Malé ženy

Keď si to tak zrekapitulujem, z 10 najlepších vecí, čo som videl za rok 2019, Florence Pugh hrala v troch. To dievča je živel a so Saoirse hrajú dva dokonalé protipóly, ktoré si celú show absolútne kradnú pre seba a zatieňujú všetkých ostatných. V porovnaní s filmom z roku 94 je toto o niečo dospelšia verzia, smutnejšia, nemá tú rozprávkovú atmosféru, ako keď je vám päť rokov, zobudíte sa na Štedrý deň a za oknom sneží. A som zato vlastne rád. Ten film bol dokonalý a nepotrebovali sme jeho klon. Gretine spracovanie má vlastnú tvár, má dušu, šlape aj pri takom množstve postáv ako hodinky. A hlavne stojí na dvoch silných charakteroch, nielen na Winone Ryder. Mám ten príbeh rád. A opakujem to už x-tý rok po sebe; so Saoirse na Oscaroch je svet krajší. Merry Christmas World. (09.01.2020)

Tak jsem tuhle klasickou kostýmní romanci stihnul ještě před oscarovou nocí. Dílo spisovatelky Louisy May Alcott se v minulosti dočkalo řady filmových zpracování. I když musím říct, že jsem dobrou hodinku čekal na pořádný háček. Jakmile si mě chytil, bylo to příjemné přitahování se. Čtveřice dospívajících sester, každá se svými sny, v nelehké době chudoby během občanské války. Navzdory předpokladům nakonec každá zvolí svou vlastní cestu. Palec nahoru si zaslouží adaptovaný scénář, který nás dostává do dvou časových rovin, tvůrci mezi nimi přeskakují, místy boří zajeté pořádky, ale pořád je to srozumitelné a hlavně ony „komplikované“ rodinné vztahy nikdy nejdou tak na dřeň, jak se režisérka Greta Gerwig tváří. Linky propojuje synonymum ženské nezávislosti spisovatelka Jo, její sestry jí ale místy solidně šlapou na paty (nicméně ódy na Florence Pugh šly nějak mimo mě). Saoirse Ronan v sobě opět nese křehkost, zranitelnost, ale i slušný ranec odhodlání, emancipace a drzosti. A hlavně čtvrtá herecká oscarová nominace v pětadvaceti letech – která herečka se něčím takovým může pochlubit? PS: Musím každopádně zmínit, že verze (1994) australské filmařky Gillian Armstrong přinesla dle mého krapet víc emocí. (09.02.2020)

Parádní adaptace! Hvězdný casting, Laura i Meryl velkoryse nechaly mládí ať se vydovádí, na malém prostoru si střihly svojí kvalitu a elegantě vyklidily pole mladým, kteří jsou výborní všichni. Talentované, zajímavé slečně s nezvyklým jménem, konečně kdosi domaloval obočí a rázem je z ní pohledná, nesmírně sympatická dáma, která by mohla energii rozdávat na potkání. Šikovná! Hermiona je rovněž panenka, s bystrým pohledem a mimořádně příjemným hereckým projevem, nejmladší ze sester znám jen letmo z Ostrých předmětů (na první dobrou jsem ji neuměla zařadit), ale také potěšila a hrom do police ze Slunovratu s hlasem Arethy Franklin sice v tolika křehkosti mírně vybočovala, ale s ohledem na její ne příliš sympatické party, jsem ji přežvýkala. Timothée opět nezklamal a Francouz se taky hezky blýskl. Paní režisérka natočila příběh tak, že jsem si ke všem postavám vytvořila vztah, kromě báječného scénáře se mi líbily kostýmy, zvolené barvy pro každou s dívek, účesy, hudba... O ženách, pro ženy. Z mé strany velká spokojenost a jasně že i ty slzy dojetí se v mi očích sem tam zaleskly. (07.02.2020)

Abych řekl pravdu pravdoucí, musel jsem se do zhlédnutí trochu přemluvit. Nemůžu totiž úplně říct, že bych byl vyloženým fandou romantických dramat z tohoto období. Nicméně během první třetiny mě velice překvapilo, jak rychle mě film začal bavit. Jedna z nejhezčích věcí na celém snímku je zejména to, jak neskutečně příjemně a hřejivě některé scény působí. Jde především o pasáže, ve kterých mezi sebou mají interakce všechny čtyři sestry, které byly fakt výborně obsazené. Saoirse Ronan jednoho dne udělá hereckou díru do světa, tím jsem si jistý. Každá z nich má svou vlastní zajímavou dějovou linku, se kterou se dobře pracuje jak v přítomnosti, tak i ve vzpomínkových pasážích, kdy to byly ještě holčiny. Jen škoda, že Beth se nedostalo takové pozornosti jako zbytku sester. A která byla nejlepší? Amy. Hlavně teda kvůli výborné Florence Pugh, která odváděla dobrou práci už ve Slunovratu. Umět hrát nejdříve uvěřitelně infantilní a následně důstojně vážnou postavu určitě není žádná sranda. Gerwingová očividně umí psát, její scénář si udržuje po většinu doby konzistentnost, která se prokazuje v dobrém propojování jednotlivých linek všech sester do sebe, aniž by to působilo vnuceně nebo nevěrohodně. Možná to skákání z minulosti do přítomnosti mohlo být zvládnuté trochu lépe, ale na druhou stranu to tvůrci chytře odlišovali například barvami - když se to odehrávalo v minulosti, film byl barevnější. Když zas v přítomnosti, působil víc studeněji a se ztlumenými barvami, celkově znázorňující konec dětství. Celkově ale moc příjemná a hezká adaptace. A ten konec je doják! Průměrné 4* (29.01.2020)

Příběh čtyř sester, které v polovině devatenáctého století dospívají a ujasňují si, co vlastně chtějí od života, je i v jednadvacátém století překvapivě aktuální. Greta Gerwig v něm dává prostor především herečkám, které ji rozhodně nezklamaly, a sama zvládá dojemné i úsměvné scény naprosto s přehledem. Poctivá a zábavná moderní adaptace literární klasiky. Jen škoda, že je ve své první půlce možná až zbytečně chladná a odměřená. (30.01.2020)