Hrátky s čertem

Myslím si, že máme lepší pohádky. Nadruhou stranu, tuhle pohádku mám radši teď jako puberťák, než jako malé dítě. Vždycky mně vadila ta barevnost (ona to má být asi předsnost, co? :-)) Je pravda, že je tu několik výrazných hereckých výkonů: Josef Bek, který hraje řekl bych opravdového vysloužilého vojáka, František Smolík jako konzervativní a nerudný mnich, Jaroslav Vojta jako témeř dokonalý loupežník, Stanislav Neumann a František Filipovský jako staří a vypelichaní čerti a Vladimír Ráž jako elegantní a úlisný čert Solfernus. Třeba časem pozměním hodnocení na 5*. (16.12.2007)

Jak se to stalo, že jsem se s touto přes půl století starou pohádkou potkala teprve nedávno? Snad mě odpuzovaly ladovsky vymalované papírové kulisy, snad žoviální Josef Bek... těžko říct, prostě jsem se "Hrátkám s čertem" dlouho úspěšně vyhýbala. Dlužno dodat, že k vlastní škodě, pohádka je totiž prošpikována krásným českým humorem, místy až překvapivě košilatým:-). Budovatelská éra je sice na příběhu silně znát, ale s trochou úsilí se nad to moralizování dá povznést. A pořád přemýšlím, kde se v závěru vytratil vous poustevníka Školastika, to jsem zachrápala, že nevím, proč jej měl na konci ustřižený?:-) 75% (18.11.2009)

Musím zvednout na 5, protože jiné hodnocení si tenhle nádhernej kultovní nepřekonatelnej film nezaslouží. Doktor Solfernus jako Vladimír ráž, Belial jako Rudolf Deyl ml. a Belzebub jako Ladislav Pešek jsou nejlepší čerti, které už nikdy nikdo překonat nemůže. Co záběr, co hláška je opravdu nezapomenutelná. Dříve jsem tuto pohádku tak neprožíval, ale postupem času se u ní směju čím dál víc. Originalitu dodávají nádherné kulisy podle Josefa Lady. Nepřekonatelná pohádková komedie. (25.12.2011)

Naprosto fantastická záležitost - když jsem tuhle pohádkovou komedii teď viděl znovu po letech, byl jsem z ní naprosto bezvýhradně nadšený a nemohl jsem se od ní odtrhnout. Neuvěřitelně mě v tom filmu baví herecké obsazení - nádherné herecké kreace Vinkláře, Beka, Klepáčové, Vojty, Filipovského a především Ráže (ta jeho úchvatná dikce!), jehož postava Solferna vyloženě vyvolává posvátnou bázeň (zato jeho nadřízený Belzebub je v podání Ladislava Peška jen směšnou figurkou - ten jeho kostým, ve kterém vypadá jak medvěd!) - a kapitola sama pro sebe je nezapomenutelný ladovský vizuál scénické - přiznaně nerealistické - výpravy (byť musím přiznat, že v dětství se mi to moc nelíbilo - to až teď dokážu ocenit, jak je to geniální). Stejně tak scénář je naprosto dokonalý - co replika, to naprostá perla ("Žena je nástroj ďáblův!" - "To nemá z vlastní hlavy, to musel někde číst"; "Neurážej, hříšná nádobo, a jdi svou cestou!") a celý film je plný až nečekaně promyšlené symboliky a nadčasové platnosti - vyjma občas archaické češtiny a poněkud staromódního hereckého projevu (zvláště v případě Beka) v podstatě nijak nezestárnul. Film zaujme i převzetím některých motivů z Erbenovy balady Záhořovo lože. Hrátky s čertem jsou pro mě spolu s o 3 roky mladším filmem Dařbuján a Pandrhola dokladem ojedinělého tvůrčího vzmachu v tíživých 50. letech, který navždy nastavil pohádkovou laťku nekompromisně vysoko - při sledování Hrátek s čertem si člověk mimo jiné uvědomí, jak bezostyšně tuto pohádku vykrádá Zdeněk Troška (Princezna ze mlejna, Čertova nevěsta) i jiní filmoví tvůrci. Marná sláva, originál je jen jeden. (29.03.2016)

Není to rozhodně typická pohádka. Umně si vyhrává s klasickými schématy pohádkového žánru, ale nezná míru, jak dlouho je schopná bavit, a za jak dlouho znudit. Dost se totiž vleče, a když už má nakročeno zakončit nějakou svoji fázi, tak je to právě začátek nového úseku, v němž se začíná rozvíjet další dějová linie, například s loupežníkem legračního jména. Až moc motivů na jeden film. Chtělo to ubrat a věnovat se jedné dějové linii, ne rozjíždět další, poněkud dějově brzdící linie. Zkrácení a prostříhání by filmu prospělo. Divadelní původ je znát a nezapře se ani ve filmové řeči. 60% (25.12.2011)