Lost Highway

Dělat z lidí 135 minut blbce, příčemž vás za to ještě vynášejí do nebes, to dokáže jen David Lynch. Zatímco Mulholland Drive jsem si rozdělil do 3 částí (chápu / začínám se v tom ztrácet / nemám nejmenší tušení co se děje) a nakonec jsem tak nějak tušil vo co gou, tady jsem byl zmatenej jak lesní včela od začátku do konce. Abych to tak nějak shrnul, Lost Highway je o muži, co se proměnil v jiného muže, ženě, která je možná mrtvá a svede chlapa co ji možná zabil a muž, co se proměnil v jiného se promění zpátky, aby zavolal sám sobě a řekl mu (si?), co udělal. Ano, mám pocit že mě tu někdo tahá za fusekli. Ale na rozdíl od jiných artových podvodů a umělěckých šaškáren (dívám se tvým směrem, Mistře!) je Lost Highway skvěle natočené mysteriózní drama, kde se sice člověk nedočká rozuzlení, ale zato si zachovává svůj osobitý Lynchovský styl od začátku do konce. No a třešničkou na dortu je soundtrack, protože David Bowie + Nine Inch Nails + Marilyn Manson je dokonalá kombinace. Navíc jak Apple of Sodom tak i The Perfect Drug jsou skoro lepší písně než zbytek jejich diskografie. P.S. Vrcholem Lynchovy umělecké kariéry jsou stejně jeho vlasy, to se musí nechat. (10.05.2014)

Natočte dva tuctové braky a potom najměte zfetovaného střihače, aby z toho udělal brak jeden. Problém je v tom, že výsledek ocení zase jenom zfetovaný. Dlužíte mi dvě hodiny života, pane Lynch. (01.08.2015)

Ten soundtrack... Nádhera (11.04.2016)

Asi nelze nějak hodnotit, protože si nikdy nemůžete být jisti, jestli jste ten film pochopili nebo ne. Každopádně třebas budování napětí proběhlo zdařile, film vyvrcholil, i když vlastně nevíte čím a proč. Každopádně my jsme na jedno vysvětlení děje přišli, ale proč bych vám kazil radost, že. // Po dalším zhlédnutí a diskuzích ve škole dávám 5*. (13.06.2016)

Totally empty film bez sebemenšího smyslu. Otázka: Jaký to má význam či poselství? Odpověď: 2 jablka a 1 hruška. (17.09.2017)

Mistrovské dílo sondy do hloubky lidského podvědomí. Vcelku banální příběh vraždy rozpitvaný do detailů uvažování vrahovy mysli. Psychoanalýzou ovlivněné vyprávění rozsekané do symbolických obrazů a odkazů. Neuvěřitelně tíživá atmosféra strachu, dusna a nenávisti. Vizuální kolotoč šílenství. Lost Highway je pro mě špička v budování děsivé nálady a temnoty. Navíc skvělý soundtrack, který neomrzí. Film, který možná není jednoduchý k pochopení, ale na který se nezapomíná. (01.10.2017)

Lost Highway je iba jeden pozliepanec atmosferickych, popici vyzerajucich scen, ktore sa ale v konecnom dosledku nicomu nerovnaju. Treba ale uznat, ze nikdy som nebol viac creeped-out pri non-horror filme... Lynch je fucked up. (27.10.2017)

Ťaživá a záhadnými výjavmi prešpikovaná potemnelá "lynchovka", strelená hudobným sprievodom Marilyna Mansona a nemeckých Rammstein, ktorých industriálny zvuk zvýrazňuje celkovú nervydrásajúcu snovo pôsobiacu atmosféru. Zhruba takto by sa dal v jednoduchosti opísať tento mysteriózny thriller, pri ktorom je však jednoduché vysvetlenie tou vôbec najťažšou úlohou, akú by mohol ktokoľvek dostať. Ako je u Davida Lyncha zvykom, dokonale si hovie vo svete tajomna, do ktorého pozýva aj svojich divákov, ale len veľmi málokedy im poskytne aj priame vysvetlenie, kde a v čom sa vôbec nachádzajú. A inak tomu nie je ani v tomto prípade. Tajomné videopásky, málo slov, záhadná poblednutá postava (Robert Blake), ktorá o vás zdanlivo vie viac, než o sebe viete vy, vražda (a nie jedna), prevteľovanie (?), schizofrénia (?), pocit menejcennosti (?), porno a hlboké a výrazné vizuálne aj zvukové tóny noci. A pred divákom toľko otázok, ale tak málo odpovedí. Dôkaz, že to Lynch robí dobre? Na to by si mal odpovedať asi každý sám. Plusom tu, ale aj pri iných jeho filmoch, je to, že v nich nenájdete prvoplánovosť, a že musíme rozmýšľať až do takej miery, že vlastne nedokáže na nič prísť. Lost Highway nie je zrovna ľahký filmový kúsok a je ťažké v ňom nájsť skutočnú podstatu. Ak teda nejakú vôbec má mať. Ak áno, treba ju snáď hľadať v úvode a v závere, najmä v scénach s Fredom (Bill Pullman). Všetko ostatné medzi tým len dokresľuje to podstatné. A možno nie, kto vie? V skutočnosti možno len samotný Lynch. Alebo ani on? Samé otázky. Kto ponúkne odpovede? (07.04.2021)

Typicky Lynchovský film, který pravděpodobně nepochopíte, ale i tak vás bude lákat úžasná mysteriózní atmosféra, skvělá hudba, herecké výkony, režie, scénář a kamera. (22.07.2022)

Totálně nepochopitelné,ale přesto výborné.Prostě mám pro Lynche slabost. (07.09.2003)

Lynchovo mysterium z ktoreho som sa nevedel dlho spamatat. (21.02.2006)

Další film od Lynche, který jsem pochopila tak po stém shlédnutí..:) jestli vůbec!!! (02.03.2006)

jeden z mala filmu, na ktere se da divat porad dokola, aniz by mel clovek pocit ze to uz nekdy videl...nebo pochopil...nebo chtel pochopit! (22.04.2006)

pro mě absolutně nejlepší lynch a jeden z mála jeho filmů, kde jsem si říkal jasně už to mám... nakonec to zas nevyšlo, ale o to tu jde... tetsuo na to kápnul. (05.02.2007)

Nevtiahlo ma to do deja ako ostatne Lynchove "ine" filmy ale pacilo sa mi to a ked tak nad tym uvazujem o com to bolo tak to bolo o nicom...zacarovany kruh...je to proste no je to kus genia :D (29.03.2007)

Nie je dobré skúšať ako liek na nespavosť. Aj keď v noci človek možno trochu lepšie chápe. Alebo si to aspoň myslí. Myslím, že som pochopila, len keď sa to napíše, znie to veľmi hlúpo, takže viac informácií poskytnem osobne;) (06.02.2008)

10/10 (16.02.2008)

Snímek je další Davidův film, kde divákovi nikdo nevysvětluje co je popis chronologického děje a co je pouhá představa či duševní porucha jakéhokoliv představitele postav na plátně. Všechny obrazové scény jsou logické, srozumitelné a skutečné pokud by je někdo divákovi popisoval tak jak jdou. Jenže Lynch na tento systém nehledí a servíruje nám všechny ty obrazy jak si usmyslí. Takže člověk nikdy neví kdy sleduje logický skutečný děj a kdy je v představě jakéhokoliv člověka z filmu. A tu představu režisér zabalí ještě tak, že nikomu nevysvětlí jestli si ten člověk jen tak před spaním lelkuje, vědomě, a nebo jestli jsou představy či přání chorobné a třeba i nevědomé. Já se prostě často snažím nechat logiku logikou, nechám obrazy plynnout a dám na intuici. Kamerové obrazy jsou opět velmi originální a bezchybně vytvořená zvuková stopa, skvělým způsobem doplňuje a umocňuje zážitek ze sledování. (01.04.2008)

„Příběh“ je založený na Schizofrenním světě lidské bytosti. A to ať už se jedná o svět každého z nás nebo pak ústřední postavy (postav?) filmu. Jen těžko rozumem uchopitelný životní prostor, kde se záblesky reality prolínají s imaginárním světem představ a fobií. Celý film je protkán esencí dobře propracovaných scén s dokonalou souhrou zvuků a světel. Skvěle propracované scény se volně mísí s kýčem a zažitými konvencemi „pornografických“ scén. S Místy až groteskní pečlivostí stereotypní stylizace postav pak dokresluje tento zažitý filmový kýč, kde „padouch“ jezdí vždy s prsatou blondýnkou v nablýskaném fáru s dvojicí „goril“ a revolverem za pasem, policajti slídiči jsou vždy obtloustlí, jezdí vždy ve dvou a vedou laciné rozhovory atp. Celý film působí dojmem dvojhodinového traileru, Od začátku do konce je divák masírován, vtahován a poután, s otevřenou pusou čeká a dychtí po dalších a dalších scénách až nakonec film skončí a divákovi nezbývá než zavřít pusu anebo se na něj podívat znovu :). Typická Lynchovina (06.10.2009)

Jak říká golfista. Nepochopil jsem. Jenže kromě Duny, jejíž knižní předlohu jsem četl léta předem, jsem nepochopil žádný z Lynchových filmů, a to ani na opakovaná zhlédnutí. Nic to nemění na skutečnosti, že toho pána prostě zbožňuji, až nekriticky. Tohle jsou bijáky přesně podle mého gusta. Pročež hodnotím celek a náladu a tak. 90% je, myslím, pro mě osobně naprosté minimum. (05.03.2010)