Mandalorián - Season 2 (2020) (séria)
Kapitola 10: Pasažérka
Chapter 10: The Passenger
Tvorcovia:
Jon FavreauRéžia:
Peyton ReedScenár:
Jon FavreauKamera:
Barry Baz IdoineHudba:
Ludwig GöranssonHrajú:
Pedro Pascal, Amy Sedaris, Richard Ayoade, Dave Filoni, Misty Rosas, Paul Sun-Hyung Lee, Dee Bradley BakerVOD (1)
Obsahy(2)
Mandalorián musí previezť pasažiera s cenným nákladom na riskantnej ceste. (Disney+)
Recenzie (62)
// Tak dlouho si u Disneyho nikdo nevěděl rady s tím, co chce vlastně Mandalorian být, až se z něj stal Zaklínač. Jako proč ne, s tímhle rozpočtem to ve druhé řadě aspoň vypadá hezky a jakmile si člověk zvykne, že je to v podstatě o ničem, je to docela fajn. Pořád bych si ale přál, aby někdo v tomhle světě konečně natočil něco opravdu ambiciózního. ()
Baby Yoda na cestě k Temné straně. ()
Epizodu jsem si užil, ale už to spíše sklouzává ke 3 hvězdám. Honička super, bitka s pavoukama jak by smet. K tomu baby Yoda s vajíčkama byl také moc vtipný, ale nemohu si pomoci. Jako by tomu všemu něco chybělo. 70% ()
No jasně že díl s broukama dostane rejža Ant-mana. Příběh se nijak neposune, ale stačí šmajdající žrout Yoda a je to na pět. ()
Trochu samoúčelně konstruovaná epizoda o jeskyni plné pavoučků, ale Reed to umí natočit velmi napínavým stylem tak, že se divák nenudí ani trochu. Posun v ději minimální, ale eye-candy zábava maximální. ()
Pokiaľ vám stačí epizóda, v ktorej sa pri hľadaní Mandalorianov dostanú hrdinovia opäť do nejakého problému, ale príbeh sa nikam neposunie, nebudete sa mať na čo sťažovať. Vizuál znova skvelý, ale character development nula bodov. ()
Tak koukám, že mi víc vyhovují ty pokleslejší brakové témata - Baby Yoda, svačíčí vetřelce? Tak proč ne. ()
Z lovce lidí se stává lovec monster. Jestli jsem svojí paralelu s Monster Hunterem měl za náhodnou asociaci, teď se zdá být ještě trochu zřetelnější. Vlastně se nedivím, že spousta kritiků Mandaloriana vysvětluje skrze otevřené videoherní narativy - The Passenger působí jako side quest komplikující cestu za hlavní linkou. Jenže ono to je trochu složitější, protože side questy bývají vertikálně orientované, samostatné a kratší narativní celky na pozadí něčeho většího. Jsou víceméně paralelní s polonávaznou až nenávaznou epizodou na pozadí návazného narativu. Co chci říct. Není třeba si půjčovat videoherní slovník - jakkoliv je Mandalorian jeden velký fetch quest - pro vysvětlení celého seriálu a jeho struktury. Dobrý, takže když jsem se pohádal sám se sebou, můžu k epizodě. // Za mě pořád dobrý teda. Vlastně se trochu kopírují vzorce první série, jen se trochu tíhne k westernové estetice, narozdíl od té samurajské. Takže westernová hudba, víc zatmívaček a žánrových kompozic. Pořád se pohybujeme na bázi tvořené opravdu základními vývojovými vzorci, jenže zatímco minule to byl úkol, teď jde o cestu. I proto může být epizoda tak rozporuplně přijímána - ona nám nad rámec boje se smečkou pavouků nic nepřináší, ne? Omyl. Zaprvé samotný boj a cesta k němu je vrcholně zábavná, ale především se znovu pracuje se světem. Konečně se podíváme na zástupce Nové republiky, konkrétně dva piloty X-wingu. Jasný, není to úplně reprezentativní vzorek, ale Mando je poprvé explicitně konfrontován zástupci autority. Co to znamená? Že se poměrně obratně buduje represivní složka (konkrétně nová armáda zastupující republiku) jako benevolentní opozice Impéria. Nejen pointa epizody, ale i dlouhé a relativně přátelské vyjednávání odhalují, že po pádu sithské autority nastává nová a volnější - nikoliv však nekontrolovaná - doba. Nová republika je přesně tím, co Han, Luke a Leia reprezentují. A ještě jedna zajímavost, zatímco v předchozích epizodách stál konflikt především na axiologických rozporech Mandových činů ve vztahu k hodnotovému řádu Mandalorianů, teď je to vedlejší postava, kdo mu ten řád připomíná. Skoro jako by jej role otce lehce morálně deformovala. Apel na dodržování hodnot tak poprvé přichází zvenčí. // Samozřejmě se vrací kantýna v Mos Eisley a Payton Reed rekonstruuje nejen přesné kulisy, ale i několik identických kompozic. A samozřejmě, že režisér Ant-mana do kantýny přivede obrovského mravence. Mj. tam dvě důležité postavy hrají Sabacc, v něm jsem (v KOTOR) ztratil hodně kreditů. Ale pozor, někde jsem četl, že mravenec Dr. Mandible není jen tak ledajaká postava, ale Kitik Keed’kak z Epizody 4. V Nové naději totiž podobný insektoid sedí v pozadí kantýny. Jenže zástupci rasy Yam'rii jsou spíše kudlanky než mravenci, ale já o hmyzu nic moc nevím. Každopádně jde o zajímavou drobnost. ()
Napínavý jak guma u trenek. Posun v příběhu nula, ale zase, no není hezký ten svět Star Wars 😁 ()
"Nebreč pro něj !! Zrezneš !!" ;) ()
Nesnášim pavouky!!! ()
Já nesnášíím pavouky! Brrrr. To tedy bylo něco. Kombinace Harryho Pottera a LOTRa. Jinak, mistr Youda měl zřejmě velmi pestrý jídelníček, soudě dle apetitu jeho krajana.;-) Debata s piloty 2 X-wingů, potěšila. ()
Tato epizoda je pro arachnofobiky jako dělaná. ()
Druhá část druhé řady nás na první pohled nijak závratně neposunula. Potvrdilo se nám, že malý Yoda sní vlastně všechno a to nás dostává do problémů. ()
No, to mi ale byla zima! Brrr! Ale jinak fajn díl s dost hnusnýma pavoukama. Takže konec na jedničku ;) ()
„Chodí Pešek okolo, nedívej se na něho. Kdo se na něj koukne, toho Pešek bouchne. Ať je to ten, nebo ten, praští ho Pešek koštětem“. A teď na tenhle thrillerový scénář vyhraďte pár mega a nechte na tom pracovat nejlepší lidi v branži. PS: ze sceenshotů by se dala nadělat spousta suprových kalendářů. ()
Příšerky dobrý, ale přece jen už by se to mělo někam hnout. ()
Epizoda o vejcích a o tom, jak Mando na každém kroku má pech až to hlava nebere. Jede se stále po stejných kolejích, klišé je všude přítomné (záchrana na poslední chvílí mě dokáže razantně nakrknout), ale seriál je stále hravý, vtipný a s čarokrásným vizuálem. ()
Nesnáším pavouky! Baby Yoda opět baví a je během toho neskutečně roztomilý. Já tenhle seriál žeru. :) ()
Mandalorian II- Epizoda 2: Režie už celkem 10. dílu prvního hraného seriálu ze světa Star Wars se ujmul Peyton Reed, režisér zodpovědný za komedie Rozchod! nebo Yes Man, ale především jde o režiséra Ant-Mana a jeho pokračování Ant-Man a Wasp. Peyton Reed se tak mohl v roce 2015 u Ant-Mana zdát jako zvláštní volba na režiséra blockbusteru, za ty léta u Marvelu se ale osvědčil a před režii Ant-Mana III dostal možnost zrežírovat právě 10 epizodu tohoto seriálu. O druhé sérii už showrunner Jon Favreau dopředu tvrdil, že bude představením většího příběhu zasazeného do tohoto světa, kde budou příběhy méně od sebe izolované, vytvoří větší mozaiku držící při sobě a přesto bude mít díky široké skále různých tvůrců každý díl jiný nádech a směsicí nejrůznějších režisérů jako Robert Rodriguez, Jon Favreau nebo právě Peyton Reed vznikne dohromady velmi kreativní celek. Už Ant-Man měl aspekty komedie, které pramenili z Reedových počátků a povedenou komediální stránkou následně ´´ trpí´´ i tato epizoda. Přesto všechno si ale Mandalorian zároveň ponechává velkolepý look, který by skutečně neurazil ani kdyby byla celá série sestříhaná do podoby celovečerního filmu a vydala by se do kin jako hlavní blockbuster podzimní sezóny. Epizoda začne velmi stylovou úvodní akční sekvencí, která navíc skutečně dokáže, že mezi Mandem a Baby Yodou definitivně vzniká otcovsko-synovský vztah, kdy Din Djarin dokonce v jednom momentu začne skutečně pociťovat, že jde našemu nadále milovanému McGuffinovi o život a nadále se tak úžasně buduje jejich pouto. Fakt, že budou příběhy méně izolované dokazuje fakt, že se naváže doslova přímo na konec předchozího dílu a Mandalorian se tedy přímo na Tatooine dostane k další misi, která je ale naštěstí zcela něčím novým a nekopíruje předchozí mise z předchozích epizod. Misty Rosas, která v předchozí sérii sloužila jako figurant Kuiila zde dostává příležitost se (samosebou pod maskou) předvést jako postava Frog Lady, které sice kvůli jejímu jazyku nejde rozumět, ale přesto se stane zajímavou a sympatickou figuru, která je dalším zajímavým parťákem Manda a Dítěte na jednu epizodu. Opět je tu škála neskutečně fascinujících Easter Eggů: Odkaz na scénu Han Shot First!, další známé rasy z celovečerních Star Wars filmů ale dokonce i na snímky jako Predátor nebo Věc. Zároveň design jedněch potvor je inspirován nevyužitým návrhem pro Impérium vrací úder. Přitom všem jsou to ale opět odkazy, které nutně nebijí do očí a uvědomí si je skutečně jenom divák, který má se světem předaleké galaxie širší povědomí. Občas má tato epizoda vyloženě hororový nádech a funguje zde napětí. Zároveň jsou akční sekvence skutečně strhující, nápadité a zábavné. Nechybí naháněčka s X-Wingy, klaustrofobická naháněčka skoro jako z Pána prstenů: Návratu krále a především opětovné stylové využití Din Djarinova plamenometu. Zároveň se zde velmi povedeně naváže na události z Chapter 6: The Prisoner a opět se ukáže, že má Din Djarin pod tím brněním skutečně dobré srdce a je za to náležitě spasen ve finále, které naznačuje, že se v další kapitole opět začne tam kde se předtím skončilo. A i díky tomu zatím působí Mandalorian II ještě více filmověji než první série a skutečně se daří držet laťku na maximu. Pořád to neskutečně krásně vypadá, některé shoty by klidně šlo pověsit do rámečku. Ludwig Göransson potvrzuje svůj status jednoho z nejlepších hudebních skladatelů současnosti a prostě celkově se tu opravdu daří budovat pocit, že koukáte na nový příběh ze světa Star Wars a přesto je to celé zase tak trochu jinak. This Is A Way, fakt, že jo! () (menej) (viac)