Mazacia hlava

Nedávno som videl Lost Highway, teraz túto hlavu a nemám potrebu medzi nimi rozlišovať. Davida Lyncha považujem za blázna. Blázna, ktorý je dostatočne inteligentný a kreatívny na to, aby niečo vymyslel a nakrútil, ale súčasne dostatočne bláznivého, aby jeho zámery a myšlienkové pochody nikto nepochopil. Takže hviezdička za výtvarné stvárnenie, výber a výkony hercov. A ende. (20.03.2017)

Lynchova další (resp. v pořadí první ) uchýlárna. Depresivní až je to nepříjemné. Hnusné až se někomu z toho udělá nevolno. Zvuky industrializovaného města ještě více přidávají na pocitu deprese, odcizení, nepotřebnosti a ovlivnění lidí technikou. V tomto filmu nejde podle mě o pointu, příběh a podobné zvyklosti, ale o čistý pocit z jeho sledování. Při pohledu na zpívající "děvče" a znějící hudbu :"In heaven, everything is fine...." mi opravdu není moc happy. Celý ten film je ujetý a neříkám, že jsem ho pochopil. Pouze jsem z jeho sledování měl pocit něčeho co je skryto v nás, ale nedáváme tomu šanci vylézt. Nehodnotím ten film čistě podle sledování (má přítelkyně vydělá posledních 5 minut a nechápe do teď jak sem se na to mohl dívat :)), ale jen celkový pocit, myšlenky a uhranutí ze sledování tohoto snímku. (20.09.2004)

Lynch se neubírá klasickým směrem, kdy film musí mít logiku, racionálnost a určité zdůvodnění proč vlastně exituje. Proto je jeho tvorba tak blízká surrealistickému směru - jde jen o náhodné nahazování námětů a prvků a rozvíjení příběhu do mnoha snových až halucinogenních linií... Proto není třeba hledat nějaké zběsilé teorie, které vysvětlí do puntíku proč se dělají z hlav tužky, proč kuře najednou oživne, proč má žena z radiátoru kotlety... Jde jen o proud myšlenek a vizí, které měl Lynch v hlavě a které se mu (opět) podařilo svérázně zobrazit na plátně. Jeho depresivní atmosféra omámí hned po pár minutách filmu, zvukový repertoár nejrůznějších industriálních a fabrikových ruchů vás nenechá oddechnout ani na jediném místě a určitě si ani minutu neoddechnete, protože ve filmu není žádné místo na uvolnění, ticho, či klid... Film přece nemusí být pouze krásný, pateticky vyfabulovaný příběh... Pro mě srdcová záležitost, jeden z nejosobitějších a nejlepších Lynchových filmů. Je to deprese, to ano, ale perfektně udělaná! (07.09.2006)

Nemůžu na této stupnici hodnotit něco co ani hodnotit nejde. Nejsem si totiž jistý zda-li jsem koukal na film nebo co to vlastně bylo. Vím jen určitě že tento zážitek nikdy z hlavy nedostanu. Eraserhead je něco tak hnusného, že vám to i přes tu bolest, kterou prožíváte z každého filmového políčka, přes neustálý nářek (ať už strojů nebo dítěte) nedovolí odvrátit oči. Never more nebo snad ještě jednou? (24.09.2014)

3 hvězdy - naprosto alibistické hodnocení. A tak je to u Lynche pořád. Je to magor magorovič na entou. A s velkým M!!! Tenhle film je tak absurdní, šílený, že část stopáže máte chuť být Gerojem vesmíru, druhou část stopáže (nepoměrně větší) se chcete rozebrat celou tělesnou schránku a rozházet po okolí tak, aby se nedala už nikdy složit nebo minimálně se rozeběhnout proti zdi a rozflákat si hlavu na cimprcampr. A nejhorší je že se ty stopáže u šíleného Davida prolínají tak se v tom člověk máchá pěkně od začátku až do konce... Asi to je největší magořina, co jsem viděl, když nad tím tak přemítám.... ale stejně.... Ten Lynch, ale umí udělat v kebuli zmatek, že? :-) (07.03.2005)