Rambo: Posledná krv

Není až tak překvapivé, že Stallone nikdy nedokázal pochopit, že jeden z největších úspěchů jeho kariéry prostě nemůže replikovat. Jméno Rambo nemá pražádný význam ve vztahu k oné fiktivní postavě. Jeho kulturní kapitál a ikoničnost se odvíjí čistě od "Ramba II" a jeho tehdejšího prolnutí s dobou zahnívající Studené války. Stalloneho sveřepá snaha navázat na kasovní úspěch byla ještě roztomile zábavná v třetím díle série díky campovému rozměru filmu. Čtyřka už byla jen otravná a toxická svou stařeckou umanutostí a konzervativností. Jelikož Stallone nemá žádný smysl pro humor ani sebereflexi, naplňuje svou kariérou název parodického snímku "Popstar: Never Stop Never Stopping". Bohužel podobně jako Sly, také někteří jeho diváci stále ještě doufají alespoň v lehké smočení se ve starých vodách. Dodnes si pamatuju to otrávené zklamání prostupující celým sálem kina. Pravda, že bylo ještě znásobené tím, že jsme "Poslední krev" uvedli v Aeru v den premiéry jako double feature právě s onou ikonickou dvojkou. Marné digitální efekty a rozvleklé ideologicky angažované melodrama o potřebě bránit jižní hranici USA vyloženě distancovalo diváky natěšené na bombastickou akci. Ta sice nakonec po úmorných 90 minutách přišla s vpravdě zdrcující sadistickou explicitností, takže ji vítal úlevný ryk zpruzelého publika. Ale to nic nemění na faktu, že všechna další pokračování jen drolí dědictví a význam "Rambo II" coby popkulturního milníku. Což je na druhou stranu vlastně dobře, protože už žijeme v jiné době a jiném světě. Škoda, že Stallone to nikdy nepochopí. (01.10.2023)

John Rambo je Sám doma. Ale Kevin McCallister mu nepomáhá, musí všechno zvládnout sám. Ostatně je na to zvyklý. A tyhle mizery to bude sakra bolet. Obyčejný život mu, zdá se, není souzený. Záleží mu ale na dívce, kterou prakticky vychoval, jenže její naivita a jedna nerozvážnost ji dostanou nejen za hranice Mexika, ale hlavně ke skupině, která jí podobné nutí k prostituci. Rozvážnější první hodinka, čti melodramatická linka, mi nevadila. Když Sly bouchne do zdi, jde z něj strach. Když se vrátí do sídla mafie, nebere si servítky. Ví, proč to dělá, jelikož doma na ranči nachystal velké množství vynalézavých nástrah a pastí, které tu a tam někoho rozkrájí. A to zejména v podzemním labyrintu chodeb (který si pak sám nelogicky zdemoluje). Ovšem téhle poctivé ruční práci chybí samopal a prostě momenty, které dělají Ramba Rambem. Tam šikovně umístěná tyč, tam přichystaná mačeta nebo obyčejné hřebíky jsou fajn, ale ikonického veterána z Vietnamu máme rádi jinak. Zatímco čtyřka představovala důstojný návrat k tomu, co v téhle látce milujeme, navíc s neuvěřitelnou surovostí, v tomhle loučení (!) mohl poslední tři čtyři obchodníky s bílým masem nahánět někde v přilehlém lese. A pěkně postaru. Prostinký námět ruší i jeho staré válečné běsy. Stačí přeci pohled na zavile se tvářícího hrdinu a monology, které by z jiných úst vyznívaly směšně, a je nám všechno jasné. Jen jsem si pětku představoval krapet jinak. Sly je každopádně absolutní legenda. (20.09.2019)

Líbí se mi, jak Sylvester Stallone s Rambem pracuje a postupem let z něj udělal regulérního tragického hrdinu, v jehož uvažování a konání jsem tentokrát viděl něco až shakespearovského. Vážně. Když varuje neteř před hledáním odcizeného otce, mluví o čistém zlu a o tom, jak se toho nelze zbavit... Samozřejmě je každému jasné, co se stane dál. Ale právě díky tomu, že to víme, má tahle scéna takovou sílu, protože vidíme Ramba trpět, aniž by do něj zrovna někdo řezal nožem, a dojde nám, že se sice vrátil domů a doma žije, ale ve skutečnosti doma není. Z tohoto pohledu je první část filmu (o které tak často čtu, že je telenovelová, nudná, dlouhá, roztahaná a kdesi cosi) nesmírně důležitá a hlavně zajímavá. Když pak dojde k Rambově cestě do Mexika a utrhne se řetěz, je to nevyhnutelně a maximálně brutální, protože tak jako tentokrát Rambovi ještě nikdo nikdy neublížil a on bude oplácet stejnou mincí (zúčtování s hlavním padouchem ukáže, že jestli si Rambo na něco nepotrpí, jsou to metafory). Pokud tedy čekáte jen ta závěrečná jatka a vůbec vás nezajímá John Rambo - postava, zůstaňte sedět doma a nekažte tomu filmu hodnocení. (21.09.2019)

Strašná slabota. Jediné, čo ma na piatom Rambovi tešilo, bolo, že som ho vynechal v kine, lebo to by som bol strašne vytočený. Sly si proste nakrútil ďalšiu treťotriednu patlaninu, tentokrát variáciu na Taken. A aby sa to lepšie predávalo, dal tomu názov Rambo. Pravdou však je, že s titulným hrdinom to nemá nič spoločné. I tých pár flashbackov na Vietnam pôsobia dosadené na poslednú chvíľu (a Slyovi sa nechcelo nosiť parochňu). Kým každý z predošlých filmov varioval tému vojny, tu na to Stallone úplne rezignuje a je to prostý akčný film o únose a pomste so záverom, ktorý je tak over the top, že Rambo tu už pôsobí ako Jason Voorhees. (20.09.2020)

Kdyby tam nebyla postava Johna Ramba, mohlo se to jmenovat třeba: Pach krve 7 - Zúčtování... nebo Ranč nudných keců... obstálo by to možná i jako crossover s Jigsawem: Mexická fazolová fašírka ... či jakkoliv jinak, co je libo. Tohle prostě není film náležící do série Rambo. Chybí atmosféra (jediný trochu nostalgický moment je před závěrečnou konfrontací, kdy zní známé tóny a Sly čeká pod stromem u hrobu na příjezd kořisti), chybí zábavnost, akce je předimenzovaná a zbytečně brutální, navíc Rambo se v podzemních chodbách pohybuje snad v pěti až šesti kopiích, neb je u každého killu a osobně si počká až každá past sklapne, aby mohl umírajícího nebožáka nakouřit brokárnou do hlavy. A těch 70 minut předtím? Nuda. Žádná invence. To už jsme viděli stokrát jinde, z toho sedmdesátkrát zajímavěji. Jak famózně natočená a uzavírající byla čtyřka, tak nedůstojná a nezábavná je pětka. Fňuk. (07.12.2019)