Réžia:
David LynchScenár:
David LynchKamera:
Freddie FrancisHudba:
TOTOHrajú:
Kyle MacLachlan, Francesca Annis, Jürgen Prochnow, Brad Dourif, Sting, José Ferrer, Linda Hunt, Freddie Jones, Richard Jordan, Virginia Madsen (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Film, jenž produkovala Raffaella De Laurentiis (dcera Dino De Laurentiise a herečky Silvany Manganové), je založen na sci-fi literární předloze, románu Franka Herberta o válce vládců různých planet v roce 10191. V roce 10191 se vládce vesmíru snaží získat kontrolu nad substancí umožňující cestování kosmickým prostorem. Tato látka se vyskytuje pouze na Pouštní planetě. Tamní obyvatelé pod vedením svého spasitele Paula Atreida se snaží od vládce osvobodit. David Lynch vytváří svůj příběh z budoucnosti podivuhodnými obrazy. Jedná se o jeho první experiment s barvami, ostatně silně stylizovanými (převládá odstín písku, skal, země). Lynch tento svůj film nazývá "symfonií prostoru", doznává nicméně, že mu žánr sci-fi příliš nesedí. Film však přišel v době, kdy bylo obecenstvo již přesyceno filmy o "hvězdných válkách" a pro znalce Herbertova románu nebyla jeho Lynchova verze dost uspokojivá. (Magic Box)
(viac)Videá (1)
Recenzie (803)
Kdysi jsem tuhle verzi viděla v nějakém minikině a nebyla jsem z toho odvařená, ale ani nespokojená. Včerejší pokus vidět Lynchovu "Dunu" po cca 15 letech skončil mým usnutím ještě dřív než Atreidové odcestovali na Arrakis. Celá ta zkratkovitost, naivita dialogů i podání zápletky, ba ani kostýmy se mi vůbec nezamlouvaly - muži v přehlídkových uniformách, ženy v plesových pohádkových róbách, herecké výkony prkenné (snad to bylo jen dabingem)... Znalec knihy si musí při sledování zoufat a neznalec musí být naprosto zmatený, co je na té ptákovině kultovního. To už lépe dopadla pozdější levná TV série. Někdy zkusím dokoukat, ale zatím tu třetí hvězdu dávám jen z úcty ke slavným jménům. 51% ()
Kdyz pominu fakt, ze tak nak nevim, proc tohle natocit dostal zrovna Lynch, tak to vubec nebylo tak spatny. Hlavnim problemem tu je samotna predloha, knih o Dune je spousta a jsou hodne obsahly, takze film musel bejt osekanej na to nejdulezitejsi a prislo mi, ze zatimco prvni polovina filmu je zbytecne vysvetlujici a priserne ukecana, druha je naopak dost zkratkovita a osekana jen na ty nejnutnejsi veci. Jako kdyby si tvurci v klidu nataceli a nekdy v pulce jim rekli, co vse jeste musi do deje narvat a vysledek holt dopad takhle. Ale zase je fakt, ze sem se v deji neztracel. Jinak co se tyce triku, jsou tu samozrejme obcas hodne mizerny, ale kdyz jde o zabery na vesmirny lode, planety, pripadne jiny stroje a podobne, tak mi vubec spatny neprisly. K tomu tu je navic dost dobra hudba. Co se tyce hercu, MacLachlan v hlavni roli je tu dost mladej (jeho prvni role), ale je paradni a z ostatnich me zaujal hlavne Kenneth McMillan jako neskutecne prasackej Baron Harkonnen. Dalsi plus filmu je sem tam nejaka ta brutalita, ktery se Lynch nebal. Celkove mi to prislo jako hodne povedenej film, ale muze to bejt tim, ze jsem necet predlohu. Komentar se tyka 135 minutovy verze. ()
Ano ano, dá se vzdechnout nad rozdíly mezi filmem a předlohou a technickou stránkou filmu, zalomit rukama nad zježeným Stingem a vyvrátit zraky nad tím, že při pohledu na obočí mentatů by Brežněv zařval a letěl by se schovat. Jenže na to, že tenhle snímek má více než dva křížky na krku, si holt musíme zvyknout a akceptovat, že digitální animace tu nebyla odjakživa. Pak se ta jízda na červu snese víc než dobře a když šaj-hulúda kočíruje David Lynch, hned je všechno jinak. Frank Herbert byl blázen v tom nejlepším slova smyslu a nikdo jiný než blázen podobného formátu by Dunu nemohl natočit a zachovat když ne přesnou předlohu, tak jejího ducha. Tahle dávka koření byla ďábelsky silná. ()
"Adaptování literárního díla do filmu je jako demolice," řekl Ian McEwan v souvislosti se zpracováváním vlastního románu Pokání do podoby filmového scénáře. Jasně, za cenu osobitého pojetí to ještě není nic špatného, ba naopak. Ale nemilosrdný 137 min trvající sestřih všemocného studia a přidané dovysvětlující voice-overy, které se často pohybují na úrovni Teletubbies - to už není demolice, to je (s ohledem na geniální Herbertovu plnoštíhlou knihu) přímo pangalaktické ZLO. V jistém ohledu tedy Duna dopadla podobně jako Skvělí Ambersonové mága Orsona Wellese, s tím rozdílem, že u Ambersonů se producentská diktatura pojistila ještě nenávratným zničením veškerého vystříhaného materiálu. Resumé je proto takové jaké je: Vizuálně téměř dokonalé, vlastně i epické, nečekaně deprimující a temné, víceméně hvězdně obsazené, přeci jen i hudebně zajímavé, ale zároveň neskonale naivní, nezvládnuté a pouštními supy obrané na samotnou kostní dřeň. Nejslabší a rozpačitý úsměv vyvolávající Lynch. Neprávem? 2,5* ()
Jedinečný snímek, který jsem poprvé viděl už někdy v polovině 90. let, jako mladý švarný junák a který mi pak dlouho unikal. Ovšem po letech mě o to víc oslovil, i když přiznávám, že velkou měrou z nostalgie. Když však David Lynch vstoupí na půdu sci-fi, nemůže to dopadnout zle. Po Sloním muži asi jediná Lynchovka, která se dá nějakým normálním způsobem uchopit a při které si divák nepřipadá, jako totální idiot. Krásný film, na který však musí být lynchovská nálada. ()
Galéria (94)
Fotka © Gaumont Columbia TriStar Home Video
Zaujímavosti (61)
- V Los Angeles je uchována HighDefinition kopie filmu včetně původního unikátního zabarvení písečných dun nepozemským světlem, které je ve většině vydaných edicí filmu korigováno. (Djkoma)
- Frank Herbert byl konečnou verzí scénáře Davida Lynche natolik okouzlen, že mu dal volné ruce v případných změnách a odchylkách od předlohy. (Djkoma)
- David Lynch se stal čtvrtým režisérem Duny a jako jediný dokázal film dokončit a uvést do kin. (Djkoma)
Reklama