transparentní systém spojnicemi a vysvětleními, které sice k pochopení nepotřebujeme - ale každý z nich se excesivně využije, někdy i víckrát! Vypravěčsky to irituje, což je ovšem zřejmě součást konceptu, neb jejich funkce zjevně není vypravěčská či psychologická, nýbrž dekorativní až ornamentální. Lze to chápat jako součást sebou-se-opájející hry na muzikálový akční film: jakkoli maskovány za kompoziční či realisticky motivované prvky, naplňují tyto detaily a dílčí rámce především čistě sebestřednou estetickou funkci (např. motiv Babyho dětství, kazetové remixy, některé songy). (16.07.2017)

Momenty, kdy se ten hnusáček vlní v rytmu pamuziky (nebo vynikajících The Damned!) asociují nesnesitelnou lehkost bytí. Významově, od Kunděry jen vykradeno. Pokud tedy překlenete nutkavou potřebu přišlápnout Elgortovi ohryzek, je k vidění solidní, akcí nabitý film dle ověřeného mustru, jehož některé výseče však působí až uhrančivě, když se barvy, pohyb i muzika snoubí do dokonalých celků. (22.10.2017)

Prosím víc takových popkornů. Stylový, nabouchaný, svěží, divácky vděčný, skvěle obsazený, inteligentní vůči minulosti, nepřiposraný, exploatační a (k mé extra radosti) s puncem mad lovers romance. Takhle si představuju akční krimi nový generace, který sice stojí pár desítek mega, ale nedělá z nás pičky a nebojí se bezhlavě šlápnout na plyn. To by v tom byl čert, aby nelajkoval i Tarantino... "I can’t wait until the day when it’s just us, music and the road." (13.09.2017)

"YOU PROBABLY WOULDN'T EVEN NEED TO USE A GUN WITH HER. JUST SAY "BOO", AND SHE'LL GIVE YOU THE BIG BILLS FIRST." ------------ Drive mal atmosféru a charizmu. Baby Driver nemá ani jedno. Má síce nadupanú Imprezu a totálne šialeného Jamieho Foxxa, Debbie, ktorá silne pripomína Twin Peaks, no a samozrejme Kevina Spaceyho, ale stačí to? Rozhodne nie, a preto je tu ešte jedna vec - hudba. Či už skladby, súvisiace s náladou a situáciami Bejbyho, alebo tie perfektne namixované hudobno-akčné strihy. V podstate je celkovo soundtrack podarený. Až na ten presladený koniec a veľa infantilných momentov nemám čo vytknúť. (16.10.2017)

S režisérem Edgarem Wrightem mám podivný vztah- Rozhodně o něm můžu říct, že je to talentovaný režisér. Jeho neoficiální Trilogie krve a zmrzliny (Soumrak mrtvých, Jednotka příliš rychlého nasazení, U konce světa) mi však moc vtipná nepřišla a Scott Pilgrim proti zbytku světa byla zase ztráta potenciálu. Baby Driver však od začátku z trailerů vypadal slibně a dopadl následovně. Baby Driver je rozhodně nejlepší Wrightův film. To však z něj nedělá do puntíku dokonalý film. Hlavní postava Baby trpí od autonehody v mládí pískáním v uších a proto musí pořád nosit sluchátka. To znamená, že většina filmu tvoří hudba. Film od začátku do konce jede a to je rozhodně dobře. Celá úvodní scéna je úžasná a to byl pouze začátek. Musím se Anselu Elgortovi omluvit- Něco v něm opravdu je. Jeho Baby mě totiž jako hlavní hrdina bavil. Je to neuvěřitelně sympatický hrdina a každá scéna kdy si užíval za zvuku hudby mě neuvěřitelně bavila. Co mi zpočátku trošku vadilo byl vztah s Deborou- Lily James je fajn ale když nastoupila ona šel veškerý děj a spád stranou a já se modlil ať něco rychle začne. Časem ale Debora začne brát důležitost a nakonec je to další fajn postava filmu. Jamie Foxx, Jon Hamm a Jon Bernthal jsou lupiči které Baby vozí a zatím co Bernthal má malé cameo (avšak i to si patřičně užije) Foxx a Hamm si zahráli neuvěřitelný psychopaty se kterými si neuvěřitelně vyhráli. Foxx má toho Oscara zaslouženě. A Kevin Spacey jako Doc jako vždy skvělý- nemám ho v TOP 3 herců jen tak. Spacey musí být opravdu bůh herectví jelikož jeho postava je fakt neuvěřitelně vykreslená a chtěl bych s ní víc. Baby Driver je také mnohonásobně vtipnější než Trilogie krve a zmrzliny či Scott Pilgrim opravdu jsem měl občas záchvaty smíchu. Co tak úplně nešlape? Závěrečná akční scéna filmu, samotný závěr, menší šeslápnutí z plynu v druhé půlce a lepší dokreslení minulosti spojené s Babyho rodiči. Jinak však fajn jízda, Wrightův nejlepší film (i když k tomu stačí málo) a celkem mě zajímá Baby Driver 2. Wright snad znova už nikdy nezklame. (28.07.2017)