Malé ženy

V istej, nemenovanej, TV. sk telenovele, účinkuje už 27 - ročná herečka, ktorá sa «hrá» iba na 16-ročnú tínedžerku !? A to rovno súvisí skoro so... › samým úvodom týchto «Malých žien» , ktoré nie sú ani zďaleka najlepšou adaptáciou, ako to líčia mnohé nadhodnotené, filmové recenzie, kedy som si začal po malej chvíli už pomerne rýchlo uvedomovať, že tu určite nie je niečo v naprostom poriadku... ! A ani sa úplne nedá čestne prehlásiť, že by som mal hocaké výhrady k dvom časovým rovinám, v ktorých sa film presne odohráva, ale skôr, čo som absolútne nemohol preglgnúť bolo to, ako sa toto ústredné herecké kvarteto, dnešných súčasných populárnych herečiek, intenzívne snažilo stvárňovať svoje postavy za mladých čias, keď napríklad taká predstaviteľka Amy March, čiže Florence Pugh, ktorá len pred niečo vyše mesiacom oslávila svoje 24. narodeniny, sa doslova zažrala do seba samej, ako 13-ročnej, čo bolo podľa mňa už neuveriteľne trápne, a to sa týka inak všetkých štyroch, ale bohužiaľ u citovanej, to bolo najviac viditeľné, až priam komické ! Vezmite si, že týmto šarmantným dámam je v skutočnosti medzi 21-29 rokov, kedy sa hrajú na 12-18 ročné, z čoho pre mňa pramení minimálna VIEROHODNOSŤ - spojená s typickým skonštatovaním do: »ad absurdum« . Najčastejšie som býval priam alergický, keď sa prestrihávalo na tieto sekvencie, pretože boli skrátka málo uveriteľnými, ale i napriek tomu mi prišiel strih Nicka Houya, ako mierne nadčasový ! O žiadnej nadčasovosti sa absolútne nedá povedať o filme, ako celku, v ktorom sa absolútne nič zaujímavé ani nedialo, jednak bol i strašne dlhý, keď som zároveň pri jeho sledovaní akosi pozoruhodne často trpel, že som sa nevedel dočkať záverečných tituliek, kedy aspoň zhruba 30-40 minút pred nimi, boli Malé ženy najviac stráviteľné ! _Kostýmová dizajnérka - Jacqueline Durran si dala na svojej robote extra záležať, lebo poobliekala tieto fešandy do fantastických kostýmov, ktoré im náramne zakaždým svedčali, ako uliate. Ďalší ansámbel: «Streepka» bola neznesiteľná a Chrisa Coopera som ani nespoznal, až tak bol perfektne zamaskovaný. Na záver: S režisérkou a scenáristkou Gretou Gerwig mám toho veľa spoločného, t. j. máme rovnaký dátum narodenia, len trochu iný rok, ale nie je v ňom veľký rozdiel, no i napriek tomu, jej nemôžem prísť vôbec na chuť, a tak to ešte asi chvíľu potrvá, pokým sa to rapídne zmení... ?! (08.02.2020)

Tohle bude pro mě jeden z těch filmů, který si vždy ráda pustím, v jakékoliv náladě a za každého počasí. Také vím, že je to film, o kterém budu mluvit s úsměvem ve tváři. Poselství je jasně dané a je mi jasné, že pro někoho je to poselství lehce laciné, pro mě však nadčasové a aplikovatelné do každé doby. Greta Gerwig má navíc výborný cit pro to, jak převést emoce z plátna na diváka, já jsem se na tento film nedívala, ale já ho prožila. Plakala jsem, smála jsem se, ale hlavně mě film neuvěřitelně pohladil po duši. Jo, je pravda, že ženské publikum bude mít tento film pravděpodobně raději než to mužské. Jsem moc ráda, že jsem svůj filmový rok zakončila právě tímto filmem v kině. (31.12.2019)

Podľa mňa tento film dokazuje, že Greta Gerwig nie je príliš dobrá režisérka a všetci jej lezú do piče len preto, že točí ženské témy, ktoré sú teraz in. Tým že dej poskakuje dopredu a dozadu v čase vôbec nefungujú po dramatickej stránke jednotlivé scény. V deji som sa nestrácal hlavne preto, že som pred krátkou dobou videl trojdielnu minisériu z roku 2017 a tá bola po každej stránke oveľa lepšia. Hlavne bola lepšie obsadená a fungovali tam bezchybne vzťahy medzi sestrami. Táto verzia má hviezdnejšie obsadenie, ale z postáv funguje jedine tá hlavná v podaní Saoirse Ronan. Ale ani ona nemá na božskú Mayu Hawke. Ostatné postavy boli nevýrazne. Timothée Chalamet mi zas a znova liezol na nervy a tentoraz som si neprial, aby sa Laurie a Jo dali dokopy, čo asi nie je dobre. Dokonca ani Meryl Streep, ktorá zahrá čokoľvek, sa do úlohy tej protivnej babizni nehodí. Naviac som behom celého filmu nemal pocit, že sledujem film z dávnej Británie, ale skôr že sa to odohráva niekde u Amíkov. Vôbec to nemá tú poctivú britskú atmosféru. Je to také nemastné neslané a ja som sa celý čas nudil. 4/10. (19.03.2020)

Příběh čtyř sester, které v polovině devatenáctého století dospívají a ujasňují si, co vlastně chtějí od života, je i v jednadvacátém století překvapivě aktuální. Greta Gerwig v něm dává prostor především herečkám, které ji rozhodně nezklamaly, a sama zvládá dojemné i úsměvné scény naprosto s přehledem. Poctivá a zábavná moderní adaptace literární klasiky. Jen škoda, že je ve své první půlce možná až zbytečně chladná a odměřená. (30.01.2020)

Degenerovanost kultury se pozná také podle toho, co ta považuje za klasická díla své literatury. A otravný, kýčovitý, plytký brak sektářské transcendentální lesby, neumětelsky a zoufale se snažící parazitovat na rovněž těžce nemrdaných, ovšem dramaticky, příběhově i spisovatelsky zcela profesionálních pannách Bronteových, je vskutku děsivou vizitkou. Vizitkou, kterou se navíc co 10 až 20 let pokouší nějaký brutálně zanedbávaný bobr furt dokola urputně vizualizovat, patrně proto, že „romanticky založených“ ufňukaných prasnic u žehlících prken a rozněžnělých bukanýrů je neustále přesycený trh. Tudíž tu už po sté máme strašlivě zábavné trampoty čtyř až k Mumulendu přeidealizovaných hřadujících mladodospělých sufraštětkoidních pičinek, krutě přecypovaných Emanem, které na absolutně nehumánních pěti stech stranách, potažmo ve více než dvou agonických hodinách, naprosto záživně a nesmírně strhujícím způsobem kvokají o tom, která se za koho a kdy vdá, přičemž zažívají všeliká dechberoucí dobrodružství, jako například jízdu v kočáře, hru na klavír, vybíraní šatů, tanec nebo chichotavé očumování dandyjujících bukvoidů. Prostě povrchní a nudný satanopustý škvár, kulturní dávidlo a ve své podstatě takový instabitching a cuntmessaging 19. století, který tentokrát trochu vytáhli ze žumpy opruzených pošteváků alespoň herecké výkony. Sympatická Onanovic Srša tu fuckt jede bomby, a i Floránc Pjúková není ani trochu xblití a neméně zdatně ji kunduje. Ale to je tak vše. Zachránit to mohl leda alternativní závěr, v němž by se ten slizký žabožroutský řiťopich, do kterého se naše hlavní pičinka po pěti minutách kontaktu tak děsně osudově zamilovala, zasnoubil třeba s výpravčím, než by ta kravka doběhla na nádraží vstříc močopudnému heavyendu. To bych snad tasil i plnou palbu. (23.02.2020)