Réžia:
Greta GerwigScenár:
Greta GerwigKamera:
Yorick Le SauxHudba:
Alexandre DesplatHrajú:
Saoirse Ronan, Emma Watson, Florence Pugh, Eliza Scanlen, Laura Dern, Timothée Chalamet, Tracy Letts, Bob Odenkirk, James Norton, Louis Garrel (viac)VOD (4)
Obsahy(1)
Jo, Meg, Amy a Beth sú štyri dospievajúce sestry, ktoré snáď ani nemôžu byť viac odlišné. Ich otec bojuje vo vojne, preto žijú len s matkou a napriek tomu, že ich život je ťažký, tieto „malé ženy“ nestrácajú nádej ani chuť žiť najlepšie, ako vedia, no hlavne – po svojom. (Itafilm)
Videá (1)
Recenzie (363)
Greta Gerwigová nikdy nebyla nijak výrazná herečka, ale jako režisérka si říká o pozornost hodně výrazně. Lady Bird jsem před dvěma lety bohužel neviděl, ale tohle je vypravěčsky zcela sebevědomá adaptace klasického románu. Filmová verze z roku 1994 byla hodně povedená, ale o čtvrt století poté přišla ještě lepší. Samozřejmě je to do značné míry zásluhou dokonalé herecké sestavy, ve které jsem nezaznamenal žádný slabší článek, ale pořád mi připadá, že rozdíl k lepšímu je v kolonkách scénář a režie. Přitom stačil jediný titulek „sedm let předtím“ a další skoky v čase už působily naprosto plynule a samozřejmě. Klobouk dolů! ()
Kino návštěva Little Women mě nostalgicky vrátila do středoškolských časů na obchodce. Plný kinosál a jen dva muži či solidární půjčování kapesníčků mezi řadami od poloviny filmu mi opět připomnělo krásu kolektivního kinozážitku, který vám Netflix nedá. Co se týče filmu, tak ten by si snad vystačil jen s fantastickými výkony Saoirse Ronan a Florence Pugh, jejichž postavy dýchají takovým životem a energií, že vykoupí i pár těch jehovistických scén s plnými vánočními tabulemi, obdarováváním chudých a dalšími kily dobra jak ze slabikáře. Přesto se Greta Gerwig rozhodla rozlámat celé dvě knihy na různé epizody, které na sebe nastříhává sice bez chronologie, ale tak, aby události v nich obsažené měly ideálně co nejsilnější dopad, co se týče našeho momentální sepětí s konkrétní postavou. Několikrát jsme svědky dialogu, jehož důležitost se nám vyjeví o scénu později, které se odehrává buď několik let před oním dialogem či po něm. Pod vší tou živelností se pak ve skutečnosti skrývá hodinářská práce, která se úspěšně snaží nám prodat s co nejsilnějším impaktem nejdůležitější osobní okamžiky v životě hned několika postav. A je dost možné, že se standardní narací by film natolik silný dopad neměl. ()
Rozhodl jsem se využít silvestrovské akce v Cinestaru a zašel jsem na sklonku roku do kina na předpremiéru Malých žen. A mohu zcela upřímně od srdce říct, že lepší film jsem si na poslední den v roce vybrat nemohl. S knižní předlohou jsem doposud nepřišel do styku, ale mám odjakživa rád historická kostýmní dramata, a když jsem zvětřil, kdo všechno se má v tomto snímku objevit, tak jsem se nemohl dočkat, až ho uzřím na velkém plátně. Malé ženy zaujmou silným příběhem, který možná chvílemi trochu zavání červenou knihovnou, nicméně je na druhou stranu tak uvěřitelně napsaný a především skvěle zahraný, že člověk onen závan ignoruje a nechá se unášet na vlnách příběhu o čtyřech sestrách, které se nemohly lišit víc. Všichni zúčastnění se svých partů zhostili na výbornou a zahráli svou roli, ať už hlavní či vedlejší, přesvědčivým způsobem. Vedle toho nesmím opomenout nádhernou výpravu, kostýmy a nepřeslechnutelnou Desplatovu hudbu. Malé ženy v sobě umným a nenásilným způsobem mísí prvky dramatu, romantiky, ale i humoru. Tleskám a zvedám oba palce nahoru! ()
Mnohonásobně zajímavější než příběhy jako Pýcha a předsudek a jemu podobné. Sama jsem byla překvapená, jak moc si mě film získal. Částečně je to nepochybně příběhem samotným, který udává předloha, včetně různorodých a krásně prokreslených charakterů (žádná ze sester není stejná, každá má něco svého), a částečně je to filmovým zpracováním, které mi přišlo neotřelé a velmi mi padlo do noty. Zpočátku mě sice trochu mátlo, jak se ve filmu prolínala minulost a budoucnost, ale rychle jsem si přivykla a nakonec musím říct, že byla rozhodně dobrá volba nevyprávět příběh běžným chronologickým způsobem. Mělo to své kouzlo a stejně tak závěr, který se dá chápat dvojznačně i jednoznačně, byl dobře zvládnutý. V neposlední řadě si mě pak získaly herecké výkony v čele se Saoirse Ronan, kterou jsem nikdy až tak nemusela, ale tady mě vysloveně nadchnula. Obsazení bylo celkově dobře vybrané a snad i proto herecké výkony působily velmi přirozeně a maximálně uvěřitelně. K tomuto filmu se ráda opakovaně vrátím. ~(4,5★)~ ()
Degenerovanost kultury se pozná také podle toho, co ta považuje za klasická díla své literatury. A otravný, kýčovitý, plytký brak sektářské transcendentální lesby, neumětelsky a zoufale se snažící parazitovat na rovněž těžce nemrdaných, ovšem dramaticky, příběhově i spisovatelsky zcela profesionálních pannách Bronteových, je vskutku děsivou vizitkou. Vizitkou, kterou se navíc co 10 až 20 let pokouší nějaký brutálně zanedbávaný bobr furt dokola urputně vizualizovat, patrně proto, že „romanticky založených“ ufňukaných prasnic u žehlících prken a rozněžnělých bukanýrů je neustále přesycený trh. Tudíž tu už po sté máme strašlivě zábavné trampoty čtyř až k Mumulendu přeidealizovaných hřadujících mladodospělých sufraštětkoidních pičinek, krutě přecypovaných Emanem, které na absolutně nehumánních pěti stech stranách, potažmo ve více než dvou agonických hodinách, naprosto záživně a nesmírně strhujícím způsobem kvokají o tom, která se za koho a kdy vdá, přičemž zažívají všeliká dechberoucí dobrodružství, jako například jízdu v kočáře, hru na klavír, vybíraní šatů, tanec nebo chichotavé očumování dandyjujících bukvoidů. Prostě povrchní a nudný satanopustý škvár, kulturní dávidlo a ve své podstatě takový instabitching a cuntmessaging 19. století, který tentokrát trochu vytáhli ze žumpy opruzených pošteváků alespoň herecké výkony. Sympatická Onanovic Srša tu fuckt jede bomby, a i Floránc Pjúková není ani trochu xblití a neméně zdatně ji kunduje. Ale to je tak vše. Zachránit to mohl leda alternativní závěr, v němž by se ten slizký žabožroutský řiťopich, do kterého se naše hlavní pičinka po pěti minutách kontaktu tak děsně osudově zamilovala, zasnoubil třeba s výpravčím, než by ta kravka doběhla na nádraží vstříc močopudnému heavyendu. To bych snad tasil i plnou palbu. ()
Galéria (153)
Zaujímavosti (25)
- Pro Emmu Watson se po filmech Charlieho malá tajemství (2012) a Bling Ring: Jako VIPky (2013) jedná již o třetí snímek, kde měla používat americký přízvuk. (oli009)
- Každá ze sester měla ve svém šatníku jinou dominantní barvu – Meg (Emma Watson) dostala fialovou a zelenou, Jo (Saoirse Ronan) získala červenou a indigo (tmavě modrá), Beth (Eliza Scanlen) nosila růžovou a hnědou a Amy (Florence Pugh) oblékala světle modrou. Oblečení jejich matky Marmie (Laura Dern) nejčastěji kombinuje všechny tyto barvy. (oli009)
- Kostymérka Jacqueline Durran vytvořila několik duplicitních kostýmů pro Jo (Saoirse Ronan) a Laurieho (Timothée Chalamet), aby to vypadalo, že postavy sdílejí oblečení. (oli009)
Reklama